Holub jako pošťák, válečný špion i symbol míru
Holubí pošta byla dříve nejrychlejším způsobem doručování zpráv. Konkurenci našel holub až v telegrafu. I dnes je holubí pošta pro některé lidi koníčkem. Holubům jako pošťákům, špionům i symbolu míru se věnuje výstava v litoměřickém muzeu.
"Fenomén holubí pošty je velmi starý, jeho počátky sahají už do starověku. Je datován zhruba 2500 let před naším letopočtem. Již staré vyspělé civilizace jako byli Egypťané, Féničané, Peršané a pak samozřejmě Řecko a Řím holuby, co by poštovní doručovatele, používaly. Co by špion, konkrétně fotošpion, byl holub omezeně používán během první světové války."
Ví se, jaké zprávy nesl? Jsou známé historky z té doby?
Jak daleko může takový poštovní holub doletět?
"Vzdálenost, kterou je dobře vycvičený holub schopen uletět za jeden den, je dokonce až 1200 kilometrů. Holub se vrací do místa, kde vyrostl. Jako živočišný druh v sobě snoubí vytrvalost, rychlost a dobrý orientační smysl. Je zajímavé, že třeba díky těmto vlastnostem byli ve starověku využíváni také racci nebo vlaštovky. Ale holub se osvědčil nejlépe a proto je využíván v podstatě dodnes. Stále jsou chovatelé poštovních holubů a pořádají jejich závody. Takže tento fenomén přežívá jako trávení volného času."
Na výstavě je také zmíněn holub jako symbol míru."Je to výstava Poštovního muzea, proto se tu holub objevuje na poštovních známkách. Objevoval se také v umění, v hudbě, ve výtvarném umění. Světoznámá je Picassova holubice. Holub je zmíněn také jako motiv v literatuře, poezii a dramatu," dodala Pavlína Gutová z litoměřického muzea.
Ještě do jedné sféry prý holub pronikl. Stal se z něj pašerák. V roce 2008 se totiž objevila zpráva, že do jedné z brazilských věznic holubi pašovali mobily, drogy a další kontraband.
Do holubího světa budou moci návštěvníci litoměřického muzea nahlédnout třeba na ornitologické vycházce 20. ledna. A děti si v muzeu mohou vyrobit vlastní poštovní známku s holubem.