Malá játra našitá v břiše zachránila pacientovi život

Čeští lékaři slaví úspěchy. Podařila se jim naprosto unikátní transplantace jater. Zjistili také, jak snížit vznik rakoviny z benzo(a)pyrenu, který se do těla dostává vdechováním znečištěného vzduchu.

Transplantace jater, ilustrační foto: IKEM

Naprosto unikátní transplantaci jater provedli lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Zachránili tak život čtyřiatřicetiletému Lukáši Musilovi. Dramatické chvíle odstartovalo obyčejné nachlazení. Bolesti hlavy a horečka nepřestávaly, proto si vzal několik druhů léků se stejnou účinnou látkou.

"Bolela mě hlava, byl jsem slabý, tak jsem to řešil pomocí prášků. Když jsem šel k doktorce, už jsem zvracel krev a ona mě poslala do Jihlavy na infekční. Tam jsem večer ještě mluvil s bratrem a druhý den už si nic nepamatuju. To už jsem zkolaboval."

A probudil se už s novými játry. Ale tak jednoduché to nebylo. Pacientovi zbývaly po akutní otravě paracetamolem poslední chvíle života. Selhaly játra, ledviny. Lékaři se rozhodovali, jestli vůbec operovat.

Otrava paracetamolem je jednou z nejčastějších příčin selhání jater

Docent Jiří Froněk se nakonec rozhodl, že operaci provede. K dispozici však byla jen malá játra, navíc se špatnou krevní skupinou. Otázkou také bylo, kam přesně játra transplantovat, aby bylo cévní zásobení - to všechno museli lékaři vymyslet, říká docent Jiří Froněk, který operaci vedl:

Docent Jiří Froněk a pacient Lukáš Musil s manželkou, foto: ČTK

"Měli jsem pět zásadních složitostí, z nichž každá sama o sobě je popsaná v literatuře jako rizikový faktor pro selhání transplantace. A tady jsme měli kombinaci pěti najednou."

Játra pacientovi našili do dolní části břicha, tedy do míst, kde normálně nejsou a čekali, na vhodná játra pro normální transplantaci. Bez této speciální operace by Lukáš zemřel. Podle lékařů nic nebrání tomu, aby se pacient časem vrátil ke své profesi bagristy. Možná bude natolik fit, že 1. září povede svého syna poprvé do školy.

Otrava paracetamolem, který je v řadě volně prodejných léků různých názvů, je jednou z nejčastějších příčin akutního selhání jater. To způsobí deset a více tablet, někdy ale stačí jen čtyři tablety, tedy dva gramy účinné látky. Institut klinické a experimentální medicíny má ročně k transplantaci deset až 15 pacientů se selháním jater, z toho půlka jsou otravy.

Letos lékaři v Institutu pomohli již 93 lidem, což je o 15 více než za stejné období loňského roku.

Vědci zjistili, jak snížit vznik rakoviny z dehtu či výfukových plynů

Dalším úspěchem českých vědců bylo zjištění, jak snížit vznik rakoviny z benzo(a)pyrenu. Tím jsou ohroženi například lidé pracující v koksovnách, petrochemickém průmyslu, profesionální řidiči a další obyvatelé postižených oblastí.

Ilustrační foto: Filip Jandourek, Český rozhlas

Do těla se benzo(a)pyren dostává vdechováním znečištěného vzduchu nebo prostřednictvím jemných částic polétavého prachu. Česko patří v Evropě k nejpostiženějším oblastem. Nejvyšší koncentrace jsou v Ostravě - Radvanicích a Karviné, kde roční průměr benzo(a)pyrenu dosahuje deseti nanogramů. Limit je přitom jeden nanogram na metr krychlový. Kvůli nadměrné dopravě je postižený i třeba pražský Spořilov. Překročené hodnoty ovlivňují až 55 procent české populace.

Působení této jedovaté látky na člověka zkoumají laboratoře po celém světě. Vědci z katedry biochemie Univerzity Karlovy v Praze zjistili, že by se mohly její účinky a vznik rakoviny snížit na minimum. Klíč výzkumu vede k lidským enzymům a schopnosti organizmu se této jedovaté látky, která je v uhelném dehtu nebo automobilových výfukových plynech, zbavit.

Z krve se totiž dá zjistit, zda je člověk ke vzniku onemocnění náchylný. Podáním specifických látek by se mohlo působení benzo(a)pyrenu potlačit. Výsledky výzkumů tak mohou sloužit k vývoji nových léků.