Ekonomický přehled týdne
Ministr Mládek: Nezávislá studie ukáže, zda se těžba za limity vyplatí. Dřív do penze by mohlo chodit víc horníků, rozhodne o tom vláda. Vláda, odbory i zaměstnavatelé souhlasí se zavedením elektronické evidence tržeb. Senátoři umožnili vznik speciálních ekonomických zón.
Ministr Mládek: Nezávislá studie ukáže, zda se těžba za limity vyplatí
Těžařská firma Severní energetická obnoví veřejnou nabídku na odkoupení nemovitostí v Horním Jiřetíně. Podle ředitele Petra Kolmana nabízí Severní energetická také výstavbu nové obce. "Kdo bude chtít stavět individuálně, dostane za objekt zhruba dvojnásobek a půl milionu korun k tomu," upřesnil Kolman. Možností, kde vystavět novou obec, je podle něj na Mostecku mnoho.
Dřív do penze by mohlo chodit víc horníků, rozhodne o tom vláda
O pět let dřív do penze bude zřejmě moci chodit více horníků než dosud. Podle návrhu by takto do důchodu mohli jít všichni havíři, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali stanovený počet směn, tedy nejen ti, kteří potřebné doby pod zemí dosáhli do roku 2008. Ministerstvo práce tak chce řešit chystané zavírání dolů a propouštění.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) byl nejdřív proti, po návštěvě Ostravska řekl, že změnu podpoří. Hornické odbory žádají předčasnou penzi ale pro všechny horníky. Argumentují tím, že podle studií se kvůli horšímu zdraví mnozí důchodu nedožijí a že by opatření řešilo problém s rušením dolů a propouštěním.
Vláda, odbory i zaměstnavatelé souhlasí se zavedením elektronické evidence tržeb
Tímto krokem chce ministerstvo financí zabránit stamiliardovým daňovým únikům. Část podnikatelů s novinkou nesouhlasí. Podle nich je to jen další zbytečné papírování.
Podle ministerstva financí živnostníci ročně nepřiznají až 150 miliard korun na daních. Resort chce internetový dohled nad tržbami zavést postupně ve dvou vlnách, potvrzuje ministr financí Andrej Babiš (ANO):
"Týká se to restaurací, maloobchodu. Čili tam, kde vidíme největší únik. Nikdo neříká, že to chceme plošně. Celkově z těch uživatelů, kterých by se to mohlo týkat, je asi 600 tisíc a toto je půlka."
Za nový software zaplatí podnikatelé několik tisíc, za pokladnu až dvacet tisíc korun.
Česko se tak nechalo inspirovat takzvaným chorvatským modelem. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka je nejdřív třeba o výhodách systému důkladně informovat veřejnost:
"My podnikatelé přibližně víme, co nás čeká, ale občan neví, jaký bude přínos, že to bude zlepšený výběr daní možná o 20 miliard."
Zaměstnavatelé také nabízejí podle Hanáka pomoc svých firem při testování systému. Plán vlády vítají i odbory. Výhrady k elektronické evidenci tržeb má kromě ODS i TOP 09. Koaliční KDU-ČSL zase žádá studii, která by předem zhodnotila dopad normy do praxe.
Senátoři umožnili vznik speciálních ekonomických zón
Senátoři umožnili vznik speciálních ekonomických zón, v nichž by byla možná vyšší podpora na pracovní místo. S vytvořením těchto zón počítá vládní novela o investičních pobídkách, kterou horní komora schválila.
Zvýhodněné zóny bude vybírat ministerstvo průmyslu a obchodu zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností, uvedl ministr Jan Mládek (ČSSD). Potvrdil informace senátorů, že zvýhodnění by se mělo předběžně týkat průmyslových zón v Ostravě - Mošnově, v Holešově na Kroměřížsku a v Mostě. V úvahách je vytvoření zvýhodněné zóny na Sokolovsku, uvedl Mládek.
České domácnosti začaly utrácet
České domácnosti měly loni chuť utrácet. Jejich měsíční výdaje přesáhly 2 tisíce korun na jednoho člena. Nejvíc peněz daly za jídlo a pití.
Domácnostem rostly i příjmy. Zvýšily se o víc než 350 korun na osobu. Rodinám s dětmi podle Českého statistického úřadu přibylo až 600 korun na jednoho člena. Přispělo k tomu oživení ekonomiky. Vedle potravin nakupovali Češi ve velkém například i nábytek. Podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské se také víc vracejí do restaurací:
"Také více cestují, takže využívají služeb hotelů a penzionů. České domácnosti neutrácejí nijak rychle a nijak výrazně, nicméně nárůst tam je vidět. Domácnosti se nebojí utrácet za vybavení domácností, elektroniku a také služby restaurací a hotelů."
Polepšit by si mohly domácnosti i letos.
Ženy mají o 23 procent nižší průměrnou mzdu než muži
Asociace žen Business & Professional Women (BPW) uvedla, že ženy tak musejí pracovat o 2,5 měsíce déle než muži, aby dosáhly na mužský roční výdělek. Podle statistiků je za rozdílem to, že ženy působí v hůře placených profesích a odpracují méně hodin.
Banka China Construction Bank plánuje vstup na český trh
Jedna z největších čínských bank China Construction Bank (CCB) má v blízké době zájem o vstup na český trh a otevření pobočky banky v Praze. ČTK to sdělilo ministerstvo financí. Banka plánuje nabízet své služby českým klientům, financovat velké infrastrukturní projekty i provádět operace v juanech.
CCB je druhou velkou čínskou bankou, která projevila zájem o vstup na český trh, otevření pobočky v Praze v současnosti chystá Bank of China. Obě banky mají svá zastoupení v Evropské unii a na český trh plánují vstoupit v souvislosti s pronikáním na trhy střední a východní Evropy.
Automobilka Škoda loni prodala přes milion aut
Automobilka Škoda má za sebou rekordní rok. Prodala přes milion aut a vydělala přes 18 miliard korun. Zisk tak meziročně vzrostl prakticky o polovinu. Automobilka vydělá denně 50 miliónů neboli 35 tisíc korun za minutu.
Automobilka vyrábí nejen u nás, ale také v Indii, Rusku nebo Číně a montážní závody má na Ukrajině a v Kazachstánu. Další trhy, na které se chtějí mladoboleslavští vydat, jsou Egypt nebo Alžír. Škodovka je jedničkou v Izraeli.
Automobilka je čtvrtým největším zaměstnavatelem v Česku. Pro letošní rok plánuje nejen další navýšení prodejů, ale i zaměstnat více lidí, uvedl člen představenstva Bohdan Wojnar. Jednat se bude až o 2300 nových pracovních míst.
Češi letos utratí v e-shopech 77 mld. Kč, meziročně o 15 pct víc
Tržby českých internetových obchodů za zboží letos stoupnou o 15 procent na 77 miliard korun. Výrazný nárůst čeká on-line prodej potravin. Češi také objednají přes internet služby za 26 miliard korun, meziročně o téměř čtvrtinu víc. Vyplývá to z odhadu Asociace pro elektronickou komerci (APEK) a srovnávače cen Heureka.cz.
Lázním se opět daří
Lázeňské pobyty se zkrátily před dvěma lety v rámci úsporných opatření ze čtyř na tři týdny. Kdo chtěl delší lázně, musel si je doplatit ze svého. Regulaci zavedlo ministerstvo zdravotnictví za bývalého ministra Leoše Hegera. Pro srovnání: v roce 2009 se v lázních léčilo 113 tisíc lidí, po škrtech pak téměř polovina. Provozovatelé lázní se proto už dříve začali orientovat na samoplátce a turisty, kteří hledají wellness služby. Lázně také musely propouštět zaměstnance. V současné době je ale situace už úplně jiná, říká ředitel lázeňského domu v Jáchymově Karel Denk.
"Nás to i trochu zaskočilo, protože jsme neočekávali takový prudký nárůst. Opětovný nárůst klientů si vyžádal, abychom opět nabrali lidi, můžeme se stát opět populárním zaměstnavatelem."
Loni ministerstvo zdravotnictví českým lázním přidalo peníze, letos rezort počítá s tím, že do nich přijede o 80 tisíc pacientů víc než loni.
Malé pivovary v Česku stále přibývají
Rozmach malých pivovarů v Česku nemá konce. Jen za loňský rok vzniklo téměř 60 nových výroben. Zvyšuje se i produkce piva z minipivovarů. Odborníci odhadují, že celkem by jich na českém trhu mohlo být až 400, a to do několika let.
Lidé většinou až z 90 procent spojují minipivovary s vlastními restauracemi. A tím se výrazně odlišují jednak od velkých pivovarů, ale i jiných - běžných - hospod. Ale co je podstatné: někteří Češi berou minipivovar jako investici. Pokud má někdo volných 5 až 7 milionů, může si takovou výrobnu založit. Roční výnos - pokud se byznys podaří - může být i ve výši 10ti procent. Rozmach minipivovarů ale většinou souvisí se světovým trendem.
"Je to trend takového domácího vaření. Stejně jako pekárny a malí vinaři, tak i malí pivovarníci jsou momentálně hodně zajímaví. Odhadujeme, že překročili jedno procento trhu, což je něco mezi 200 a 250 tisíci hektolitry piva," potvrzuje šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.
Ministr Jurečka chce zakázat prodej sudového vína z dovozu
Stát nejspíše zakáže prodej sudového vína z dovozu. Do budoucna by se mohlo prodávat pouze v označených baleních, která nelze znovu plnit. Po jednání s vinaři to novinářům řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Domácí vinaři budou moci sudové víno prodávat kromě svých sklepů či prodejen i ve smluvních vinotékách. Smlouvy by však měla nově evidovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL říká, jak stát přichází falšováním vín o peníze:
"Především dochází ke krácení daně z příjmu, protože mnoho vína, které se doveze, se vůbec nepromítne do příjmu těch subjektů, které ho potom uvedou na trh a tím logicky dochází ke krácení DPH."
Podle ministra se zúží prostor, aby mohlo docházet k ilegální manipulaci s nápojem, aniž by o tom věděl dovozce a ten, kdo ho stáčí nebo prodává. Pro dozorové orgány pak bude díky plánovaným změnám jednodušší najít konkrétního viníka. Ministerstvo chce novelu zákona o vinohradnictví a vinařství předložit vládě do konce června.
Podle Svazu vinařů ČR stát přijde v důsledku černého trhu s vínem ročně o 2,5 miliardy korun. Nezdaněno skončí zhruba 100 milionů litrů vína ročně. Sudové víno se v Česku prodává na zhruba 30.000 místech. Takové množství prodejců prý není možné za současných právních předpisů uhlídat.
Obchod s papoušky se stává velkým byznysem
"Nejlevnější papoušci začínají na několika stovkách, střední linie papoušků se pohybuje od 10 do 50 tisíc korun a takoví top papoušci, tam už se bavíme o 250 až 300 tisících za kus."
Ladislav Žoha každoročně odchová zhruba dvacet papoušků - ty pak rozprodá většinou na výstavách. Vysoké ceny papoušků ale lákají i pašeráky. Nelegální obchod s exotickými ptáky se v Česku rozrůstá.
