Skoro před deseti lety podepsala skupina bývalých disidentů včetně Václava Havla nebo Jiřiny Šiklové petici žádající, aby citlivé informace o osobách sledovaných bezpečnostními složkami v totalitě byly dostupné jenom s jejich souhlasem. K jejich názoru zůstaly úřady hluché. Jejich prapor teď zvedl muž, který nesouhlasil s tím, že prostřednictvím České televize měly být zveřejněny jeho údaje ze svazku StB. Nejvyšší soud mu dal za pravdu a požádal Ústavní soud, aby zrušil odstavec, který badatelům umožňuje informovat o archivních materiálech z minulého režimu. Historikové varují, že pokud návrh projde, pramen poznání minulosti prakticky vyschne.
Foto: Česká televize
Skoro před deseti lety podepsala skupina bývalých disidentů včetně Václava Havla nebo Jiřiny Šiklové petici žádající, aby citlivé informace o osobách sledovaných bezpečnostními složkami v totalitě byly dostupné jenom s jejich souhlasem. K jejich názoru zůstaly úřady hluché. Jejich prapor teď zvedl muž, který nesouhlasil s tím, že prostřednictvím České televize měly být zveřejněny jeho údaje ze svazku StB. Nejvyšší soud mu dal za pravdu a požádal Ústavní soud, aby zrušil odstavec, který badatelům umožňuje informovat o archivních materiálech z minulého režimu. Historikové varují, že pokud návrh projde, pramen poznání minulosti prakticky vyschne. To je téma, o kterém budou hovořit Mikuláš Kroupa, ředitel nevládní organizace Post Bellum, a advokát muže, jehož už se zastal Nejvyšší soud, David Strupek. Pořad moderuje Tomáš Pavlíček.
