ČR si buduje energetickou nezávislost, už nemá plyn jen z Ruska
Před čtyřmi lety státy střední a východní Evropy zasáhla tzv. plynová krize. Ruský energetický gigant Gazprom v lednu 2009 zastavil dodávky plynu Ukrajině, přes kterou proudí plyn do Evropské unie. Celý spor nakonec skončil po dvou týdnech, kdy došlo k obnovení dodávek plynu do Evropy. Celá situace nastala v době třeskutých mrazů. Dodávky ruského zemního plynu v současnosti pokrývají důležitou část spotřeby Evropy a její východní část je na nich často zcela závislá.
"Cílem plynovodu Nabucco bylo diverzifikovat zdrojové i tranzitní možnosti pro dovoz zemního plynu do Evropské unie, především do středoevropského regionu a potažmo nových členských států, které vstoupily do EU v roce 2004. Ty jsou ve větší míře než staré členské státy závislé na dovozech zemního plynu z Ruské federace. Ten projekt byl poměrně dlouho diskutován, zhruba posledních 10 let. Nikdy nicméně nedospěl do fáze realizace, konečné rozhodnutí nepadlo. Byly vytvořeny studie proveditelnosti, nicméně zásadní problém, na kterém celý projekt ztroskotal, byl právě nedostatek zajištěných zdrojů. To znamená, že kdyby bylo realizováno Nabucco, by nebyl zajištěn zemní plyn, který by jím proudil. To lze považovat za primární předpoklad pro realizaci komerčního projektu, za kterým stojí nikoli státní, ale soukromé subjekty."
"Situace České republiky se celkově od 90. let trvale zlepšuje - buďme optimističtí. Začátkem 90. let byla závislost prakticky stoprocentní. Domácí zásoby máme poměrně minimální, kryjí spotřebu v řádu spíše desetin procent. V 90. letech se nicméně povedlo diverzifikovat směrem k norskému zemnímu plynu. V současné době realizace plynovodu Gazela a propojek na plynovodnou soustavu Polska snížila závislost a tím pádem i riziko, které vyplývalo pro Českou republiku z případného opakování plynových krizí mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Ty vedly k omezení a v některých případech i zastavení dodávek do Evropské unie. Tím by samozřejmě nejvíc byly postiženy právě nové členské státy, které jsou do velké míry závislé na Ruské federaci, jako je Slovensko, Maďarsko nebo Bulharsko."
Jak bylo Česko ovlivněno tou krizí v roce 2009? Máme dostatečné vlastní zásoby, uchránily nás před touto krizí?
Kdyby se dnes stalo něco podobného, tak nás to tedy opět neohrozí...
"Nelze to říct se stoprocentní jistotou, protože nikdy nedokážete říct, jak dlouho bude daná situace trvat. Nicméně pokud se bavíme o přerušení dodávek v řádu týdnů, tak by to neměl pro Českou republiku být zásadní problém a zákazníci by to neměli pocítit."
V České republice už delší dobu probíhá debata o těžbě nového energetického zdroje plynu - tzv. břidličného plynu. Jde o těžbu z velkých hloubek a na dobývání je potřeba velké množství vody. Ve velkém probíhá těžba například ve Spojených státech amerických, Evropa se k ní staví zatím rezervovaně. Odpůrci argumentují ohrožením životního prostředí. Pro zastánce je břidličný plny jednou z cest, jak zvýšit energetickou nezávislost. O břidličném plynu i plynové soběstačnosti hovoří v ekonomickém bloku Radia Praha Petr Binhack.
Může Česká republika využívat břidličný plyn? Tím nemyslím přímo těžit, ale třeba ho dovážet ze zemí jako je Polsko ... Je do budoucna šance nebo možnost na dovoz?
"Pokud se bavíme o dovážení břidličného plynu například ze Spojených států přes polský terminál ve Świnoujście, tak je to samozřejmě možnost a pokud bude vybudována dostatečná infrastruktura v severojižním směru - z Polska do České republiky - tak samozřejmě nelze vyloučit, že v budoucnu bude skutečně docházet k importu břidličného zemního plynu."
"Budoucí vývoj spotřeby plynu v České republice závisí primárně na tom, zda budeme stavět další paroplynové elektrárny. V současné době situace na trhu tomuto řešení příliš nenahrává. Substituce směrem od tepelných elektráren spalujících hnědé uhlí nevypadá na přechod k zemnímu plynu z důvodu vysokých cen zemního plynu a samozřejmě nižších cen zemního uhlí. To není specifikum České republiky, ale je to trend, který má celoevropský charakter a to především jako přímý důsledek revoluce břidličného plynu ve Spojených státech. Ten tlačí ceny černého uhlí ve Spojených státech na historická minima. Pokud se bavíme o tom, jestli poroste nebo neporoste spotřeba, je to také otázka dalších možností využití zemního plynu, například v dopravě ve formě stlačeného zemního plynu CNG. To je trend, který Evropská unie podporuje s tím, jak se snaží o snižování emisí skleníkových plynů z dopravy."
Jak je ČR propojena s okolními zeměmi co se týče plynové infrastruktury?
"ČR je zemí, která je velice dobře propojena s okolními státy. Do budoucna by se toto propojení mělo ještě zvýšit. Cílem je zvýšit energetickou bezpečnost České republiky a zvýšit možnosti alternativních tras, samozřejmě i pomoci energetické bezpečnosti celkově v regionu. To souvisí se snahou o vybudování regionálního trhu se zemním plynem pro státy visegrádské čtyřky. Význam regionálního trhu s plynem dále poroste s tím, jak budeme usilovat o integraci celoevropského trhu se zemním plynem."
