Česká firma vyrábí zdravotnická lůžka, je známá po celém světě
Pokud se řekne Česká republika, tak se mnoha lidem po světě vybaví třeba auta nebo české pivo. Jednou z velkých a velmi úspěšných exportních firem se ale stal překvapivě výrobce zdravotnických pomůcek Linet. Zaměstnává několik stovek lidí po celé Evropě a mimo nemocnic se také soustředí na pomoc seniorům. Firma vznikla na zelené louce v roce 1990. Jan Charvát vyzpovídal zakladatele Linetu a generálního ředitele Zbyňka Frolíka. Držitel medaile Za zásluhy, kterou mu udělil exprezident Václav Klaus, nejdříve představil hlavní produkt společnosti - zdravotnická lůžka.
Jak dlouho trvá vyrobit takové lůžko a jaký je vůbec postup, technologie té výroby?
"Je to podobné jako s automobily. Sofistikované lůžko má až 6 tisíc dílů, jeho výroba trvá kolem 25 hodin, prodává se zhruba za půl milionu korun. Ty jednodušší produkty se vyrábějí 5 až 8 hodin, stojí kolem 30 až 50 tisíc korun."
Jaká je v současné době poptávka po těch lůžkách a jak se vyrovnáváte se ztíženou ekonomickou situací v posledních letech?
"Poptávka je ve světě poměrně veliká. Na rozdíl od Evropské unie v zemích nazývaných BRICS - Rusko, Brazílie, Indie, Čína - ale i na Středním východě a arabských zemích, které jsou po revolucích, se staví hodně nemocnic. Jde třeba i o střední Afriku, Angolu a tak dále. Problém je Evropská unie, kde ne že by byl trh mrtvý, ale je velký útlum. Všechny vlády šetří, takže my se dnes kompletně přeorientováváme na výrazný růst našeho obratu mimo Evropskou unii."
Dodáváte lůžka také na domácí trh, nebo se soustředíte už jen na export?
"Samozřejmě dodáváme, máme tady velký majoritní podíl na trhu. Ale díky tomu, že se začala razit teorie nejnižší ceny, tak se kvalita a hodnota těch lůžek výrazně snížila, protože cena se přizpůsobuje i méně sofistikovaným produktům od našich konkurentů. Také se šetří, takže zhruba o 40 procent klesly investice do této techniky. ČR nám dneska tvoří kolem 4 procent obratu skupiny,"Vy jste nedávno změnili své sídlo, už nesídlíte v České republice, ale v Nizozemsku. Co vás vedlo k tomuto kroku?
"My stále sídlíme v České republice, my jsme pouze prodali českou firmu Linet do naší firmy Linet Group SE, která sídlí v Holandsku a vlastní ji čeští a němečtí společníci stejným podílem, jako jsme dříve vlastnili Linet. Důvodem byla zaprvé jistota. Měli jsme obavy z různých změn zákonů a podobně. Zadruhé jsme chtěli mít image - v některých zemích jako je Čína a podobně na to hodně dají - sídla v západní Evropě. Třetí věcí bylo, že dosud máme společníky německé a české a chtěli jsme pro sídlo zvolit neutrální půdu. Holandsko je z hlediska zákonů takové nejstabilnější, kde každý týden nic nemění a dá se předpokládat, jak se tam ty zákony budou vyvíjet."
Nečekáte, že byste někdy v budoucnosti přesunuli působnost zpátky do České republiky, kdyby se změnilo legislativní nebo právní prostředí?
"Nemáme žádný důvod. Vyrábíme v České republice, platíme tady víc daní než dříve, protože v Holandsku jsou samozřejmě daně výrazně vyšší, než v České republice. To nemá vůbec žádný smysl. Česká republika z toho má víc a my z toho legislativně máme víc. Není důležité, jestli celý holding sídlí v České republice nebo sídlí v Americe. Důležité je, jak jednotlivé země, kde se ty produkty tvoří, kde jsou zaměstnaní ti lidé, z té produkce profitují. To si myslím, že je nastavené optimálně hlavně pro Českou republiku."
Jste společnost s dlouholetou tradicí, od začátku 90. let. Jak se do vaší práce nebo do vašich výrobků promítají trendy třeba v péči o seniory? Populace celoevropsky stárne ...
"Máme dvě takové klíčové divize - jedna se týká nemocnic a jedna se týká domovů důchodců. Ve skupině vyrobíme necelých 70 tisíc lůžek ročně, z toho 30 tisíc lůžek jsou pro domovy důchodců. Jsou to lůžka velmi sofistikovaná, která samozřejmě pomáhají těm lidem lépe vstávat, pomáhají rehabilitovat, ulehčují práci ošetřujícímu personálu a jsou i vybavena různými senzory, které dokáži třeba bezkontaktně snímat srdeční tep, dýchání, upozornit na změnu zdravotního stavu personál a podobně. Čili jsou to takoví tiší asistenti a není to jen adresa, kde člověk v domově důchodců nebo doma leží."Jaké očekáváte v této oblasti trendy v technologiích do budoucna?
"Dřív ty postele byly vlastně nábytek. Tak to začalo. Pak se spekulovalo o tom, jestli ty postele mohou mít i nějakou jinou funkci, to znamená poskytnout nějakou výhodu - například mít antibaktericidní povrch, aby se nešířily choroby dotekem na lůžko - nebo aby umožnily bez pomoci personálu bezproblémové vstávání pacientů, kteří jsou slabí nebo staří. Dostaly další klinické pomocné funkce, které se projevily v úspoře času nebo ve zvýšení nezávislosti pacientů nebo obyvatel domovů důchodců. Pak se přidala další fáze. Lůžka se začala chovat trochu "inteligentně." Jsou propojena přes internet v síti a poskytují třeba informace o technickém stavu - to znamená o poruchách, že je potřeba vyměnit akumulátor a podobně. My se o lůžka staráme dnes na dálku a dokážeme zákazníkům říct: teď je potřeba udělat údržbu, protože se stalo to a to, přetížili jste to, a podobně. Poslední úroveň je, že se zabýváme tím, jak "kapitalizovat" nebo přidávat hodnotu v době, kdy ten člověk na tom lůžku je. Je jedno, jestli je to na lůžku pro nemocnice, nebo na lůžku pro starší lidi, pro seniory. Možná u seniorů je to důležitější. Když už je člověk na lůžko připoután - u těch starších lidí to bývá až dvacet hodin denně - tak ne celých 20 hodin ti lidé prospí. Mohou na lůžku fyzicky rehabilitovat, může jim umožňovat snadné opuštění, třeba na záchod a podobně, bez asistence některých jiných osob. Mohou také na lůžku rehabilitovat tím, že posilujeme pomocí různých cvičení mozek. To znamená, že můžeme oddálit u těch lidí demenci třeba až o několik let. Je prokázáno, že neurony mohou dorůstat a že určitým tréninkem mozku, hraním vhodných her pro tyto lidi - kdy je to i baví - lze podporovat funkce paměti, určité logiky, a tím pádem oddálit moment, kdy jsou plně závislí na svém okolí."