Energetická společnost ČEZ zrušila tendr na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín a oznámila to všem uchazečům. Vláda už dříve odmítla dát státní garance, podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše je bez nich dostavba elektrárny v současné době nemožná.
Jaderná elektrárna Temelín, foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Energetická společnost ČEZ zrušila tendr na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín a oznámila to všem uchazečům. Vláda už dříve odmítla dát státní garance, podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše je bez nich dostavba elektrárny v současné době nemožná. Hodnota zakázky se odhadovala na několik set miliard korun. Beneš uvedl, že od roku 2009, kdy byla veřejná zakázka vyhlášena, prošel energetický sektor v Evropě turbulentním vývojem. Podle něj to ale neznamená, že firma v České republice končí s výstavbou jaderných zdrojů. Akcie ČEZ na burze po zveřejnění informace začaly růst, za čtvrt hodiny si připsaly dvě procenta. "Zrušení tendru odstraňuje několik významných rizik, které investoři citlivě vnímají. V případě dostavby by rostla zadluženost a pravděpodobně by se snižovaly dividendy v následujících letech," uvedl analytik Fio banky David Brzek. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka má ČEZ na takové rozhodnutí právo. "Je to velká škoda pro české firmy. Zakázka století je dokázala spojit. Řada firem také investovala značné prostředky a energii do přípravy," dodal Hanák.
Ilustrační foto: OKD
Prezident Miloš Zeman ocenil dohodu dojednanou ministrem financí Andrejem Babišem ohledně prodloužení těžby v Dolu Paskov a snížení sumy, kterou stát zaplatí v souvislosti s plánovaným koncem dolu. Babiš se domluvil s firmou NWR, že její důl Paskov bude fungovat až do konce roku 2017. Vláda poskytne peníze jen na sociální programy horníků za 600 milionů korun. Dosud se počítalo s ukončením činnosti dolu v roce 2016 s tím, že stát vydá až 1,1 miliardy korun. Podle Zemana má tak nyní agentura pro zahraniční investice CzechInvest o rok více času, aby přivedla na severní Moravu nového zahraničního investora. Navržená transakce ještě potřebuje souhlas Evropské komise. Vláda zatím debatu o řešení situace kolem Dolu Paskov přerušila. Znovu se k ní vrátí 28. dubna.
Ilustrační foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Vláda schválila finální verzi Dohody o partnerství, která je nutná pro čerpání peněz z EU v příštích sedmi letech. ČR může v letech 2014 až 2020 získat až 594 miliard korun. Dokument vznikal tři roky, posledního půl roku o něm ČR neformálně vyjednávala s Evropskou komisí. Podle zatím posledních údajů získají nejvíce evropských peněz regiony, doprava a podpora podnikání. Integrovanému regionálnímu operačnímu programu, který nahradí současné regionální operační programy, půjde celkem 131,5 miliardy korun. Tyto regionální projekty "ukrojí" 22,5 procenta všech peněz, které bude mít ČR v letech 2014-2020 k dispozici. Z pohledu čerpání evropských peněz je však ČR nejhorší z celé EU. Loni nedočerpala až deset miliard korun.
Premiér Bohuslav Sobotka, foto: Filip Jandourek, Český rozhlas
Rozpočet na příští rok podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) čeká velké množství změn. Středeční návrh ministerstva financí považuje za první výstřel. Návrh rozpočtu na rok 2015, který zatím počítá se schodkem 100 miliard korun, představil koaličním partnerům šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO). Pevné jsou podle Sobotky dva parametry, na nichž se vláda ve středu dohodla - zvýšení prostředků ve zdravotnictví a valorizace penzí. Státní rozpočet na rok 2015 je podle Babiše postaven především na snižování provozních výdajů a na navyšování investic, zejména v dopravní infrastruktuře a zateplování budov. Vláda by podle návrhu neměla ani příští rok překročit tři procenta deficitu veřejných financí. Na letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 112 miliard korun.
Foto: Barbora Němcová, Radio Prague International
Ministerstvo financí očekává, že česká ekonomika letos poroste o 1,7 procenta. Postupně by měl růst ekonomiky zrychlovat až na 2,5 procenta v roce 2017. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to řekl náměstek ministra financí Martin Pros. Ministerstvo pozoruje, že klesá pesimismus spotřebitelů, což by mělo vést k růstu spotřeby domácností. Statistický úřad tento týden zveřejnil údaje o průmyslu, inflaci a nezaměstnanosti. Český průmysl zrychlil na 6,7 procenta. Podle analytiků tak potvrdil oživení ekonomiky. Vzrostlo i stavebnictví a to o 6,1 procenta. Stavbařům pomohla nezvykle teplá zima. Nezaměstnanost se hlavně díky začátku sezonních prací snížila o 0,3 procentního bodu na 8,3 procenta. Bez práce bylo více než 608 tisíc lidí. A ještě údaj o inflaci. Ta činila jen 0,2 procenta. Aktuální vývoj cen potvrzuje, že v české ekonomice není prakticky žádná inflace, uvedl analytik Patria Finance David Marek. Oživení ekonomiky je podle něj sice poměrně rychlé, nicméně po dlouhé recesi stále ještě nevytváří tlak na růst cen.
Ilustrační foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio Praha
Církev vytvoří nová pracovní místa pro lidi, kteří obtížně hledají uplatnění. Zaměstná je při údržbě a opravách majetku, který jí stát nyní vrací v restitucích. Česká biskupská konference podepsala deklaraci s úřadem práce o spolupráci při zaměstnávání. Úřady práce podpoří rekvalifikaci a přispějí případně i na mzdy při veřejně prospěšných pracích. Vedení úřadu počítá se stovkami nových míst. Církev nyní postupně přebírá zpátky majetek, který jí zabavil komunistický režim. Podle zákona o církevních restitucích by měla dostat budovy, lesy či polnosti za 75 miliard korun. Katolická církev nyní zaměstnává kolem 5000 lidí. Pracují ve farnostech, charitě, církevních školách a ústavech.
Ilustrační foto: Evropská komise
Průměrný starobní důchod v roce 2013 dosahoval asi 44 procent průměrné hrubé mzdy. Vyplývá to z publikace o vývoji vybraných ukazatelů životní úrovně v ČR. Podle ní se poměr penze k hrubé mzdě pohybuje od roku 2000 asi mezi 41 a 45 procenty a podíl důchodu k čistému výdělku asi mezi 54 až 58 procenty. Na konci loňska pobíralo od České správy sociálního zabezpečení penzi 1,73 milionu seniorek a seniorů. Průměrně dostávali měsíčně 10.970 korun. Důchody se v Česku zvyšují vždy od ledna. Loni a letos byla valorizace nižší. Kvůli úsporným škrtům a zachování schodku rozpočtu přidávání na tři roky přibrzdila někdejší Nečasova vláda. Ani přes sníženou valorizaci se však poměr důchodu ke mzdě loni nepropadl. Naopak byl od roku 2002 nejvyšší. Vláda tento týden rozhodla, že od ledna 2015 porostou penze stejně jako před krizí.
Ilustrační foto: Linet
Výrobce lůžek Linet získal stoprocentní podíl ve své španělské pobočce. Doposud ji vlastnil z 25 procent, zbylé tři čtvrtiny společnost na konci března odkoupila. Pobočku ve Španělsku Linet otevřel před deseti lety, dnes zde má v oboru podle obchodního ředitele Linetu Jana Horáka pozici lídra. Od roku 2007 Linet ve Španělsku prodal téměř 18.000 lůžek. V účetním roce 2012/2013 společnost dosáhla ve Španělsku tržeb 3,9 milionu eur. Společnost má pobočku například také v Mexiku, kde chce do čtyř let ovládnout minimálně pětinu trhu. Linet loni vyrobil zhruba 70.000 zdravotních lůžek. V celém holdingu pracuje přes 900 zaměstnanců, z toho 550 v závodě v Želevčicích u Slaného.
Foto: National Express
Britský soukromý dopravce National Express plánuje v Česku vstoupit na trh autobusové dopravy. Prvním projektem by mohla být účast v tendrech na dotované autobusové linky v Ústeckém kraji, uvedl výkonný ředitel české pobočky National Express Jan Paroubek. Původní úmysl byl soustředit se v Česku pouze na železnici. Harmonogram, který předpokládal postupné otevírání trhu soukromníkům až do roku 2020, ale současný ministr Antonín Prachař odmítl a místo toho slíbil vypracování nového do konce letošního srpna. Takovýto přístup úřadů znepokojuje soukromé společnosti, které plánují do České republiky investovat kapitál. National Express si do budoucna hodlá vybírat jenom ty trasy, které budou navazovat na železniční trati, u nichž se uvažuje, že by se měly v nejbližších letech otevírat pro konkurenci.
