Analytici: Pád vlády nemá vliv na ekonomiku, trhy Česku stále věří
Česká republika zažívá období politické nejistoty. I když takováto nejistota většinou ekonomice nesvědčí, neměla by vládní krize tuzemské hospodářství příliš poškodit. Reakce finančních trhů na demisi české vlády byla minimální. Odchod vlády tak může zkomplikovat spíše vnitrostátní ekonomické záležitosti, jako je plánování státního rozpočtu nebo práci v oblasti povodňových škod. Zatím se také zdá, že zdárně bude pokračovat i tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.
"Česká koruna a vůbec finanční trh poměrně zřídkakdy reaguje na český politický vývoj, na výsledky voleb a podobné excesy."
Stejný názor má i Jiří Cihlář, analytik společnosti Next Finance.
A ve stejném duchu se vyjádřil i Jan Bureš z Era Poštovní spořitelny v České televizi bezprostředně po zásahu policejních složek na Úřadu vlády minulou středu.
"Z hlediska okamžitého dopadu do ekonomiky ty věci nehrají tak zásadní význam. Jedná se samozřejmě o velice závažné události, které jsou důležité pro vývoj české společnosti a jsou důležité možná pro ekonomiku v hodně dlouhodobém horizontu, jakým směrem se vydáváme nebo vydáme. Ale co se týká okamžitých dopadů do hospodářství - řekněme do schopnosti ekonomiky odrazit se ode dna v polovině tohoto roku - tak si myslím, že to efekt nebude mít žádný."
"Může to být ve finále interpretováno i pozitivně a jako schopnost českých institucí jako je policie, státní zastupitelství a soudy vypořádat se s nekalým chováním i ve vysokých postech, ve vysokých politických a úřednických funkcích."
Analytik ČSOB Jan Čermák upozornil, že i opoziční strany chtějí, aby současná vláda dotáhla práce v oblasti povodňových škod. Ta také tuto oblast označila za prioritní, ministerstvo dopravy například chce po vládě další peníze na opravu silnic po povodních. Důležitou otázkou z hlediska ekonomiky také bude, jaká vláda převezme odpovědnost za přípravu státního rozpočtu na příští rok. Vláda má ale poměrně málo stupňů volnosti při přípravě rozpočtu, dodávají analytici. Odstoupení vlády bude mít dopad na některé zákony, které mají vliv na ekonomiku Česka, říká Michal Brožka.
"Krátkodobé negativní dopady, které zvyšují politickou nejistotu, ty tady jsou. Jde o jednotlivá rozhodnutí, jako je třeba rozhodnutí o výstavbě Temelína, jednotlivé zákony, které byly tak nějak v plánu, například zákon o obnovitelných zdrojích, novely zákonů spojené v novým občanským zákoníkem. Rozpočet jako takový samozřejmě úředníci mohou připravovat, ale rozpočtový proces tímto excesem, tou krizí ohrožen je. To je samozřejmě určité riziko."
"Ten vliv by mohl být negativní. Mluvil jsem o tom rozpočtovém procesu, ale je tady příprava zákona zajišťujícího politickou nezávislost úředníků a tam by ta navázanost na evropské dotace měla být. Takže pokud se toto nepodaří, tak by skutečně nějakým způsobem evropské dotace ohroženy být mohly. V tuto chvíli to ale nedokážu přesně posoudit."
Podle ekonomů by se vůbec nejméně do trhů projevilo pokračování současné vládní koalice. Je to nejmenší změna v kurzu hospodářské politiky. A jak si na tom česká ekonomika nyní stojí v pohledu zahraničních investorů? Odpovídá Jiří Cihlář.
Relativní spokojenost trhů s ekonomikou Česka potvrdil v České televizi i Jan Bureš.
"Deficity veřejných financí se v tuto chvíli pohybují okolo 3 procent hrubého domácího produktu. Nechci říct, že jsou veřejné finance úplně v pořádku, ale nejsme v situaci roku 2008 a 2009, kdy od nás trhy skutečně vyžadovaly pevnou vládu, která by se byla schopna zaručit za snižování deficitu veřejných financí. V tuto chvíli česká vláda - ať bude jakákoliv - pod žádným takovýmto okamžitým tlakem není a i z tohoto důvodu na trzích nehrozí akutní okamžité riziko, které by mohl vyvolat tato politická krize."
