Ocelové město nadchne děti i dospělé
Vítkovický areál je dnes k nepoznání. Z vysoké pece číslo 1 se za pár let stalo muzeum popisující výrobu železa. Z bývalého plynojemu je koncertní, kongresový a výstavní sál. A velkolepý projekt pokračuje. Nedávno se otevřela VI. energetická ústředna, kde najdete Malý svět techniky.
"Dnes už vysoké pece nepoužíváme, a tak jsme stáli před volbou, co s touto budovou. Ideální se dám zdálo doplnit ji o exponáty, které reprezentují technický rozvoj od začátku průmyslové revoluce až po dnešek a nabídnout tuto budovu jako velké muzeum vědy a techniky."
Muzeum spolupracuje se školami, v učebnách jsou přednášky, výstavy a snaží se děti v tomto průmyslovém regionu přitáhnout k technickým oborům. Stejně jako na celý vítkovický areál, i na toto muzeum se můžete podívat z plošiny. Rázem máte pocit, že jste se ocitli v Ocelovém městě, jako v románu Julesa Verna. Ostatně jeho knihy jsou pojítkem celé výstavy.
"My nevykládáme obsah knih a jejich příběhy. Ale vypůjčili jsme si jejich názvy, abychom nazvali jednotlivé expozice této výstavy. Je jich osm a začínají knihou Cesta do středu Země, Ocelové město a tak dále."
"Můžete si to vyzkoušet na tomto exponátu, který se jmenuje jeřáb na lidský pohon a následně můžete z boku vidět na dobové rytině nějakého nevolníka nebo otroka, který pohání například mlýnici," představili průvodci jeden z exponátů.
Návštěvníci se pak dostávají k hutnictví a těžbě uhlí. Čeká tu na ně žentour, parní stroj, motory. Pak proniknou i do výroby textilu. Mohou si dokonce zkusit látku tkát. Jsou tu i nejmodernější stroje a látky je možné prohlédnout pod mikroskopem.
Látky si můžete v muzeu osahat, třeba si vytáhnout oblečení středověkého rytíře. Ale je čas jít dál. I dospělí mohou zažít legraci při měření v leže a ve stoje. Ležící lidé většinou měří o centimetr víc. Vaše míra se však nezobrazí jen v centimetrech, ale i v různých středověkých jednotkách, třeba i v chobotech nebo pařátech.
Po přeměření si technicky zdatní návštěvníci mohou vyzkoušet rýsování na prkně až přes moderní softwary. Zabavit se mohou i u soustruhů při soustružení dřeva. Najdete tady soustruhy historické, až po ty, které programují počítače a dokonce soustruh, kterým se vyrábějí šperky. Celou sekci uzavírá mechanická herna.
V muzeu zkrátka najdete průřez technikou i historií Vítkovic. A ta spočívala hlavně v metalurgii.
"Návštěvník se tu může podívat na takovou zajímavost - v mikroskopu uvidí strukturu železné rudy a je tu zajímavá interaktivní tabule o historii hutnictví ve Vítkovicích s namluveným komentářem. Tady se snažíme návštěvníkovi srozumitelně říct, jak vypadá železná ruda, struska, hotový výrobek. Všechno si může vyzkoušet, na všechno se může zeptat. Pro nejmenší máme mluvící animaci, která dokáže sdělit alespoň hrubé základy," přibližují průvodci výstavu.
A nám položili otázku, zda víme jaký je rozdíl mezi železem a ocelí. Většina jen kroutila hlavou. A pokud nevíte, prozradím odpověď. Je to v obsahu uhlíku a ocelí je dokonce 2000 druhů, každá s jiným chemickým složením.
"V muzeu je model prvního stroje, ve kterém vůbec ocel vznikla. Jmenuje se to pudlovací pec. Pudlování znamená míchání. U toho stál člověk, měl velkou těžkou ocelovou tyč. A míchal železo. Pak přidali trošku příměsi, mohl to být uhlík a tak vznikla ocel. Oni na to hleděli jak z jara, co jim to tam vylezlo. Úplně nový materiál."
Návštěvník muzea si může zkusit elektrickou obloukovou pec plnit ocelovým šrotem. A pak se vydat k další Verneově knize Cesta kolem světa za 80 dní. Expozice se zaměřuje na pohyb. Je tu věrná replika parobusu, předchůdce dnešních automobilů.
"Máme tu jeho věrnou repliku 1:1. Jezdil rychlostí 4,5 až 9 kilometrů za hodinu. Měl svoji první nehodu, autohavárii tu máme zaznamenanou na videu. Návštěvník si do toho vozu sedne a může se na video podívat."
Jak dodali naši průvodci, pak následují vlaky, kde si můžete štípnout jízdenku. A po vlacích tu nejdete stará auta a trenažery, i ten letecký.
Z malého světa techniky je to jen kousek do bývalého plynojemu. Dnes je tu už vzpomínaný koncertní, kongresový a výstavní sál Gong. A protože do Gongu chodí spousta lidí, rozhodli se zde pověsit rozměrný obraz Zavraždění svatého Václava, který čeká na restaurování. Nedaleko něj je kasička, aby obraz z roku 1844 od vídeňského malíře Antona Pettera mohl vyniknout v celé své kráse. Měří totiž 8,5 na 5 metrů a byl určený pro tehdejšího arcibiskupa. Obraz by měl být ve vítkovickém Gongu vystaven do 28. září 2013 a tak mohou návštěvníci spojit techniku s uměním a ještě přispět na dobrou věc.
