Krajané mohou výrazně pomoci podnikatelům, říká Ivan Jukl z ministerstva zahraničí
Ministerstvo zahraničních věcí letos opět spouští projekty, které mají podpořit podnikatele a zvýšit povědomí o České republice v zahraničí. Zastupitelské úřady ve světě organizují a podporují prezentaci firem na veletrzích, seminářích a konferencích. A to nejen ve státech klíčových pro český vývoz, ale i v menších zemích, kde se o českých výrobcích zatím tolik neví. O pár slov na téma ekonomické diplomacie jsme požádali vrchního ředitele ekonomické sekce ministerstva zahraničí Ivana Jukla.
Kolik peněz letos na projekty ekonomické diplomacie půjde a kolik projektů celkem bude?
"Jsou to oborové prezentace, byznys fóra, semináře, účasti na výstavách, kulaté stoly a podnikatelské mise. Nejsou to žádné vysokorozpočtové akce. Letos jsme schválili celkem 69 projektů zhruba za 5,8 milionu korun."
Které země budou hostit projekty v letošním roce a jak ty země vlastně vybíráte?
"Je to celkem 43 zemí světa počínaje těmi největšími trhy - jako je Čína, Spojené státy, Brazílie a tak dále. Jsou tam ale i trhy menší, ať už se jedná například o Uzbekistán, Makedonii, Vietnam či Zimbabwe. Výběr je samozřejmě dělán tak, abychom se soustředili na obory a na příležitosti, které jsou pro tu zemi typické a kde na druhou stranu máme co nabídnout. V Číně se můžeme bavit třeba o projektech v oblasti životního prostředí, v Brazílii to mohou být třeba projekty nebo obory, které se týkají obranného průmyslu, vnitřní bezpečnosti a tak dále. Je to vždycky kombinace země-obor a schopnosti našich firem."
Preferujete spíše země, kde jste doposud neměli žádnou aktivitu, nebo se snažíte vyhledávat i nové příležitosti?
"Vycházíme z toho, že všude tam, kde máme ambasádu a máme na ambasádě diplomaty, kteří se zabývají ekonomikou, tam všude má smysl přinášet podnikatelům příležitosti. Samozřejmě každý projekt se liší svojí kvalitou, svojí unikátností a přidanou hodnotou, ne na všechny se může dostat. Není to tak, že bychom od stolu rovnou vybírali země, kde bude projekt a kde nebude."
Které firmy a ze kterých oblastí se budou letos prezentovat v zahraničí? Které typy firem?
Jednotlivé firmy a společnosti si vybíráte sami, nějakým způsobem se vám hlásí nebo jsou nějaká výběrová řízení či z minulosti kontakty... jak to probíhá?
"Od samého začátku ten výběr zemí a teritorií probíhá ve spolupráci s podnikatelskými platformami jako je Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků. To poslední, co bychom chtěli dělat, je vybírat projekty od stolu. Oni samozřejmě nejlépe vědí, v čem jsou jejich členové dobří, v čem vidí příležitost ve srovnání s jinými obory a jinými zeměmi. Je to svým způsobem takový PPP projekt, kdy spolupráce probíhá řekl bych synchronizovaně od začátku až do konce."
V jakém poměru jsou velké firmy, jako je třeba Zetor, oproti těm malým firmám a menším společnostem? Vy jste zmínil prostředky pro nevidomé - jaký je poměr mezi velkým a malými firmami?
"Číselně se to dá těžko říct, samozřejmě menších firem je daleko více. Je to dáno i tím, že menší firmy se daleko častěji obrací na stát při vstupu na trh. Rozhodně to není kritérium, že bychom si od začátku dávali nějakou kvótu, kolik chceme mít malých či velkých firem. Správně jste zmínil třeba zdravotnickou techniku, tam je to role spíše těch středních firem. Mám podniky nebo firmy třeba v oblasti IT, které začínají a které ani v té první fázi nenabízejí svůj produkt, hledají strategického investora zejména třeba v USA. Ne vždy se může jednat o podporu exportu."
Můžete zmínit konkrétní příklady z loňského roku nebo z minulých let, které byly úspěšné?
Pokud by krajané chtěli pomoci nebo se účastnit těchto akcí, mohou se do toho zapojit čeští občané, kteří žijí v zahraničí, nebo se toho účastní jako diváci a recipienti?
"Naši krajané v zahraničí se mohou účastnit nejen těchto projektů. Dokonce mám svoji vlastní agendu a svoje vlastní odborníky. Všichni krajané, kteří chtějí spolupracovat s naší diplomacií, jsou vítáni na našich zastupitelských úřadech. Jsme rádi, když zastupitelský úřad ví, že v zemi funguje expert například v informačních technologiích nebo člověk, který má kontakty na některé veřejnoprávní instituce. Možností spolupráce je opravdu spousty. Kromě toho, že doporučuji, aby se spojili se zastupitelskými úřady, tak existuje portál Žijeme v zahraničí, nad kterým má MZV záštitu. Krajané, kteří v zahraničí žijí, se tu mohou registrovat a mohou být užiteční i třeba firmám, které se díky našemu projektu chtějí v daném teritoriu usadit a potřebují další asistenty - ať už v byznysu, či v oblasti například práva."
