Pustevny vděčí za své jméno poustevníkům
Pustevny jsou nejvíc navštěvované horské středisko Beskyd. Za své jméno vděčí poustevníkům, kteří tu žili. Pustevnám dominují stavby známého architekta Jurkoviče. Po naučné stezce pak dojdete na Radhošť, kde se tyčí socha pohanského boha Radegasta.
"Jurkovič byl osloven českým turistickým spolkem Pohorská jednota Radhošť v 90. letech 19. století, aby realizoval dvě útulny pro vzrůstající počet tehdejších českých turistů v moravských Beskydech,"
uvedl Radek Hasalík z Valašského muzea v přírodě. Jurkovičovi bylo kolem třiceti a do staveb vložil veškerou energii.
Právě výrazná barevnost je pro stavby typická a po nedávné rekonstrukci barvami opět hýří. Najdete tu kombinaci zelené, modré, žluté a červené, jsou tu krásné dřevořezby. Zajímavé jsou i lidové moudrosti na stěnách jako třeba 'Často i v haleně chatrné najdeš rozumy jadrné' a nebo 'Voda žene mlýny, víno jazyky', přiblížil výzdobu historik Radek Hasalík.
Dalším unikátem na Pustevnách je zdejší lanovka, které bylo už 70 let, představil chloubu sportovního areálu jednatel klubu Ski Alpin Pustevny Jan Mikeska.
Současná dvoj sedačková lanovka na Pustevnách je už třetí. Měří 1637 metrů a překonává převýšení 400 metrů. Lyžaři tu najdou devět sjezdovek od nejlehčí po nejtěžší a více jak 46 kilometrů běžeckých tras. Východním směrem od Pusteven je jediné pleso v Beskydech. Dojdete i k Čertovu mlýnu s podivnými skalními útvary a odsud k Radhošti, což je posvátná hora Moravy a Beskyd, dodal historik Radek Hasalík.
Slovanští předkové projevovali Radegastovi velkou úctu, přinášeli mu dary, na Radhoštu slavili letní slunovrat. Traduje se, že Radegastova modla bývala uložena v podzemním chrámu.
"Místní hornatina je protkána sítí tzv. pseudokrasových puklin. Jsou to podzemní prostory vzniklé horotvornou činností. Známe, co zmapovali jeskyňáři. Víme, že před dvěma sty lety byly podzemní prostory výrazně bohatší a větší, než jsou v současnosti."
Podzemím prý tehdy projel i vůz tažený koňmi a ještě v 18. století se údajně dalo projít z Pusteven až na Radhošť podzemím. Sochu pohanského boha Radegasta vytvořil na začátku 30. let 20. století místní rodák Albín Polášek. Byl profesorem na akademii krásného umění v Chicagu. Sochu vytvořil s býčí hlavou, rohem hojnosti, a s valašskými krpci. Každý z kronikářů si Radegasta představoval jinak - od švarného jinocha až po modlu se lví hlavou, na níž seděla kachna. Nejznámější Radegast se však zrodil ve fantazii Albína Poláška. Třímetrový kolos z betonu a žulové drti však ve výšce přes jedenáct set metrů špatně odolával počasí. Navíc do něj uhodil blesk. Vzácný originál tak nahradila dokonalá kopie z pravé jihočeské žuly, která vydrží několik staletí. Na Radhoštu je také kaple, jejíž vnější stěny byly obloženy impregnovaným šindelem, aby odolala počasí. Je totiž nejvýše položenou církevní stavbou v Česku. U kaple stojí sousoší Cyrila a Metoděje. Také toto sousoší vytvořil Albín Polášek a přispěli na něj i rodáci z Ameriky. Příchod věrozvěstů na Radhošť však není historicky prokázaný. To však nezabránilo vzniku legend. Údajně prý strhli modlu Radegasta a vztyčili křesťanský kříž. Dnes tu stojí spokojeně vedle sebe.
Příspěvek jsme poprvé vysílali 11. února 20011, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.
