Názvy místních jmen mohou být zrádné

V pravidelném seriálu o češtině lingvistka a spisovatelka Jaroslava Hlavsová vysvětlí, jak správně skloňovat názvy českých měst.

Králův Hradec

Slyšeli jste také, že je něco blízko Králového Hradce, že někdo pochází z Králového Dvorači že jeli z Městce Králového? Dozvíme se často něco i o Hojsové Stráži a Kropáčově Vrutici nebo o Mnichovém Hradišti. Podobné tvary místních jmen slýcháme často, ale nejsou správné; vysvětlíme proč.

Z historie mnohých místních jmen je patrné, že jde většinou o vztah místa k nějakému panství, k majiteli, popřípadě jinak význačné osobnosti. Vlastnické vztahy dosud odráží přivlastňovací přídavné jméno, tvar přívlastku ať je rodu mužského (např. Heřmanův Městec, Hrochův Týnec, Králův Dvůr), ženského (Šárovcova Lhota, Karlova Studánka) nebo středního (Vlachovo Březí, Choustníkovo Hradiště a jiné). Památku Karla Havlíčka Borovského připomene Havlíčkův, dříve Německý Brod; býval také královským městem, ale přívlastek Králův Brod nemáme. Musíme se nejdřív zmínit o slovosledu přívlastků. Většinou podstatné jméno přívlastky předcházejí, například Králův Dvůr, ale v případech jmen míst, která patřila královně, je přívlastek až na místě druhém jako u jmen Dvůr Králové, Hradec Králové, Městec Králové. Přípona -ec bývala zdrobňující, šlo tedy zpravidla o malý hrad a malé město. Jestliže jméno Hradec Králové skloňujeme, přívlastek zůstane beze změny - je to "Hradec paní králové." Je to gramaticky stejný přívlastek v druhém pádu jako například "byt paní správcové."

Vrátíme se ale k přídavným jménům přivlastňovacím a k místním jménům jako Karlův Týn, Kosova Hora, Vlachovo Březí a jiné. Jejich skloňování zachovává takzvané jmenné tvary, to jest krátké, proto skloňuje "Karlova Studánka, Karlovy Studánky" a ne "Karlová, Karlové." Takové složené tvary mají přídavná jména jakostní - vzor dobrý, dobrá, dobré. Taková adjektiva bývají přívlastky jiných místních jmen, například Kamenný Přívoz, Hroznová Lhota nebo Vysoké Mýto. Přivlastňovací adjektiva ale skloňujeme jako vzor otcův a matčin. Proto není správné "z Králového Dvora", "do Havlíčkového Brodu," "v Jindřichovém Hradci," i když tu slyšíme jakoby spisovnou koncovku a ne lidový tvar "z Královýho Dvora." Náležité je jen "z Králova Dvora," "do Havlíčkova Brodu," "v Jindřichově Hradci" a podobně. Stejně nedobré je "z Kardašové Řečice," nebo "v Karlové Studánce" a také "od Mnichového Hradiště." I tady opravíme na jmenné tvary přivlastňovacích přídavných jmen: "z Kardašovy Řečice," "v Karlově Studánce," "od Mnichova Hradiště" a "k Vlachovu Březí."