Přehled tisku
Deníky komentují obvinění dvou vysokých úředníků na ministerstvu práce a sociálních věcí z podplácení. Jak uvádí komentář Hospodářských novin, buď policie neodpustitelně selhala, nebo se odcházení koaliční vlády změnilo v úprk. List tak reaguje na pondělní obvinění prvního náměstka Vladimíra Šišky a šéfa oddělení informatiky Milana Hojera z podplácení.
Také podle Lidových novin (LN) je Drábkovo chování příkladem rozšířeného zlozvyku: politici na nepříjemnou zprávu reagují prohlášením, že to je útok před volbami a tváří se jako by se tak s celou věcí vypořádali. Deník připouští, že policie může při vyšetřování dělat chyby, ale doufá, že se z nich poučuje. "Případ Věry Jourové by měl být našim elitním útvarům mementem," připomínají Lidové noviny. Někdejší náměstkyně ministra pro místní rozvoj Jourová byla v říjnu 2006 obviněna, že přijala úplatek za to, že prosadí přiznání dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku. Její stíhání bylo v létě 2008 zastaveno s tím, že se skutek, pro který byla obviněna, nestal. Žena strávila přes měsíc ve vazbě. Podle Mladé fronty Dnes však získala policie v posledních letech odvahu. "Zdá se, že jí někdo odemkl želízka, kterými ji spoutala opoziční smlouva. I kdybychom Nečasovi spílali za cokoli, toto je jeho zásluha. O to větší, že doufejme nezávislí strážci zákona loví před volbami jeho spojence," uzavírá svůj komentář MfD.
Exekutor si zase vezme víc, než dlužíte, uvádí titulek Lidových novin. Nezaplatil padesát korun v knihovně, exekutor z něj za pár měsíců vymámil tisíce navíc. Tuto noční můru 'drobných' dlužníků měla změnit novela občanského soudního a exekučního řádu, kterou před pár dny schválili poslanci. Jenomže exekutorská lobby přesvědčila zákonodárce, aby znásobování pokut za dluhy v zákoně ponechali. Malá naděje dlužníkům přesto svítá: věřitel je bude od příštího roku muset kontaktovat ještě před návrhem na exekuci. Teoreticky se tak dá astronomickému dluhu vyhnout. Odborníci nicméně upozorňují, že nově schválená úprava jde stále exekutorům na ruku. Zamítnutý návrh Senátu se týkal zejména tzv. formulářových žalob. Ty vyžadují jen pár minut práce, během které jakýkoliv úředník vyplní do připraveného formuláře osobní údaje dlužníka a další administrativní náležitosti pohledávky. Za to si pak advokáti naúčtují až několik tisíc korun. Senátorům neprošla ani další z navržených změn - princip teritoriality. Podle něj by mohli blokovat majetek jen ti exekutoři, kteří mají své sídlo u okresního soudu v místě dlužníka. Novela alespoň určuje limit na cestovné. Aby si třeba za cestu z Brna za dlužníkem do Liberce exekutoři neúčtovali další tisíce korun.
Elektřina zdraží. Srazit ji může jen nižší daň z přidané hodnoty, píše Mladá fronta Dnes. Podíl energie z obnovitelných zdrojů se rok od roku zvyšuje a s ním i podpora, kterou spotřebitelé na zelenou energii připlácejí. Vláda nepočítá s tím, že by občanům a podnikům od zdražení ulehčila, právě naopak. Až doposud stát spotřebitelům cenové skoky tlumil tím, že část podpory 'zelené energie' vzal na sebe. Chtěl tak zbrzdit dopady nekontrolovatelného rozvoje především solárních elektráren na domácnosti a firmy. Částka na podporu obnovitelných zdrojů však stále roste a vláda od kompenzací pomalu upouští. Uvažuje o snížení příspěvku o dvě miliardy.
Největší lesnická skupina Less podnikatele Jana Mičánka je na pokraji bankrotu. Zpráva sice nepřišla z čistého nebe, přesto lidi z oboru značně znepokojila. Jak píší Hospodářské noviny, Mičánkova firma, gigant s osmimiliardovým obratem a téměř 1500 zaměstnanci, je největším partnerem státních Lesů ČR. Těm dluží peníze za odebrané dřevo a Lesy proto zastavily práci na všech územích jednotkách, kde firma těží. To může postihnout desítky firem, které od holdingu Less nakupují dřevo. Řada pil hospodaří na hranici přežití a jakýkoliv otřes trhu jich část může poslat ke dnu. Jak uvedl Zdeněk Valný z Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů, celý sektor doplácí na novou politiku Lesů ČR. Ty změnily systém smluv s těžařskými firmami. Od té doby se velká část zisku přesunula ke státním Lesům, zatímco soukromníci bojují o přežití. Hádka se vede o velké peníze. Zatímco ještě v roce 2009 vykázaly Lesy zisk ve výši 780 milionů korun, loni to bylo 5,3 miliardy. Šéf firmy Less Jan Mičánek také v insolvenčním návrhu soudu zdůvodnil platební neschopnost své firmy obchodní politikou Lesů.
Rekonstrukce nejstarší české dálnice Praha - Brno začne až v březnu 2013, uvádí deník Právo. Oprava dálnice, která už na řadě míst připomíná tankodrom, měla přitom začít už letos v létě. Ředitelství silni a dálnic zdůvodnilo odklad nutností upřesnit podmínky probíhajících tendrů na dodavatele pěti prvních úseků. Jak už Právo informovalo, modernizace sto šedesáti z téměř dvou set kilometrů D1 je rozdělena na pět etap. Potrvá až deset let a vyžádá si kolem 28 miliard korun. Stavbaři budou pokládat novou vozovku a na většině míst ji rozšíří v obou směrech o 75 centimetrů. Strhnou a znovu postaví většinu mostů. V příštím roce má být celkem rekonstruováno 40 kilometrů D1. Ve zpřesněných podmínkách tendru například je, že práce budou muset probíhat nejméně 16 hodin denně. Ředitelství silnic a dálnic tak chce skoncovat s dosud běžnou praxí, že na opravovaných úsecích se často nic neděje, což rozčiluje řidiče.
Screening novorozenců může nově najít až dvacet vrozených chorob, píší Lidové noviny. Například kojenec trpí nechutenstvím, často zvrací, málo roste a postupně pokulhává ve výjoji. Těmito způsoby se může projevit vzácné vrozené onemocnění citrulinémie. Přitom léčba existuje, a když se včas nasadí, může být prognóza dobrá. Pacient může být v podstatě v pořádku. Právě citrulinémie je jedním z dvaceti onemocnění, u kterých se zkouší zařazení do novorozeneckého screeningu. Dvacítka onemocnění by mohla přibýt ke stávajícím třinácti nemocem, na které jsou plošně testovány všechny děti hned dva až tři dny po narození. Do pilotního projektu je zařazena většina českých porodnic. Rodiče sami rozhodnou, jestli s testem souhlasí.
Mezi páry, které si dělí domácí práce, je vyšší rozvodovost, píše Právo. Zjistila to studie norských vědců. To, co jsme viděli, je, že sdílení stejné odpovědnosti za práci v domácnosti nemusí nutně přispívat ke spokojenosti, řekl Thomas Hansen, spoluautor studie s názvem Rovnost v domácnosti. Neskrýval při tom své překvapení: "Člověk by si myslel, že rozvody se častěji vyskytnou v rodinách s menší rovností při domácí práci, ale naše statistiky ukazují opak." Tyto statistiky ukazují, že rozvodovost manželů, kteří si rozdělují práci v domácnosti, je až o polovinu vyšší než u manželů, kde většinu 'odře' žena. Jen částečně to prý souvisí s pracemi samotnými. Kdyby si prý manželé lépe vyjasnili své role v domácnosti, mohlo by být méně sporů, které oslabují společný život.