Marie Izabela střeží klid zámku v Dobříši

Jen 40 kilometrů od Prahy leží Dobříš, město nedaleko brdských lesů. Jeho perlou je zámek, který nebyl skoro celou druhou polovinu 20. století veřejnosti přístupný. Pobývali zde především spisovatelé. Teď patří zámek opět rodině Colloredo-Mannsfeld. Milovníci záhad tu najdou i zvláštní obraz zámecké paní. Ta prý hned odhalí špatné úmysly se zámkem.

Zámek Dobříš

Když jsem vstoupila na nádvoří, potkala jsem bílou paní. Nejednalo se o známé strašidlo, ale o nevěstu. Právě tu byla velká svatba. Ale nás už vítala průvodkyně Michaela Rozšafná a prozradila, jak to se zámkem kdysi všechno začalo.

"Město Dobříš se dříve nacházelo na tzv. Zlaté stezce, což byla důležitá dopravní spojnice mezi Čechami a Itálií. A z tohoto důvodu zde byl na konci 16. století vybudován původní renesanční zámek, který v roce 1630 zakoupil nejvyšší královský lovčí Bruno Mannsfeld od císaře Ferdinanda II.."

Michaela Rozšafná

Na konci 17. století se ze zámku stalo barokní sídlo, pak přišel požár, ale zámek povstal z popela. Jindřich Pavel Mannsfeld ho budoval 20 let a to podle vzorů francouzských architektů a dekoratérů. Na zámku jsou dva parky - jeden zdobný francouzský, který má dva hektary a pak ještě třiceti hektarový anglický. Pár let po přestavbě zámku, v roce 1771 se dcera stavitele provdala za Františka Gundakara Colloreda a tak došlo ke spojení rodů Colloredů a Mannsfeldů. A právě Marie Izabela prý má zvláštní schopnosti. Lépe řečeno její obraz, který najdete v gobelínovém pokoji. Ale kde jsou tady gobelíny?

"Bohužel všechny ze zámku zmizely během druhé světové války a už sem nebyly nikdy znovu navráceny. Zde je také vzácný obraz Marie Izabely. O ní se říká, že měla uhrančivé oči, které dokázaly prohlédnout každého, kdo měl nějaké zlé úmysly se zámkem. Poté, co zemřela, tak se říká, že tuhle vlastnost vtělila do obrazu, takže si dejte na ni pozor."

Zřejmě jsme nikdo se zámkem špatné úmysly neměl, takže na nás Marie Izabela hleděla ze svého obrazu laskavě, stejně jako poslední kníže Josef v jídelně nad krbem.

Zámek Dobříš

"Ten na počátku 20. století vlastnil tři zámky: Dobříš, Opočno a Zbiroh. Ani s jednou ze svých žen neměl potomka, který by mohl panství po jeho smrti zdědit. Proto se rozhodl adoptovat čtyři syny svého mladšího bratra Jeronýma a právě on je také dědeček současného majitele zámku. Josef hodně cestoval a z každé země, kterou navštívil, přivezl do Čech různé druhy zvířat nebo rostlin a v roce 1906 přivezl ze Severní Ameriky šest párů ondater. Nechal je vysadit v místním rybníce a tehdy to byl vůbec první odchov ondater ve střední Evropě. Ve francouzském parku máme sošku malé ondatry a je u toho ta historie napsaná."

Colloredo-Mannsfeldové vlastnili Dobříš až do druhé světové války, kdy byl vyvlastněn nacisty. Také zde nějakou dobu sídlil i zastupující říšský protektor Kurt Daluege. Po druhé světové válce byl zámek zestátněn a předán Syndikátu českých spisovatelů. Ten ze zámku vytvořil tzv. Domov spisovatelů, což bylo jakési pracovně rekreační sídlo pro české spisovatele. Ti zde žili po celou druhou polovinu 20. století a po celou tu dobu byl zámek prakticky nepřístupný veřejnosti. Otevíráme dveře, čekáme zámecký pokoj, ale ocitáme se v obýváku a ložnici 70. let. 20. století. Na zámku totiž pamatovali i na ukázku spisovatelského pokoje.

Zámek Dobříš, foto: Miloš Turek

"Ten je zařízený ve stejném stylu, jak ho měli zařízený spisovatelé, kteří zde žili ve druhé polovině 20. století. K pobytu na zámku dostávali poukazy. Většinou to bylo několik týdnů, výjimečně několik měsíců nebo déle. A během pobytu se zde na zámku mohli volně pohybovat po všech místnostech, ale svoje pokoje takto podobně zařízené měli v severním křídle, kde je dnes hotel. Ze známých českých spisovatelů zde žil například Jan Drda, Helena Šmahelová, Vítězslav Nezval, Eduard Petiška, Bohumil Říha, Vladimír Neff, Josef Kainar, Václav Čtvrtek a mnozí další. Občas zde žili i lidé z jiných uměleckých sfér, třeba režiséři nebo herci. Zmínila bych třeba českou herečkou Adinu Mandlovou."

Zpět rodině Colloredo-Mannsfeld byl zámek navrácen až v roce 1998 po šestiletém restitučním sporu. Současný majitel Jerome Colloredo-Mannsfeld žije v Rakousku, ale má tu své soukromé prostory, pravidelně na Dobříš jezdí a teď se rekonstruuje francouzská zahrada, oranžérie a fontána.

Knihovna, foto: oficiální stránky zámku Dobříš

V téměř každém pokoji zámku najdete fotografie, jak pokoje vypadaly na začátku 20. století a můžete tak srovnávat, jak se jim současný interiér blíží. Je tu několik zajímavostí. Třeba v loveckém salonku je ještě původní tapeta z 18. století.

"Tato tapeta je z roku 1770 a dosud nebyla restaurována. Jsou na ní vyobrazené parforsní hony, které byly velmi kruté. Spočívaly v tom, že zvíře bylo při nich dlouhou dobu štváno psy, poté bylo probodnuto ostrým kopím a následně přenecháno psům, kteří je roztrhali. Naštěstí ale tento typ honu zakázal v českých zemích už na konci 18. století císař Josef II.."

Zrcadlový sál

Na tapetě je i dobříšský zámek. Původně měl bílou barvu. Do dnešní žluté se oblékl až na počátku 20. století. Zajímavostí na zámku jsou i 50 kilogramů těžké lustry z ostrova Murano. Jsou zhotovené zvláštní technikou tzv. štípaného skla.

"Tato technika spočívala v tom, že se do rozžhaveného skla malými kleštičkami a nůžtičkami vyštípávaly různé motivy. V minulosti tato technika byla velmi vzácná a tajná a právě proto, že byla tajná, tak lidé pracující na ostrově Murano, nesměli ostrov opustit, aby jejich tajemství nevyzvěděli někde jinde ve světě. Pokud se jim podařilo z ostrova uprchnout a byli posléze dopadeni, tak jim bylo hrdlo probodnuto křišťálovou dýkou."

Zámek Dobříš

Když procházíte jednotlivými místnostmi, nejde nevšimnout si množství různě velkých panenek. Vypadají, jako by zde bydlely. Ale jsou tu jen tuhle sezónu, prozradila Michaela Rozšafná.

"Jsou to repliky historických panenek, které nám sem na zámek zapůjčila paní Iva Zrostlíková z Řevnic. Sbírá panenky od roku 1999 a má jich doma přes 300. Sto panenek na zámek zapůjčila, aby si je také mohli návštěvníci přes léto prohlédnout."

Zámek Dobříš

Vzácností je originál obrazu malíře Canaletta, na kterém je benátský kanál Grande. A pokud ze zámku odcházíte, stojí za to podívat se do benátského zrcadla.

"Máme zde zrcadlo, o kterém se říká, že má kouzelnou moc. Každý, kdo se do něj zahledí a bude si přát nějaké přání, tak se mu do roka vyplní. Ale má to podmínku. Celý následující rok se nesmíte podívat do jiného zrcadla."

Zámek Dobříš, foto: Miloš Turek

Už za pár hodin jsem podmínku porušila, a tak se mi přání asi nesplní. Ale pokud by jste si přáli ještě něco dalšího v Dobříši na zámku zažít, máte možnost. Je tu okruh Dobříšské přízraky a ke každému strašidlu se váže určitá legenda, která souvisí s Dobříší. Možná se vám při pohledu na zámek zdá, že ho znáte, i když jste tu nebyli. Několikrát si totiž zahrál ve filmu. Z české produkce se tu natáčela pohádka Princezna ze mlejna. Dobříšský zámek i oblíbili i zahraniční filmaři. Mohli jste ho vidět ve snímcích Iluzionista, Rytíři ze Šanghaje, Mlhy nad Avalonem s Angelicou Huston a v Nesmrtelných s Lorenzem Lamasem.