V Českých Budějovicích se rýsuje naděje na architektonický skvost
V Českých Budějovicích se zvolna připravuje stavba Koncertního a kongresového centra podle návrhu zesnulého architekta Jana Kaplického. Jeho práci dokončuje Kaplického kolegyně a bývalá manželka Eva Jiřičná. Pokud poběží příprava podle plánu, stavba by mohla být dokončena v roce 2015, odhadují realizátoři.
"Zaujal nás natolik, že jsme říkali, že zkusíme tohoto pána oslovit. Je to světový architekt a je to Čech, tak jsme si mysleli, že by to bylo opravdu skvělé, kdyby se něco takového podařilo. Je pravda, že jsme v to zpočátku ani nedoufali, ale když pan architekt v roce 2007 řekl: ano, to by mě zajímalo, přijeďte za mnou do Londýna a domluvíme se, tak jsme objednali eltadlo a jeli jsme do Londýna. S panem architektem jsme se perfektně domluvili, byl to úžasný, úžasný člověk,"
vysvětluje předseda společnosti Jan Kazil. S pražskou Národní knihovnou a odmítnutím Kaplického návrhu prý neměla tato iniciativa nic společného:
"Jeho jediná podmínka byla, že po zkušenosti v Praze nechce jít do soutěže."
Přesně před čtyřmi lety, 12. 8. 2008 předvedl Kaplický svoji studii na magistrátu Českých Budějovic. O pět měsíců později však nečekaně zemřel.
"Mě to strašně straší," vysvětlila Jiřičná ve vysílání Českého rozhlasu, "poněvadž ta zodpovědnost je opravdu šílená. Já jsem Kaplického po stránce architektury nebo designu znala velice dobře (...) dotažení toho projektu potřebuje opravdu silnou ruku. Nevím, jestli jsem toho schopná, můžu jen udělat vše, co je v mých silách." Její výhodou je i to, že zná dobře Kaplického kolegy ze studia Future Systems.
Stavba bude mít dva sály, jeden pro tisíc diváků, druhý pro čtyři sta. Oba se mohu vizuálně propojit s okolím - velkým oknem na horizontu jeviště. Kaplický si prý představoval, jak bude hudba v zimě znít do padajícího sněhu. Toto okno je v případě potřeby ale možné zcela zakrýt. Větší koncertní sál má dokonce originálně řešené varhany. Návrh vznikal za spoluúčasti profesionálních hudebníků a akustiků. Vnější vzhled stavby jí dal lidový název "rejnok". Stavba totiž měkce vyrůstá z krajiny a jediná dvě okna na plášti připomínají dvě oči rejnoka, stejně jako elegantní černá barva budovy.
Jan Kazil říká, že po úvodním jednání, kdy bylo zřejmé, že půjde o velmi finančně i provozně náročnou stavbu, se město rozhodlo neúčastnit se projektu. Podle náměstkyně budějovického primátora Ivany Popelové Jihočeská společnost přátel hudby dlouhodobě prosazuje stavbu koncertního sálu.
Pro stavbu byla vybrána lokalita Čtyři dvory mezi dvěma budějovickými sídlišti. Město bude pozemky společnosti pronajímat. Případně bude spolupracovat i jako zřizovatel Jihočeského divadla.
"Jeden z těch sálů, které by tam měly vzniknout, by měl sloužit i pro operní představení. Město by potom do toho vstupovalo de facto přes divadlo, jinak by to ale měla být soukromá záležitost a zástupci /Jihočeské/ společnosti přátel hudby se na každém jednání dušují, že nikdy nebudou od města potřebovat žádný investiční ani neinvestiční vklad na provoz tohoto zařízení,"
dodává Popelová. Budova totiž počítá s komerčními prostory v přízemí, které bude možné pronajímat. Předseda společnosti se neobává ani toho, že v regionu je situace složitější například o chybějící infrastrukuturu, která by propojovala Budějovice s Prahou nebo zahraničními městy. Podle něj je daleko větší problém, že Budějovice nemají vlastní symfonický orchestr:
"Krajský úřad slibuje, že tady zřídí symfonický orchestr, který bohužel jihočeský kraj nemá a značně ho potřebuje, protože ten hendikep je značný, když tu vůbec nezní žádné velké symfonické skladby. Bude-li tam hrát takový orchestr a bude-li na úrovni, aby tam lidé chodili, tak tam bude vždycky plno, o tom vůbec nepochybuji."
Úvodní přípravnou fázi projektu financovala firma Světelský. Na další, tu nejdůležitější stavební část přispěje nejmenovaný investor. Půjde o částku ve výši zhruba 2 miliardy korun. Mezi městem a Společností byla uzavřena smlouva, na jejímž základě nyní probíhají přípravy, říká Kazil.
"Věřím tomu, že tady na radnici jsou čestní lidé a své slovo, které tedy potvrdili nějakým dokladem, dodrží. Jistě, jistě, bez smlouvy by to dělat nešlo."
Na konci srpna by měl být hotová nová dokumentace a na jeho základě se přepočítá rozpočet. Investor ale zůstává tajný.
"Teď ten odhad bude přesnější, i když věřím, že se pořád bude pohybovat kolem těch dvou miliard. Kdo to bude financovat? Máme přísliby, čekáme jenom na vydání územního rozhodnutí, pak s těmi, kdo nám přísliby dali, uzavřeme nějakou smlouvu, zatím nechtějí být jmenováni. Takže vám to, nezlobte se, nemůžu říct."
Pokud stavba vznikne, budou mít České Budějovice stavbu minimálně evropské úrovně a jednu z nejpozoruhodnějších staveb od Jana Kaplického. Historik architektury Zdeněk Lukeš o ní říká:
"Já bych si to moc přál, myslím, že to je vedle muzea Ferarri v Modeně v Itálii nejlepší Kaplického návrh, a velice bych si přáíl, aby se tuto stavbu podařilo dotáhnout do realizace. Samozřejmě to nebude jednoduché, ale věřím, že se to nakonec podaří."
