Stabilizační balíček neprošel Senátem
Snad ani nikoho nepřekvapilo, že Senát hlasy opoziční většiny zamítl vládní stabilizační balíček, který zejména zvyšuje daň z přidané hodnoty od příštího roku na 15 a 21 procent. Obsahuje i další úsporná opatření. Vláda nyní bude ve sněmovně potřebovat hlasy nejméně 101 koaličních poslanců, aby senátní veto přehlasovali. Některým z nich se ale balíček nelíbí.
Vládní předloha se nelíbila ani některým zákonodárcům z ODS, například senátorovi Jaroslavu Kuberovi. Nezařazený senátor Petr Pakosta, který byl dřív členem občanské demokratické strany, navíc zdůraznil, že v tomto případě nejde jen o DPH:
"Týká se to například i daně z příjmu fyzických osob, kde se bude u vysoko příjmových kategorií navyšovat sazba o 7 procent. Bude se to týkat i daně z převodu z nemovitostí, kde se sazba navyšuje ze 3 procent na 4 procenta. Jsem z principu odpůrcem veškerého zvyšování daní, obzvláště v současné době, kdy nás finanční krize dusí ze všech stran."
Kritika se ozvala i z úst prezidenta Václava Klause:
"Zvýšení daní všech a DPH zvláště poškozuje naši ekonomiku."
Vládní postup však neoblomně hájil ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek:"Nelze příští rok konsolidovat veřejné rozpočty pod 3 procenta bez dvou masivních opatření, to je změna DPH na straně příjmové a valorizace důchodů na straně výdajové. Pokud by jedno z těchto dvou opatření nebylo přijato, tak nemůžeme garantovat stabilizaci veřejných rozpočtů a věrohodnost a suverenitu České republiky na kapitálových trzích."
Ekonomičtí analytici nejsou ve svých názorech jednotní:
"Podle mně by bylo nejlepší nezvyšovat žádné daně a nechat ekonomice klid na práci. Hlavně firmám a lidem," soudí Aleš Michl z Raiffeisenbank. Méně radikální je David Marek ze společnosti Patria Finance:
"Dříve nebo později se bude muset zvýšit DPH. Otázkou je, zda to například o rok neodložit a nepočkat, až bude ekonomika v lepší kondici."
Člen Národní ekonomické rady vlády Jan Procházka pro Českou televizi shrnul příčiny současného stavu veřejných financí a nastínil způsoby jeho řešení:
"Místo toho, abychom si v dobrých časech udělali nějakou zálohu, naspořili si, a teď, v těch špatných časech, bychom mohli ty peníze utrácet, jsme se dostali do opačné situace. Svoji budoucnost jsme projedli a teď dlužíme. Máme určitý splátkový kalendář, který jsme si sami naznačili, sami jsme si ho dali vůči finančním trhům, a ten musíme plnit. To je ten kalendář, který říká, že deficit musí klesnout pod tří procenta. Možnosti jsou dvě: Jedna je snižování výdajů, druhá zvyšování daní. Vláda se rozhodla pro 75 procent snižování výdajů a 25 procent zvýšení daní. Loňská recese, poslední tři kvartály, byla částečně způsobená i neefektivním škrtáním ve výdajích, to znamená omezením investic. Takže se obávám, že toto zvyšování je opravdu nutné a je v této době rozumné. Lidé šetří už velice výrazně, šetří posledních čtrnáct měsíců, takže kdyby ta sazba zůstala na minulé úrovni, tak se vybere ještě mnohem, mnohem méně. V letošním roce je to opravdu způsobeno také technickým výpadkem v květnu, jinak každý měsíc se na DPH vybere mnohem více. Já osobně očekávám, že na DPH se letos vybere o 8 až 10 miliard více než v loňském roce, ale samozřejmě odhad ministerstva financí, těch plus 30 miliard, které tam měly být, naplněny pochopitelně nebudou."Premiér Petr Nečas z ODS stažení vyšších daní odmítá. "Ať si to někdo udělá, ale to bude jiná vláda s jiným premiérem. S tímto premiérem nikdy,"řekl v rozhovoru pro Lidové noviny.