Lidé si připomněli 70. výročí popravy generála Aloise Eliáše
Před rodným domem na pražských Vinohradech se shromáždili lidé, aby vzpomínkou uctili 70. výročí smrti generála Aloise Eliáše. Bývalého předsedu druhé protektorátní vlády z let 1939 – 1941 zastřelili nacisté 19. června 1942. Eliáš se tak stal jediným popraveným ministerským předsedou v zemích nacisty okupované Evropy.
„Alois Eliáš se stal z vůle předních představitelů domácí politické scény předsedou protektorátní vlády. Eliáš od počátku také stál na čele domácího odboje, velmi rychle se dostal do kontaktu s naší zahraniční exilovou akcí a kroky své vlády, a své kroky, s ní konfrontoval. To znamená, že všechny podstatné věci, které se zde děly, byly po dohodě nejprve s Paříží, posléze i s Londýnem. A to se dělo až do srpna roku 1941. V září přišel Reinhard Heydrich, Eliáš byl zatčen, odsouzen k trestu smrti a den po boji našich sedmi hrdinů v kostele Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici byl postaven i on před hlavně popravčí čety a zastřelen na kobyliské střelnici.“
Pár dní od svého zatčení stanul Alois Eliáš před soudem, který byl už dopředu rozhodnutý. Nejvyšší trest však nepadl hned po vynesení rozsudku, Eliáš strávil ještě několik měsíců ve věznici na Pankráci. Během krátkého soudního procesu pronesl tehdy už bývalý předseda vlády vynucená prohlášení v českém i německém jazyce. Tyto nahrávky po téměř sedmdesáti letech odkryl archiv Českého rozhlasu. Následuje ukázka Eliášova projevu.
„Již od 15. března 39 nabyl jsem přesvědčení, že obnovit starého československého státu je politicky nemožné. Zkoumal jsem tuto otázku z různých hledisek. V neposlední řadě poučila mně i naše minulost, v níž tak často šli jsme společně s národem německým. Když jsme v naší historii stáli v řadách těch, kdož bojovali proti Německu, byla naše situace jak politická, tak i hospodářská, velmi nejistá. Zdá se mi, že z geopolitických, hospodářských a sociálních důvodů není dobře možné, aby náš sedm a půl milionový národ, mohl v německé moci existovati jako samostatný celek.“
Krátce po skončení druhé světové války byl někdejší legionář a zapřísáhlý vlastenec Alois Eliáš vnímán jako hrdina. Nastupující komunistický režim z něj však udělal zrádce a kolaboranta. Eliášův odkaz je proto po letech znevažování stále významnější. Jeho památku uctívají představitelé Prahy 2 už jedenáctým rokem. Pokračuje starostka Jana Černochová.
„Před pěti lety jsme zjistili, že jsme jako městská část byli jediní, kdo dělali nějaké pietní shromáždění. Pod vlivem květnových a červnových dnů jsme nechtěli, aby tento den upadl v zapomnění. Protože skutečně generál Eliáš vedle toho, že je našim vinohradských rodákem, tak je osobností našich dějin, která by neměla být zapomenuta. Generál Eliáš se v roce 2005 stal čestným občanem in memoriam. Městská část titulem čestný občan neplýtvá, tento titul udělujeme zpravidla jednou za čtyři roky, a o je dnešní pietní shromáždění silnější.“
Dlouhých 64 let od své popravy se generál Eliáš dočkal státního vojenského pohřbu. Ostatky manželů Eliášových leží v Národním památníku na Vítkově v Praze.