Původní solidarita z úmluvy UNESCO je ohrožena, ze zápisu na Seznam se stává prestižní souboj
Letos je to právě 40 let, co se tehdejší Československo připojilo k mezinárodní Úmluvě o světovém kulturním a přírodním bohatství UNESCO. Tato úmluva podnítila i vznik prestižního Seznamu světového dědictví, na kterém má dnes Česko už dvanáct památek. Tento seznam má ale nejen pozitivní dopad na památkovou ochranu a cestovní ruch v zemích, jejichž památky jsou na něj zapsány. Vede i k závodům o další zápisy, a to je podle památkářů proti smyslu celé úmluvy. Více k tomu uslyšíte v rozhovoru s prezidentem české pobočky světové organizace památkářů ICOMOS Josefem Štulcem:
Jak vypadá situace dnes, po čtyřiceti letech? Nestal se ze zápisu na Seznam UNESCO prestižní souboj?
"Bohužel ano. Já bych řekl, že hodně z té solidarity se vytratilo právě v určité snaze dostat co nejvíc svých statků na tento seznam. A motivací této snahy bohužel není oprávněná hrdost na kulturní dědictví mého národa, mé obce, ale spíš určitý vedlejší efekt. A tím je fakt, že zápis znamená obrovské zatraktivnění té lokality jako destinace turistického ruchu. A myslím, že to výročí by mělo být podnětem k zamyšlení a ke snaze vrátit se alespoň částečně k ideálům, které celé myšlence ochrany světového dědictví daly kdysi vzniknout."
A zaznamenáváte, že se k tomu památkáři nebo lidé zodpovědní za péči o památky začínají takhle stavět, nebo se z toho skutečně stal už jen památkářský byznys?"Ne, to by bylo příliš pesimistické. Konec konců i dnes se ukazuje, že ve městech bez ohledu na to, zda jsou vyznačena zápisem na Seznam UNESCO, se udělal obrovský kus práce. A to nás nesmírně těší a mělo by tomu tak být i v budoucnu."
Rozhovor s doc. Josefem Štulcem byl natočen při příležitosti předávání ceny Historické město roku 17. dubna 2012 ve Španělském sále Pražského hradu.