Památkáři i letos připravili pro návštěvníky hradů a zámků oblíbené akce. Tou hlavní bude Pernštejnský rok

O tomto víkendu začala v Česku nová turistická sezóna. Po zimní přestávce se znovu otevřely stovky památek, hradů, zámků a tvrzí, ale i zámeckých zahrad nebo skanzenů lidové kultury. Národní památkový ústav, který je správcem většiny nejvýznamnějších památek v zemi včetně Karlštejna nebo zámků v Českém Krumlově nebo na Konopišti, také zveřejnil, jaké budou letošní hlavní akce památkářů.

Karlštejn

Jednou z hlavních akcí Národního památkového ústavu je letos připomínka 20. výročí, kdy se na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO dostaly první české památky. V roce 1992 to byly Praha, Telč a Český Krumlov. Autorka výstavy Poznej světové dědictví UNESCO Milena Blažková připomíná, že dnes má Česká republika na seznamu už dvanáct památek:

"Což je pro nás velká čest, když si uvědomíme celý svět. A naše malá republika má vlastně dvanáct těchto atraktivních míst."

Letošní výstava připomíná téměř tisícovku památek celého světa, které byly dosud prohlášeny za světové kulturní dědictví. Výstava byla zahájena na Karlštejně:

Zámek Vizovice

"Je v otevřených arkádách Císařského paláce. Myslím si, že je docela pěkná. Z hradu Karlštejna půjde na zámek Vizovice, kde bude oficiální zahájení."

Ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková připomněla, že i letos na návštěvníky čeká oblíbený projekt - Oživlé památky. Každý měsíc přitom přinese nové téma. Zahajovací akcí na samém začátku sezóny bylo Jarní dobývání hradů. Duben je věnován hradním kaplím. Vyvrcholí 1. června Nocí kostelů:

"My se do Noci kostelů zapojíme i dalšími samostatnými prohlídkami. Věřím, že rozšíří tu obecnou nabídku. Tato akce není zatím v českých zemích tak zprofanována, ale v zahraničí je to nesmírně významná akce. Hlavně v Německu probíhá poměrně úspěšně už řadu let."

Libochovice

Červen bude zase věnován zámeckým zahradám:

"Vedle těch tradičních, jako je Zámecká zahrada v Českém Krumlově, Podzámecká zahrada v Kroměříži nebo Lednicko-valtický areál, připomeneme i jiné drobnější akce na našich objektech, které se váží k tomuto tématu. Například na zámku v Libochovicích budeme vystavovat sukulenty, zpřístupníme skleník a bude organizována zajímavá komentovaná prohlídka parku s nějakým kvízem pro návštěvníky."

V létě se návštěvníci hradů a zámků seznámí s milostnými příběhy jejich dávných obyvatel. Památkáři připravili akci nazvanou Milostná ladění. Září bude věnováno antice a jejímu vlivu na naši architekturu a v říjnu skončí sezóna tématikou honu a lovu. Každé téma přitom bude mít podle Nadi Goryczkové svou hlavní akci:

Kunětická hora

"Zárukou pro návštěvníky bude, že když na tuto akci přijdou, tak se stoprocentně setkají s báječným a neočekávaným zážitkem. Bude to vždycky vypíchnutí pilotní akce za celé téma."

Letošní rok památkáři věnují rodu Pernštejnů. To se promítne i do velmi populární Hradozámecké noci. Ta proběhne v sobotu 1. září:

"I zahájení Hradozámecké noci situujeme na Kunětickou horu. To znamená na hrad, který patřil Pernštejnům a který je s tímto rodem úzce svázán."

Salmovský palác po rekonstrukci

Pernštejnský rok bude podle Petra Svobody z Národního památkového ústavu navazovat na loňský rok Rožmberků:

"Bude probíhat celkem na území pěti krajů. Pernštejnská dominia skutečně zahrnovala téměř celé území dnešní České republiky. Víme už dnes, že těch akcí bude na osm desítek. Zdaleka to nejsou jenom akce Národního památkového ústavu. Velmi aktivně se zapojily některé kraje a města. Dokonce Pardubický kraj nebo Magistrát města Pardubic vypsal speciální grantová řízení právě pro akce Pernštejnského roku."

"Vrcholem Pernštejnského roku bude výstava, která bude zahájena začátkem května v Salmovském paláci na Hradčanském náměstí. Připravujeme ji ve spolupráci s Národní galerií,"

Naďa Goryczková

dodala k tomu ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. A co Salmovský palác nabídne?

"Salmovský palác prošel velkou rekonstrukcí. Teď se vlastně poprvé po rekonstrukci otevře veřejnosti. Je to městský palác s relativně malými pokojíky, není to úplně klasický galerijní prostor. My ho využijeme velmi podobně, jak jsme tomu zvyklí na hradech a zámcích. První patro tohoto paláce proměníme v renesanční zámek, zařídíme ho renesančním mobiliářem, ve kterém ukážeme pernštejnské portréty. Rozvineme tam příběhy jednotlivých Pernštejnů. Budeme tam mít celou řadu unikátních zápůjček, jako třeba nově identifikované pernštejnské portréty z Národní galerie ve Lvově. Poměrně velkou zápůjčku budeme mít se Slovenského národního muzea ze zámku Červený Kameň."

Erb Viléma z Pernštejna

Podle Petra Svobody výstava ukáže i vztah Pernštejnů k vládnoucím Jagelloncům:

"Vilém z Pernštejna, který vybudoval největší renesanční dominium, získal o hodně větší majetek, než jaký měli v té době Rožmberkové, půjčoval peníze Vladislavu Jagellonskému. K těm penězům přišel na dvoře krále Matyáše Korvína. Nevíme přesně jak, ale skutečně měl pohádkové bohatství v hotovosti. Díky tomu, že půjčoval králi, získal velký nemovitý majetek. To jsou všechna ta pernštejnská dominia. Ovšem z práva půjčovat králi se v dalších generacích stala povinnost, takže se Pernštejnové velmi zadlužili. Aby mohli půjčovat dalším králům a císařům, museli si půjčovat sami, a takto druhotně zadlužili i další rody. Takže my budeme Pernštejny představovat nejen jako skvělé hospodáře, zakladatele velkého rybníkářství, skvělé diplomaty, ale trochu i jako vynálezce globální finanční krize. U Pernštejnů to dokonce dopadlo tak, že Jaroslav z Pernštejna před svými věřiteli musel utéct. A jak jinak, než do daňového ráje. Dnes se utíká na Bahamy, Jaroslavovi ale stačilo utéct do Itálie, která v té době byla rozdrobená mezi spoustu městských státečků, takže nebylo tak snadné ho tam dostat. Takže i to je historie, kterou bude možné na pernštejnské výstavě najít. A k tomu bude samozřejmě spousta akcí po celé republice."

A představování šlechtických rodů se chtějí památkáři věnovat i v příštích letech. V r. 2013 to budou francouzské rody, které žily v Čechách, a o rok později rod pánů z Kunštátu a Poděbrad.