Nakupujete v IKEA, nebo IKEI?
Změny v češtině nemusí být vždy k horšímu. V dnešní repríze Čestiny jak ji neznáte se Tereza Filinová věnuje tomu, jak se zjednodušuje a zpravidelňuje skloňování podstatných jmen.
Výrazy jako atašé, lady, menu nebo finále apod. většinou neskloňujeme, a to proto, že svým zakončením nevyhovují českým skloňovacím typům. Ostatní podstatná jména cizího původu většinou tlaku systému podlehnou. Svého času jsme například chodili nakupovat jen do IKEA nebo do KIKA, ale se vzrůstající oblibou sobotních procházek mezi nábytkem se v našem slovníku zabydlelo nakupování v Ikee/Ikei. Pranic nám přitom nevadí složité skloňování podle podtypu rodu ženského idea. Kika je trochu jiné kafe. Řekneme sice, že jsme byli v Kice, ale změna souhlásky k – c nám až příliš zahalí název obchodu v základním tvaru 1. pádu. Proto snad v písemném projevu raději uvedeme, že jsme nakupovali v obchodě Kika.
Změkčení souhlásky při skloňování nám ale nevadí jen v názvech firem, vyhýbáme se mu i v jiných přejatých slovech. Zatím si ještě stále čteme na internetových blozích, ale občas můžeme najít něco zajímavého i na blogách. Někomu může být bližší příklad s grogem – přiznáte, že jste byli na několika grocích nebo spíš na několika grogách? Koncovka -ích je v obou případech spisovná, ale protože nám poslední dobou čím dál víc vadí změna g – z a g – c (popř. k – č, h – z, ch – š), volíme často koncovku -ách, u níž k uvedené změně nedochází.
K měkčení souhlásek máme výhrady ale i při skloňování slov nepřejatých. Tvary o balíčkách, kouskách, chlebíčkách, oříškách už jsou plně spisovné vedle původních spisovných tvarů o balíčcích, kouscích, chlebíčcích, oříšcích, které stejně už v řeči pociťujeme jako knižní. Váháte-li, jestli máte mluvit o dramaturgách, kožichách, dělníkáchči hochách, buďte trpěliví. Čeština se zpravidelňuje a zjednodušuje. Za několik let se tak třeba i v 6. pádě rodu mužského životného ustálí jediná možná koncovka.
Příspěvek jsme poprvé vysílali 6. září 2009, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.
"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
