I letošní Mene Tekel přináší cyklus výstav o obětech totalitních režimů

V těchto dnech v Praze probíhá už šestý ročník festivalu proti totalitě a násilí Mene Tekel. V našem vysílání jsme už informovali o přednáškách, besedách s bývalými politickými vězni a promítání dokumentárních filmů, které probíhají v Městské knihovně v Praze a jež moderuje historik a senátor Tomáš Grulich. V pondělí, kdy byl festival v pražském Karolinu, na půdě Univerzity Karlovy, slavnostně zahájen, byl také pro veřejnost zpřístupněn celý cyklus výstav, který mapuje boj proti totalitě nejen v Česku, ale i ve světě.

Jan Řeřicha

Perzekuce příslušníků československé armády po únoru 1948, Žatec ve III. odboji, Stopy paměti s fotografiemi Jiřího Doležela a rozhovory s účastníky odboje na Olomoucku, nebo výstava o fragmentu svitku Tóry, který byl nalezen v 50. letech ve věznici na Mírově - to je jen část z výstavních projektů letošního ročníku Mene Tekel. O dalších hovoří programový ředitel festivalu Jan Řeřicha:

"Je to vlastně velký výstavní komplex. Má devět částí. Jedna část je věnována dětem a jejich úžasným pracem na téma Cesty ke svobodě. Pak je tu velká výstava, která je věnována letošnímu tématu. To je armáda v totalitě a totalita v armádě. Vůbec se letos věnujeme spíš takzvaně obyčejným lidem, jejichž morální hodnoty byly tak vysoké, že se z nich vlastně stali lidé neobyčejní. Stali se našimi vzory. Je tu dál mezinárodní výstava o současné situaci v Číně, o pronásledování Fa-lu kongu. A je tu i výstava z Rakouska, která se věnuje rakouským ženám v gulagu."

Na jaké další akce Mene Tekel byste chtěl pozvat nebo upozornit?

Lu Š-pching

"Těch akcí je moc. Je jich téměř třicet. Ale chtěl bych vyzdvihnout setkání s čínskou vězenkyní svědomí paní Lu Š-pching, která přijala naše pozvání. To je v Městské knihovně ve čtvrtek. V pátek je setkání s paní Lackenbberger z Rakouska, která točila úžasné dokumenty o rakouských ženách v gulagu a zároveň i o pronásledování žen v Africe. Takže se to tak rozrůstá, jak to zlo putuje světem. A myslím si, že může být zajímavá i tradiční rekonstrukce procesu, se studenty právnické fakulty. To bude v sobotu na vrchním soudu ve velkém procesním sále od 14.00 hodin."

Mene Tekel už ale není jenom pražská akce. Kde má ještě svá pokračování?

"Každoročně nám volají z různých koutů republiky. My máme už pravidelnou spolupráci se studenty z Brna, ze Zlína, z Tábora. Je to úžasné. Co můžeme, jim pak zapůjčíme, nebo tam i zajedeme. Je to taková sněhová koule, která na sebe pomalu nabaluje další a další akce."

Má Mene Tekel už i nějaký mezinárodní přesah?

"Mezinárodní přesah má rozhodně v tom, že s námi už léta spolupracuje jak Radio Svobodná Evropa, tak NTDTV, což je televize, která má sídlo v New Yorku a pomáhá probouzení hlavně v Číně. Každoročně s námi natočí mnoho dokumentů a pak se to přes satelity posílá i tam."

Na pořádání festivalu se tradičně podílí i Konfederace politických vězňů. Co na něm považuje za nejdůležitější její místopředseda a dlouholetý politický vězeň František Šedivý?

"Že se zde připomíná doba, kterou jsme tady prožívali v našem mládí, v 50. letech a také později. A že se tato doba připomíná dnešní generaci. Protože v dnešní době se zdá, jako by se na tohle všechno zapomínalo. A ten mravní odkaz, mravní náplň celé té doby nesmí být zapomenuta."

Jakou vy máte zkušenost s mladými lidmi nebo s dětmi? Chodíte také na besedy do škol?

"Ano. Mladá generace se vyznačuje několika přístupy. U jedné části je ten přístup nesmírně pozitivní. Jsou to mladí lidé, kteří jsou zasvěceni do celé té doby a velice zasvěceně o ní hovoří. Pak je tam samozřejmě část, která se nezajímá vůbec o nic. A já si myslím, že ten střed, o který nám jde a který je také nejčetnější, ten se o minulost zajímá jen v tom smyslu, co z toho pro něj plyne. Což je velmi málo. My přesto neztrácíme naději, že se tato generace z toho dostane a že se zase dostane do té myšlenkové a mravní úrovně, na jakou jsme byli zvyklí před rokem 1948."