Malé církve: Restituce vítáme, o majetek nám ale nejde
Českým církvím se možná vrátí to, o co je na dlouhou dobu obraly totalitní režimy. Podle současného návrhu by měly dostat zhruba polovinu bývalého majetku a navíc finanční náhradu 59 miliard korun. Jak ale získaný majetek církvi prospěje? A bude pro ně vůbec užitečný?
"Nejedná se tolik o majetek jako takový, protože malé církve nebudou tolik profitovat z toho majetku, nebudou si tvořit rezervy, ale především je to osvobodí k vlastnímu rozhodování."
Menší církve jsou totiž ve zcela jiném postavení než církev katolická. Ta se chystá řadu nemovitostí a třeba i zemědělské půdy pronajímat. To malé církve často ani nebudou moci. Řekl to v jednom z našich dřívějších pořadů Joel Ruml, který je synodním seniorem Českobratrské církve evangelické.
S ohledem na aktuální data jeho pohled potvrzuje i Petr Grulich z Církve bratrské. Vyplatí se tedy podle něj malým církvím restituce?
"To se nedá úplně tak říci, protože když si to všechno spočítáme, tak malé církve nebo církve, které jsou v ekumenické radě církví, dostanou v průměru majetek, který je zhruba o 11 procent vyšší, než příspěvky, které od státu dostáváme. Když to tedy rozpočítáme na ten jednotlivý rok. To znamená rozpočet malých církví se navýší zhruba o 10 procent."
Katolická církev oproti malým církvím spoléhá nejen na pronájem budov, pozemků, či lesů. Jak nedávno oznámila, bude chtít profitovat i z turistického ruchu na památkách nebo z lesního hospodářství. U malých církví je ale jeden problém. Často totiž jejich bývalý majetek vlastní někdo jiný, než stát. Jsou to kraje, obce, nebo i soukromé osoby. V budovách třeba sídlí zaběhlé instituce. Pokračuje Petr Grulich.
"Podle toho zákona, který se připravuje, se bude vydávat pouze majetek, který je v současném vlastnictví státu, nebo Pozemkového úřadu či Lesů České republiky. Menší církve většinou měly spolkový majetek, který přešel na obce nebo na kraje, to znamená, že v současné době se vydávat nebude. Je skutečně třeba rozlišovat mezi římskokatolickou církví, kde majetek ještě často státu patří a ona ho bude obhospodařovat, a malými církvemi. Těch se bude týkat zejména finanční náhrada jako kompenzace za majetek, který se nedá vrátit, protože už patří jiným subjektům."
"Majetek, který patřil naší církvi, už většinou není ve vlastnictví státu, ale patří jiným vlastníkům, obcím nebo soukromým osobám. Návrh zákona vidíme jako určitý dojednaný kompromis, kdy musely ustoupit ty zúčastněné strany."
Mnoho lidí se domnívá, že malé církve jsou nesoběstačné a stále jen berou peníze od státu. I dnes ale například na platy duchovních církve získávají prostředky z vlastních rezerv. Pohybuje se to v současné době kolem 30 nebo 40 procent.
"My jsme jednou z církví, která podle výsledků sčítání lidu kontinuálně roste. Oproti minulému sčítání jsme o něco navýšili. Počítáme s tím, že cílový stav bude ten, že si své duchovní budeme platit sami. V příštích několika letech, kdy s přefinancováním začneme, počítáme s tím, že počet duchovních bude narůstat v souvislosti s případným početním nárůstem celé církve. Počítáme s tím, že si budeme své duchovní platit z vlastní kapsy."
Zatímco katolická církev se bude snažit podnikat například v lesnickém oboru a předpokládá vznik vlastního lesního podniku, menší církve mají na výběr jen z toho, co fakticky mají nyní.
"Naše církev si vytvořila bohatou hospodářskou základnu od roku 1920, kdy spravovala získaný majetek. Ten byl většinou z darů a z obětavosti věřících členů. Majetek samozřejmě není nějakým cílem, ale prostředkem k životu církve a k její rozmanité činnosti. Pokud se vztahuje na nás v některých případech naturální náhrada, tak bychom chtěli vyvinout - více než v minulosti - sociální činnost."
"Existuje oficiální materiál, který je teď zaparkovaný ve sněmovně, který uvádí, že každý rok odkladu znamená pro státní rozpočet asi 1,5 miliardy korun navíc. To znamená, pokud bychom odložili to vyrovnání o tři roky nebo o pět let, tak samozřejmě ta varianta se nabízí, ale nakonec je dražší. Nakonec i ta rychlost, pokud stát začne s tím vypořádáním co nejdříve, nakonec to bude ta nejlevnější varianta."
Návrh vychází z předloňské dohody státu se 17 českými církvemi, řeší majetkové křivdy spáchané na církvích a náboženských společnostech po roce 1948. Pohled na majetkové vyrovnání nabídne na závěr ekonomické rubriky Tomáš Buta.
"Vidíme tento pohled jako realitu pohled společnosti na tuto otázku. Je třeba si uvědomit, že se nejedná jen o restituci, to znamená narovnání těch jednoznačných křivd z minulosti. Tímto návrhem zákona jde o určité řešení vztahů církví, státu a náboženských společností, o přípravu faktické odluky. Církve už potom nebudou čerpat prostředky z rozpočtu tak, jako nyní, ale je to určitá příprava na ekonomickou samostatnost církví."
