Žena předčila muže

Dagmar Damková
0:00
/
0:00

Česko má poprvé v historii svého zástupce v Komisi rozhodčích Unie evropských fotbalových asociací (UEFA). A není to ten rozhodčí, ale TA rozhodčí, šestatřicetiletá Dagmar Damková z Plzně. Žena, která, než začátkem srpna ukončila svou rozhodcovskou kariéru, měla na fotbalových trávnících mezi hráčkami i hráči mimořádnou autoritu. I fanouškovský fotbalový národ si ji oblíbil.

Dagmar Damková
Šestatřicetiletá Dagmar Damková se rozhodla pro dráhu rozhodčí v 21 letech. Na prvoligovou scénu se poprvé dostala v roce 2003. Nejprve při dvou utkáních jako čárová sudí, v říjnu však už řídila zápas Liberce s Českými Budějovicemi. Zúčastnila se olympijských her v letech 2004 i 2008 v Pekingu, kde rozhodovala finále. To jí bylo svěřeno i při Lize mistryň a mistrovství Evropy žen. Celkem odřídila 101 mezinárodních utkání a 45 duelů v české první lize. Jediné, co ji ve sbírce chybí, je rozhodování finále mistrovství světa:

"To mi předhazuje každý, ale já si myslím, že je to dané, že není v silách žádného rozhodčího, aby měl všechna finále na světě. To asi ne, a já to beru. Měla jsem semifinále mistrovství světa, a to je přece hodně. Já jsem maximálně spokojená."

Jako žena-rozhodčí, která pískala ženský i mužský fotbal, dokáže snad nejlépe zhodnotit rozdíly mezi nimi:

"Určitě je to v rychlosti, určitě je to ve více fotbalových kontaktních věcech, protože u žen přece jen není tolik kontaktů. Chytrost ale u žen už také je. Myslím, že lidé viděli mistrovství světa žen, a tam byla spousta krásných zápasů. Asi největší rozdíl je právě v rychlosti."

Nyní se Dagmar Damková jako vůbec první žena dostala do Komise rozhodčích UEFA. Sama prý ani nedoufala, že se jí podaří dosáhnout téměř všeho, co nabízí kariéra rozhodčího. "Popravdě, kdyby mi na začátku kariéry někdo řekl, čeho všeho dosáhnu, tak ho budu považovat za blázna. Sice jsem nepískala finále mistrovství světa, ale nejde, aby byl na světě jediný rozhodčí, který má všechno," soudí Dagmar Damková. Jak nedávno řekla v České televizi, této pocty si nesmírně váží:

"To je pocta nejvyšší, protože si myslím, že je to opravdu prestiž dostat se do takové komise. Nikdy se to nikomu z Čechů nepovedlo, já jsem první a ještě k tomu navíc žena, takže unikát."

Pro to, co stojí za její nominací do Komise rozhodčích UEFA, má vlastní vysvětlení:

"Já sama ani nevím, jak je to možné a kdyby mi to někdo předtím řekl, tak tomu nebudu věřit, ale prostě stalo se. Asi na tom mám zásluhu svými úspěchy, svými výkony,které jsem podávala. Zřejmě si toho všimli a možná i to, že jsem žena, protože UEFA, respektive Platini v jejím čele preferuje, aby více žen bylo v orgánech UEFA."

Co ji v nové roli čeká, ještě Dagmar Damková přesně neví, i když nějaké představy má:

"My máme první sezení na konci srpna. Já jsem se akorát sešla s panem Markem ze Slovenska, aby mě trošičku zasvětil. Pan Marko je tam 18 let, tak přece jenom má rady na rozdávání, a tak jsem byla strašně ráda, že jsem mohla za ním zajet a že mě trošičku zasvětil, co mě čeká. S největší pravděpodobností budu mít na starost všechny ženy rozhodčí v Evropě, plus rozhodčí v Čechách, muže i ženy, protože každý člen komise rozhodčích má na starosti svůj kraj plus ještě nějaké další země, to rádcovství, to spravování."

Na domácí půdě naše zástupkyně v Komisi rozhodčích UEFA nějaké převratné revoluce nechystá:

"Všechno se bude odvíjet od té první schůzky, kdy dostaneme určitý návod, pravidla, jak by to všechno mělo fungovat. Teprve potom budu moudřejší. Teď přece nebudu říkat, že uděláme nějakou čistku. Ne, to v žádném případě ne, protože to není dobře, ale nějaký návod, jak budeme fungovat, určitě dostanu. Moje představy jsou takové, aby se prostě českým rozhodčím pomohlo, protože si myslím, že rozhodně nejsou špatní, to v žádném případě. Když se díváme na nějaké zápasy, ať už je to Evropská liga, Liga mistrů, chyby tam prostě jsou, je to přirozené, je to normální, takže věřím tomu, že kdybych jedním procentem měla pomoci ke zviditelnění, k tomu, aby dostávali dobré zápasy, zápasy Champions league, tak myslím, že to bude dobře. Myslím, že zatím určitě chyběl lobbing, o tom to je. Je to samozřejmě o výkonech, to je jasné, ale pak je to i o tom lobbingu, který je nejdůležitější právě, když jste v těch nižších pozicích. Potom, když už jste na vrcholu, tak už bojujete sám za sebe, tam už ten lobbing ani nepotřebujete, protože pracujete se svým jménem, se svými výkony. Kdežto dostat se úplně do toho vrcholu, tam ten lobbing je trošičku třeba, to je ta největší část. A výkony už potom musí kluci odvést na hřišti."

Dagmar Damková také šéfuje ženskému fotbalu v Česku. Novou funkci v Komisi rozhodčích UEFA v tomto směru vnímá jako velkou výhodu, protože ji může otevřít mnohé dveře a usnadnit přístup k nejrůznějším informacím a možnostem. Je přesvědčena, že český ženský fotbal, v němž se pohybuje zhruba 10 tisíc hráček, teď půjde nahoru, byť se vše odehrává na amatérské úrovni:

"My nemáme profesionálky žádné. Ono ve světě těch profesionálek zas až tolik není. Je několik profesionálek v americké lize, ve švédské lize a v německé lize, a i v německé lize je spousta jakoby poloprofesionálek. Ty holky pracují pro klub, takže si tam něco odpracují, pak potrénují, jsou v rámci toho klubu. Práce je pro ně v podstatě zábavou, kdežto u nás holky, které reprezentují, pracují různě: jsou učitelky, pracují v bankách, pracují v obchodech. Mají určitou pracovní dobu a je to náročné. Když někam jedou, musí si brát dovolenou. To je něco, čemu bychom chtěli pomoci. Je to o sponzorech, sháníme peníze. Teď se tam něco jeví, takže věřme tomu, že je to na dobré cestě, protože dneska je to všechno o penězích."

Jako reálnou vidí Dagmar Damková šanci, že se český ženský fotbal probojuje na evropský šampionát.

Kvůli nové funkci v Komisi rozhodčích UEFA se Dagmar Damková rozhodla ukončit svou kariéru fotbalové rozhodčí. Stalo se tak 7. srpna zápasem 2. ligového kola Mladá Boleslav - Slovácko, které domácí vyhráli 1:0. "Jde o tak významnou výzvu, která by se už nemusela nikdy opakovat, že jsem se rozhodla vzdát se další kariéry jako rozhodčí," uvedla Dagmar Damková před svým posledním zápasem kariéry. "Samozřejmě, že to nebylo lehké, ale jsem vyznavačem zásady, že by sportovci, a já beru rozhodčí za sportovce, měli končit ve chvíli, kdy jsou ještě nahoře. Ne, když už jen někde dožívají. A to mi rozhodování také usnadnilo," dodala.

S první ženou, která jako rozhodčí pronikla do nejvyšší mužské fotbalové soutěže v Česku, se na stadion přijela rozloučit také zhruba padesátičlenná skupinka fanklubu, složeného mimo jiné z rozhodčích včetně Adriany Šecové a Lucie Ratajové, které mají nejblíže k tomu, aby zacelily mezeru po Dagmar Damkové v první lize. Všechny tři na jaře společně rozhodovaly duel druhé ligy mezi Duklou Praha a Zlínem jako první trojice žen v historii profesionálních soutěží. Před utkáním Dagmar Damková dostala od místopředsedy Fotbalové asociace České republiky Jindřicha Rajchla dárek na památku, stejně jako dres od zástupců Boleslavi. Stadion jí vestoje zatleskal a skandoval: "Dášo, děkujem". Po utkání končící rozhodčí obešla celý stadion, rozloučila se s fanoušky a fanklub, kolegové rozhodčí a hráči pro ní vytvořili čestný špalír. Dagmar Damková byla dojatá:

"Nebrečela jsem, ale měla jsem na krajíčku. Bylo to krásné a zároveň smutné."

klíčové slovo:
spustit audio