Shakespearovská konference v Praze: slavný dramatik inspiroval i Smetanu

Tvorba Bedřicha Smetany se neinspirovala jenom českými bájemi, pověstmi a historií. Jak zaznělo na letošní mezinárodní konferenci věnované spisovateli Williamu Shakespearovi, Smetanu inspiroval i tento slavný anglický literát. Oba dva se - obrazně řečeno - potkali v dubnu roku 1864, když Smetana dirigoval na slavnosti věnované právě shakespearovskému výročí. Podrobnosti uvedla ředitelka Muzea Bedřicha Smetany Olga Mojžíšová.

„Byla to velká oslava třístého výročí narození Williama Shakespeara, kterou zorganizoval spolek Umělecká beseda. Umělecká beseda byla čerstvě založena v roce 1863 jako ryze český spolek českých umělců, výtvarníků, literárů a hudebníků a hodlala vstoupit do českého kulturního a veřejného povědomí právě nějakou velkou manifestační a reprezentativní akcí. A tou se stala právě tato shakespearovská oslava. Ty oslavy byly velice efektní. Vrcholem celé oslavy byl slavnostní průvod téměř 250 kostýmovaných postav ze 30 Shakespearových her. Byly to vždycky skupiny postav vybrané z jednotlivých her, které defilovaly přes jeviště Novoměstského divadla za zvuků slavnostního pochodu, který k této příležitosti složil a dirigoval Bedřich Smetana."

Smetana reflektoval Shakespeara i ve své tvorbě. Jaká jeho díla byla inspirována právě Shakespearem?

„Inspiroval se dílem tohoto dramatika už v dřívějších letech, konkrétně v období, kdy působil a žil ve švédském Göteborgu. Tehdy došlo k poměrně zásadní změně v jeho skladatelské orientaci díky kontaktům a vlivu, který na něj měl skladatel Franz Liszt, se kterým byl v přátelských stycích. Vedli diskuse o směřování současné hudby, přehrávali si svá díla, slyšel tam nová Lisztova díla. Výrazně jej ovlivnila orientace na programní hudbu. Krátce poté, když se vrátil do Göteborgu, zkomponoval své první tři symfonické básně. První z nich byla inspirována právě Shakespearovým Richardem III. Vytvořil si vlastní pojetí tohoto žánru, kdy Shakespeare znamenal základní inspiraci. Vytáhl si z něj konflikt hlavního hrdiny, který vlastně zneužil své moci, začal svůj vzestup a dostal se do konfliktu se svými oběťmi nebo protivníky. Na principu kontrastu vystavěl celou skladbu i hudebně, motivicky, a zůstal věrný klasickým hudebním formám. Originálním způsobem si formu přizpůsobil právě obsahu toho díla."

Jak vůbec se Smetana k těm textům dostal a v jakém jazyce je četl? Jaká byla dostupnost Shakespeara pro něj nebo pro jiné umělce?

William Shakespeare

„Shakespearovo dílo nepochybně bylo vydáváno, pochopitelně v té době německy. O tom, jak se Smetana k těmto inspiracím dostal, nemáme přímé důkazy. Nicméně víme, že navštěvoval divadlo a v divadle byl Shakespeare běžně hrán. Bylo to Stavovské divadlo, což byla německá scéna, ale fungovala tam i česká představení. A víme, že třeba Richard III. nebo Macbeth, což jsou obě díla, kterými se Smetana inspiroval, byla provedena v 50. letech i v českého překladu. Německy byl uváděn i Večer tříkrálový, což byla třetí shakespearovská inspirace ve Smetanově tvorbě."

Sledoval Smetana v Shakespearovi nějakou linii, nebo si vybíral čistě nahodile?

„Myslím si, že to byla čistě náhodná inspirace. Macbeth je taková zvláštní věc, to je velká klavírní kompozice. Smetana si tady vybral jako inspiraci jenom jednu scénu - setkání Macbetha s čarodějnicemi, čili takovou fantastickou scénu. To vlastně dal i do podtitulu skladby. Inspirace to byla čistě náhodná a zase šlo jenom o inspirační moment a o rozvinutí té fantazie tvůrčí i posluchačovy.

V 70. letech požádal Elišku Krásnohorskou, zda by mu napsala libreto na motivy Večera tříkrálového, protože se domníval, že mezinárodní shakespearovské téma by mu umožnilo lépe proniknout na zahraniční scény. Už v hluchotě se k Viole vrátil, začal ji komponovat, ale už měl po ruce i libreto Hubičky a ten zájem se potom obrátil k Hubičce."