Superlaser přitáhne domů špičkové české vědce

Evropská komise definitivně schválila projekt superlaseru ELI, který společně s rozsáhlým vědeckým pracovištěm vyroste v Dolních Břežanech u Prahy. Laser bude nejvýkonnějším zařízením svého druhu na světě a bude spolupracovat s dvěma podobnými zařízeními v Rumunsku a Maďarsku. Zařízení se bude věnovat přímému i aplikovanému výzkumu a přitáhne domů špičkové české vědce, kteří v současné době pracují v zahraničí.

Foto: ELI

Extreme Light Infrastructure, krátce ELI, nebo prostě superlaser, který vyroste nedaleko jižního obchvatu Prahy na geologicky stabilním podloží Dolních Břežan, bude mít laicky nepředstavitelný výkon v řádu petawatů, tedy deset na patnástou watů. A bude schopen pracovat v časových zlomcích měřitelných v atosekundách, tedy triliontinách sekundy. Zařízení umožní vědcům nahlédnout do nitra molekul a sledovat chemické reakce, které probíhají tak rychle, že je může sledovat jen takto rychlé zařízení. Využití bude podle českého zmocněnce pro ELI naprosto unikátní jak v aplikovaném tak základním výzkumu a to v širokém spektru oborů od astrofyziky, přes chemii až po biologii a medicínu.

"Umožní třeba studovat strukturu molekuly předtím, než je rozbita, studovat chemické reakce v rychlostech, v jakých probíhají, tedy v atosekundách,"

Vlastimil Růžička

říká profesor Vlastimil Růžička. Laser najde i konkrétní praktické využití:

"Obrábění a tváření materiálů, slibný výzkum v oboru lékařské diagnostiky nádorů a možná v budoucnu i jejich léčení. Toto je ale hudba budoucnosti, jsme na úplném počátku, jsme v oblasti základního výzkumu."

V Dolních Břežanech bude pracovat elitní mezinárodní tým, jehož zárodek se dnes skládá ze čtyř osobností:

"Z Pavla Bakuleho, Čecha, který se po 18 letech pobytu ve Velké Británii vrací zpět do České republiky. Z Daniela Kramera, který po pěti letech v CERNu se již do našeho týmu vrátil. Z Georga Korna, seniorního německého vědce s obrovskou zkušeností v základním i aplikovaném výzkumu laserů. A člena našeho týmu, vedoucího jednoho výzkumného programu Bedřicha Ruse."

Foto: ELI

Česká republika se rozhodla kandidovat na vybudování laseru v roce 2008. Podle Růžičky pomohlo, že Česká republika disponuje vědeckým týmem, který se věnuje laserům, a že je schopna stavbu financovat. Rozpočet vědeckého pracoviště je téměř 7 miliard a z velké části ho uhradí operační program ministerstva školství Výzkum a vývoj pro inovace.

"Z vlastních národních zdrojů to bude stát 6,7 miliardy krát 15 procent. Čili to je asi 1 miliardu."

Zatímco odborný význam laseru bude mít rozměr evropský a světový, ekonomické dopady se projeví doma i v samotném regionu.

Josef Dobeš, foto: ČTK

"Slyšel jsem jednou statistiku, která řekla, že převážná většina investic do výzkumné infrastruktury, jsou investice realizované v daném regionu. Čili bude to určitě obrovské obohacení pro Českou republiku i pro daný region: Středočeský kraj."

Ministerstvo bylo v minulých měsících kritizováno za to, že čerpání evropských peněz je ohroženo. Podle auditu, který si ministr školství Josef Dobeš nechal udělat loni na podzim, patří jeho úřad k institucím, které v Česku čerpají finance z fondů EU nejpomaleji. Ministr proto považuje schálení laseru za dobrou zprávu. I díky tomuto velkému projektu budou do konce roku 2011 schváleny výdaje v hodnotě 90 procent celkového objemu operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. V Bruselu čeká na schválení dalších pět obřích vědeckých projektů, které mají vzniknout v ČR.