Odyssea po česku a další příběhy českých námořníků sloužících v rakousko-uherském loďstvu
V minulých historických obzorech hovořil Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu o tom, jak se vedlo Čechům, kteří sloužili v rakousko-uherském loďstvu. Právě tomuto tématu se věnuje ve svých knížkách Pod rakouskou vlajkou, Žraloci císaře pána a Piráti svobody. Dnes bude jeho vyprávění pokračovat a zavede nás mezi posádky ponorek nebo do doby, kdy vznikalo Československo.
"Myslím tím vznik Československé republiky a ochranu její územní integrity. Myslím tím především Slovensko anebo i samotné vyhlášení republiky 28. října roku 1918 v Praze. Málokdo dneska totiž ví, že prvními vojáky československé armády na našem území byli de facto námořníci, a to v Praze, kde žádné moře není. My jsme měli zahraniční legie v Itálii, ve Francii a v Rusku v počtu desetitisíců mužů, ale ti byli v zahraničí. Ve chvíli, kdy 28. října došlo k převratu, tak se Národní výbor mohl opírat o pár sokolů, o pár záložních důstojníků, o pár skautů, kteří dělali spojky a armáda teprve vznikala z těch zanikajících rakousko-uherských útvarů. V té době bylo v Praze asi 80-120 námořníků, kteří tam byli na dovolené, načerno jako v podstatě dezertéři anebo jako účastníci vzpoury v Boce Kotorské nebo politicky nespolehliví, byli pro jistotu někteří z nich rakouskými úřady odvoláni od moře a nasazeni do továren, kde byla pro válečnou výrobu využita jejich kvalifikace z civilu. Proto, když pak vypukl převrat, si námořní praporčík Kubát uvědomil, že ti námořníci v Praze jsou, s některými se dostal do kontaktu a dal jim za úkol svolávat další. Už večer na Žofíně bylo asi 80 námořníků v námořnických uniformách, kteří je ještě, protože byla zima, doplnili husarskými kožíšky, kterých se zmocnili na vršovickém nádraží. Takto oblečeny ty první jednotky, které Národní výbor měl, zasahovaly v Praze, dokonce obsazovaly Zemské vojenské velitelství. To bylo jádro námořních jednotek budoucí československé armády, za pár týdnů pak přijeli z Puly další naši námořníci, ti pak odjeli na Slovensko, další vytvořili osádky obrněných vlaků a zúčastnili se bojů s maďarskými komunisty, kteří se pokoušeli Slovensko ponechat při Maďarsku a hlavně tam ve stylu ruských bolševiků zavést zcela nové pořádky."
"Když jsem hovořil o deseti procentech Čechů v celém loďstvu a řekněme 60-70 procentech českých námořních lékařů, tak u těch ponorek je to také zajímavé. Rakousko si začalo budovat své ponorkové loďstvo, které se především v první fázi opíralo o moderní německé ponorky a tehdy na jednu třetinu posádek ponorek včetně velitelů tvořili opět Češi, protože na těch ponorkách bylo potřeba kvalifikovaných sil dvojnásob, ať už šlo o strojníky, radiotelegrafisty apod. Bohužel ponorková válka je krutá směrem k nepříteli i do vlastních řad, protože ty ztráty ponorek byly větší než u hladinových lodí, a proto mezi mrtvými námořníky nacházíme i mnoho Čechů. Ona tehdy byla služba na těch ponorkách, nemuselo zrovna jít o bojové akce, byla fyzicky, psychicky i zdravotně velmi náročná, protože tam byly různé zplodiny, špatný vzduch, špatná strava...sloužit na ponorce vyžadovalo tvrdé a ke všemu odhodlané muže. K těm ponorkám se váže třeba osoba Josefa Holuba, který velel slavné ponorce U 27 a paradoxně byl pak jako kapitán velitelem první československé zaoceánské lodi Legie, se kterou v srpnu 1920 plul z Vladivostoku do Terstu a která pak byla československé obchodní námořní plavby."
Letošní sčítání lidu, domů a bytů se blíží a my si v kalendárium můžeme připomenout, že poprvé se v Československu konalo před 90. lety. Zvláštní důraz byl tehdy kladen na zjištění národnosti obyvatelstva. Určujícím prvkem by mateřský jazyk.
Před 40 lety zemřela lékařka Vlasta Kálalová-Di Lotti, známá především svým působením v nemocnici v Bagdádu. Její příběh zpracovala Ilona Borská ve svém románu Doktorka z domu Trubačů.
A poslední výročí patří dějinám středověku. Před 885 lety porazil kníže Soběslav I. v bitvě u Chlumce krále svaté říše římské Lothara III. Lothar III. se tehdy snažil, stejně jako mnoho jeho předchůdců i následovníků, ovlivňovat dění v českých zemích a zasahovat do sporů mezi Přemyslovci.
