V Poslanecké sněmovně byla otevřena výstava o kardinálu Beranovi

"Milovat dobro a odporovat zlu", tak se jmenuje výstava v prostorách Poslanecké sněmovny ČR, která byla zahájena v pondělí. Na deseti panelech přibližuje nelehký život kardinála Josefa Berana, přináší nejen texty, ale i unikátní dobové fotografie. Na výstavu i osobnost kardinála Berana se Martina Bílá ptala autorky výstavy Stanislavy Vodičkové z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Stanislava Vodičková, zdroj: ČT24

"Výstava připomíná nejzajímavější okamžiky ze života kardinála Berana, je putovní a chtěla bych, aby postupně putovala celou republikou a všemi diecézemi."

Co může návštěvník na výstavě vidět?

"Je tam Beranův život od mladých let, přes studia a takové ty zásadní zlomové okamžiky, což znamená koncentrační tábor v Dachau, pozdější šestnáctiletou internaci, kde přicházíme s novými, nedávno odtajněnými materiály. Potom je to jeho vynucený exil v Římě, jeho práce v exilu a pohřeb v bazilice svatého Petra."

Jaké období života kardinála Berana je třeba podle vás nezajímavější?

Foto: Česká biskupská konference

"Beran byl velkou autoritou, byl bojovníkem proti nacismu a komunismu a razil takovou zásadu, že člověk má žít v souladu se svým svědomím, potom je teprve svobodným člověkem a vzdoruje veškerým nepříznivým okolnostem, které ho v životě potkají. Později, když jsem procházela různé materiály a více se zajímala o jeho život, tak se mě velmi dotkly okamžiky, kdy byl donucen k exilu. Komunisté tehdy nabídli vatikánskému vyjednavači, že za kolaborujícího kapitulního vikáře Stehlíka dají řádně vysvěceného biskupa Františka Tomáška, ovšem požadovali, aby Beran odjel do zahraničí, bez možnosti návratu. Pro Berana, kterému bylo tehdy asi 70 let, to byla obrovská rána, ztratil svůj domov, to, na čem mu nejvíce záleželo, což byla vlast a národ. To byl okamžik, který jsem těžce nešla, protože jsem si uměla představit, jaké to je ztratit domov a věděla jsem, jak těžce potom právě tuhle ztrátu prožíval."

Foto: Česká biskupská konference

Můžete připomenout jeho osudy v exilu, jak dlouho byl v zahraničí?

"Žil tam čtyři roky, z toho dva roky byl vážně nemocný, umíral na rakovinu, nicméně to, co si komunisté představovali, že tam odjede stařeček a dožije tam někde v ústraní a přestane je obtěžovat, to se nesplnilo. On byl velice činorodý člověk a stejně tak vystupoval v exilu, navštěvoval krajany roztroušené po celém světě a udělal obrovský kus práce pro naše lidi za železnou oponou."

Vy jste hovořila o nových materiálech, můžete je nějak přiblížit?

Foto: Česká biskupská konference

"Jsou to materiály, které se týkaly šestnáctileté internace kardinála Berana, internace v Československu, byla to nezákonná internace z velké části velice přísná, kdy byl absolutně izolovaný od arcidiecéze i rodiny, neměl žádné informace a neustále ho špiclovali. Celkem bylo vytvořeno asi 20 krabic materiálů z této doby, ovšem komunisté na konci své éry stačili všechno skartovat. Dochovaly se jen střípky, které jsou o to vzácnější. Kromě té doby v internaci, kdy byl velmi přísně sledován a snažili se ho před veřejností zdiskreditovat, což se nepodařilo, tak tam byly i materiály rozvědky. To znamená, že od roku 1965, kdy byl nucen emigrovat, až do jeho smrti ho sledovala československá rozvědka v zahraničí. Je tedy jasné, že i v letech 68-69, kdy zde bylo jakési uvolnění, tak československá rozvědka stále pracovala proti římské kněžské emigraci."

Bylo už řečeno, že ta výstava je putovní, už se ví, kam všude poputuje? Bude k vidění i v zahraničí?

"V letošním roce je sté výročí římské primice, což znamená první mše po vysvěcení, Beran byl vysvěcen v Římě, takže svou primici měl tam. Letos je tedy sté výročí a v květnu bude tato výstava v italské mutaci představena ve Vatikánu."