Nejen Tycho Brahe probouzí zvědavost – tajemství hrobů slavných osobností

Jak zemřel Tycho Brahe a jaká tajemství ukrývá jeho hrobka, tato otázka zaměstnávala loni na podzim odborníky i laiky. O pár měsíců dříve se zase hledaly ostatky svaté Anežky České a v obou případech rozhodně nešlo o první pokusy. O hrobech významných osobností i o objevech z místa posledního odpočinku dánského astronoma je rozhovor Martiny Bílé s archeologem Jaroslavem Podliskou z Národního památkového ústavu, který se společného průzkumu českých a dánských archeologů účastnil.

Přinesl vůbec ten výzkum něco zajímavého? Vy už jste přece trochu věděli, do čeho jdete, nebyli jste úplně první, kdo do hrobky vstoupil.

"Určitě jsme leccos věděli, existuje poměrně zajímavá zpráva z roku 1901, která řadu věcí osvětlovala ještě před tím, než jsme se sami do hrobky dostali. Přesto musím říct, že je tam řada zajímavých detailů, které jsme tím naším výzkumem objevili nebo nějakým způsobem do toho vnesli určité světlo, nebo naopak spoustu dalších otázek. Tou nejzajímavější, tím, co jsme chtěli vědět, byl ten aktuální stav hrobky, jak vypadá po sto letech. To bylo pro nás poměrně zajímavé zjištění, spousta věcí byla ´v nepořádku´, ten prostor vlastní hrobky nebyl až tak pietně upraven. To bylo první zjištění. Další zjištění je, že Tycho Brahe se svou ženou nebyli pohřbeni do hrobky jediní, jedná se nejspíše o hrobku, která je podstatně starší a ty pohřby, které ta hrobka obsahuje, se týkají nejméně osmi dalších jedinců. To byl důležitý poznatek našeho výzkumu."

Hrob Tycha de Brahe v Týnském chrámu

Nakolik je pro vás vůbec zajímavé zkoumat hrobku někoho takto známého. Připadá mi, že se archeologové raději zaměřují třeba na pohřebiště lidí sice neznámých, ale kde mohou srovnávat a zkoumat daleko více věcí...

"Ta vaše otázka má mnoho vrstev. Myslím si, že k oboru archeologie samozřejmě patří, patřilo a bude patřit zkoumání ostatků lidí, kteří byli tvůrci té vlastní kultury. Od dob lovců mamutů, odkud máme první regulérní pohřby, po současnost. Archeologie samozřejmě při svých výzkumech velmi často naráží na tato pohřebiště, nekropole nebo chceme-li místa mrtvých. Často na kuriózních místech dnešních měst a vesnic, kde bychom nic takového nečekali. Málokdo z obyvatel nebo návštěvníků Prahy ví, že když se prochází po jednotlivých veřejných prostranstvích, že chodí po hřbitovech, které tam po několik staletí nějakým způsobem vznikaly a byly tvořeny. Myslím si, že k archeologické práci to patří, většinou samozřejmě zkoumáme ostatky lidí anonymních, málokdy se dozvíme, kdo v tom hrobě byl vlastně pohřben. O to zajímavější je, to si musím přiznat, když máme zkoumat ostatky lidí, které známe. Známe, kdo to byl, známe část jeho života, víme, co dělali, v jaké době žili. Tím se podstatně barvitěji vytváří příběh, který mnohem více zajímá nejen odbornou, ale také laickou veřejnost, která se dokáže s těmi lidmi ztotožnit, více si je přiblížit a zasadit do daného období. Právě to je případ Tycha Brahe a velkého zájmu o něj. Já osobně po té odborné stránce hrob takové osobnosti vnímám úplně stejně jako hroby bezejmenných obyvatel Prahy třeba ze 13. století."

Jaroslav Podliska

Kdy se poprvé hrob někoho významného začal hledat? Dá se to nějak datovat?

"Začal bych sklonkem 19. století, kdy se v souvislosti s dostavbou katedrály svatého Víta na Pražském hradě se začaly zkoumat ostatky českých knížat a králů. Dá se říct, že je to takové obrovské téma, které český národ zaujalo a zajímá dodneška. V souvislosti s touto dostavbou, kdy stavitelé Josef Mocker a Kamil Hilbert zasáhli do konstrukce chrámu svatého Víta, začali odkrývat hroby těchto osobností. Na prvním místě zmíním postavu českého knížete svatého Václava, byl to ale celý proces, později se zkoumaly i ostatky dalších českých králů a knížat. V chrámu je velká hrobka, kde je pohřbená celá plejáda nejvýznamnějších osobností našich dějin. Jen namátkou mohu zmínit Karla IV., Rudolfa II....Jsou tam ale také významní čeští světci - svatý Vojtěch, svatý Jan Nepomucký. Dalším místem pohřbů českých panovníků na Pražském hradě je bazilika svatého Jiří, zde bych uvedl především kněžnu Ludmilu a výzkum jejích ostatků v 80. letech 20. století. To jsou osobnosti té první kategorie.

Odkrývání údajného hrobu svaté Anežky v pražském kostele sv. Haštala

Především v 70. a 80. letech byl výzkum ostatků českých panovníků a osobností spojených s přemyslovským rodem programový. Tady můžeme jmenovat osobu doktora Emanuela Vlčka, který takřka programově zkoumal ostatky všech těchto osobností. Vedle českých panovníků jsou tady i další osobnosti. Loni v únoru jsme si zažili záležitosti s ostatky svaté Anežky České. Musím říct, že hledání Anežčiných ostatků se odehrává v intervalech takřka 20 let. Před zhruba 20 lety pražští archeologové absolvovali podobné hledání také, tehdy se hledalo v rotundě svatého Kříže na Starém Městě, s výsledkem samozřejmě neúspěšným."

Myslíte, že by se ještě třeba hrob nějaké osobnosti jako je svatá Anežka opravdu najde? A budete schopni ten hrob vůbec identifikovat?

"Myslím si, že každý takový nález je dílem náhody. Možná to bude znít jako spíše pesimistický závěr, ale obávám se, že v případě, že nebudeme-li mít nějaké pevné indicie a vodítka k tomu, že se jedná o konkrétní osobnost, tak v některých případech bychom je asi nedokázali je přesně ztotožnit s konkrétní osobností. Řada pohřbů nemá takové znaky, které by nás ke konkrétní osobnosti zavedly. V případě českých králů a panovníků je dodneška veden spor o přisouzení ostatků ke konkrétnímu panovníkovi. Víme, jaká se vede velká diskuse o ostatky Boleslava II., knížete Oldřicha a knížete Vratislava, dodneška to není vyřešeno a myslím, že to ani vyřešeno nebude. Byla by to tedy velká náhoda, kdybychom narazili na hrob, který bychom mohli ztotožnit s konkrétní osobností."

Foto: Barbora Kmentová