Zámeček Humprecht zdobí turecký půlměsíc
Lovecký zámeček Humprecht nemůžete přehlédnout. Jmenuje se po svém zakladateli a když přijíždíte od Prahy k Sobotce už vás zdaleka na kopci vítá. Na jeho věžičce je trochu netradičně turecký půlměsíc na paměť diplomatických úspěchů Černínů nad Turky.
Zakladatelem zámku je známý barokní kavalír hrabě Jan Humprecht Černín z Chudenic, jehož jméno zámeček s půdorysem elipsy nese. Na obraze od Karla Škréty tu mají antičtí hrdinové tváře hraběte a jeho italské manželky Diany Marie z Gazolda.
"Tato dáma byla ve své době považována za nejkrásnější ženu střední Evropy a vypráví se, že tento zámek byl postaven kvůli ní jako malý dárek paní hraběnce k svátku a proto zámek dostavěli za necelý rok. Musím ovšem spravedlivě přiznat, že Černínovi se dokonce i rozvedli, což bylo v 17. století naprosto mimořádné a bylo k tomu třeba souhlasu papeže."
Jak uvedla moje průvodkyně Dagmar Faměrová, oba z portrétů shlíží na svého vnuka Františka a jeho belgickou manželku. Proslula tím, že si jako věno přivezla do Čech smečku 200 psů různých loveckých plemen, čímž u místní šlechty rozhodně zabodovala. Ostatně sám zámeček byl před třemi sty lety postaven jako letní romantické a lovecké sídlo se 27 pokoji. Po deseti letech však do něj čtyři krát udeřil blesk a vyhořel. Dočkal se opravy a dokonce byl zvýšen o jedno poschodí a v této podobě zůstal dodnes. A právě ve druhém patře se nachází unikátní akustická hudební síň, ve které se velice zvláštně rozléhal hlas a později i zpěv Dagmar Faměrové.
"Tato místnost je vysoká přes 16 metrů, má tvar elipsy a když tu promluvíme nebo zazpíváme, tak se náš hlas vrací zpátky šest až osm sekund."
Hudební síň na Huprechtu často využívali filmaři a rozhlas. Ozvučili tu několik filmů, třeba střelbu ke Švejkovi nebo Strakonického dudáka. Na stěnách hudebního sálu jsou malby do suché omítky z roku 1937 od Richarda Víznera. Před návštěvníky se tu objevují výjevy ze stavby zámku. Muž s kružítkem v ruce má být sám architekt Carlo Lurago. Jsou tu i obrazy ze života Černínů. Za povšimnutí stojí vousatý pán s kloboukem v ruce. To má být prastrýc zakladatele zámku Heřman Černín z Chudenic, kteří řídil popravu 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v roce 1621.
"Také byl dvakrát v Turecku. Zajistil mír s Turky v době třicetileté války a proto dali na jeho počest na špici Humprechtu turecký půlměsíc."
Zajímavé je, že s nápadem dát na věž zámečku půlměsíc přišel katolický děkan František Matějovič Vetešník. Do té doby byl na špici zámku dvouramenný železný kříž. V roce 1829 se však opravovaly střechy a kněz tehdejšího majitele panství požádal, aby kříž nahradil tureckým půlměsícem na paměť diplomatických úspěchů Černínů nad Turky. A opravdu se tak stalo.
Zámek Humprech nabízí řadu zajímavostí. Pokud návštěvníkům padne zrak na cestovní truhlu z počátku 18. století, uvědomí si, že cestování rozhodně nebylo v té době jednoduché. Prázdná totiž vážila 29 kilogramů. Nechybí ani šperkovnice, pokud totiž neměl šlechtit u sebe hotovost, mohl platit šperky, proto i muži nosili množství různých prstenů a řetězů. Černínové díky svým kontaktům podávali na zámku kávu a čokoládu ještě dříve než byla otevřena první veřejná kavárna v Praze.
Na zámku je i malá galerie - spíše jen náznak sbírky obrazů rodiny Černínů. Ta čítala desetitisíce děl a právě kvůli nim začali budovat v Praze Černínský palác, který se měl stát rodovým sídlem i obrazárnou. Na zámku je řada zátiší, která byla v době baroka byla velmi oblíbená. Maloval je i malíř Hamilton.
"O něm zlí jazykové tvrdily, že veškeré své modely snědl. Patrně jako jeden z mála umělců nikdy nehladověl, protože portrétoval také koně. Věřím, že ta krásná ušlechtilá zvířata nekonzumoval tak často jako ty ubohé králíky a slepice."
Černíny na zámku Humprecht vystřídali v roce 1738 Netoličtí. Václav Kazimír Netolický z Eisenberka byl šikovným ekonomem a jedním z poradců naší nejznámější panovnice Marie Terezie. Je tu i knihovna Netolických, která vznikala v průběhu 18. a 19. století.
"Obsahuje přes 2,5 tisíce různých svazků převážně odborné historické literatury. Jsou zde také jazykové slovníky, encyklopedie, z beletrie by jste tu našli německou klasiku v originále a v prvním vydání, francouzskou literaturu a anglické a italské knihy. V češtině tady knížek bylo velmi málo. Ta šlechta byla cizojazyčná, ale byla zemsky vlastenecká, takže tady máme třeba zakladatelská díla české jazykovědy a historiografie, což byl Dobrovský, nebo Topografie českého království. Ovšem tato díla byla poprvé vydána v němčině."
V knihovně nechybí ani globusy - dva s hvězdnou oblohou a jeden zeměpisný. Na něm by jste marně hledali Antarktidu, kterou v té době ještě neznali. Netoličtí vlastnili zámek celých 200 let až do první pozemkové reformy, kdy v roce 1926 přešel zámek do majetku města Sobotky. A Sobotce patří zámek s krásnými rozhledy dodnes.
