Průhonický park byl se zpožděním 18 let připsán na Seznam UNESCO

V minulých dnech tiskem doslova prolétla zpráva, že Průhonický park se dostal na prestižní Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Okolnosti tohoto zápisu však nejsou zcela jasné. Ve skutečnosti byl jako součást pražské památkové rezervace zapsán už v r. 1992, jen se o tom jaksi nevědělo. Nyní tedy při svém zasedání v Brazílii UNESCO potvrdilo, že máme vlastně o světovou památku víc - diplomaticky řečeno Průhonický park byl na seznam "připsán". Více uslyšíte v dnešní rubrice:

"Park je na Seznamu světového dědictví UNESCO už od roku 1992, kdy se stal součástí kulturního dědictví zároveň s historickým jádrem Prahy. My jsme to tu ale nikdo nevěděl! Teprve teď z ministerstva kultury vznesli dotaz, jestli Průhonický park je skutečně součástí ochrany už z r. 1992. A oni to potvrdili. Jinak my jsme nedostali žádné oficiální vyrozumění od příslušných orgánů České republiky. Nebyly stanoveny ani žádné podmínky ochrany ve vztahu k Průhonickému parku,"

říká například starostka Průhonic Hana Borovičková. Pro samotnou obec, v jejímž katastru část proslulého parku leží, to však podle ní žádnou zásadní změnu v památkové ochraně neznamená:

"My v rámci územního plánu obce na plochách, které jsou v blízkosti parku a které jsou dosud nezastavěné, máme ty nejpřísnější regulativy pro zástavbu. To znamená, že maximální procento zastavěné plochy tam je dvanáct procent a maximální výška objektů je devět metrů. To je ale pouze na území Průhonic. Průhonický park ale obklopují i jiné obce jako Dobřejovice, Osnice, Zdiměřice. A tam neznám přesně ty regulativy, nicméně tam zástavba právě vstupuje až do těsné blízkosti Průhonického parku. A já myslím, že pokud tu bude nějaké zpřísnění, tak my z hlediska Průhonic to spíš uvítáme."

A jak poněkud kuriózní zápis/nezápis na Seznam UNESCO vysvětlují památkáři?

"Tuto žádost iniciovalo přímo ministerstvo životního prostředí spolu s ministerstvem kultury v Centru světového dědictví v Paříži. Takže i Národní památkový ústav se tuto informaci v podstatě dozvěděl zprostředkovaně a zpětně,"

přiznává mluvčí Národního památkového ústavu v Praze Zdeňka Kalová.

"Vymezení pražské památkové rezervace bylo rozšířeno i na oblast Průhonic a Průhonického parku. Stalo se tak ale oficiálně v letošním roce, právě na zasedání UNESCO v Brazílii."

Památkáři z Národního památkového ústavu budou nyní mít nad Průhonickým parkem přímý dozor. Jak se to podle Zdeňky Kalové promítne do každodenní praxe?

"Těch změn památkové péče mnoho není, protože v letošním roce se podařilo Průhonický park prohlásit Národní kulturní památkou, což je nejvyšší stupeň ochrany v České republice. Zde vlastně ta ochranná známka památkové kvality pro Průhonický park byla zajištěna."

Podle mluvčího ministerstva kultury Jana Cieslara zápis usnadní lépe dosáhnout na dotační tituly:

Jan Cieslar

"Co se týče ochrany této památky, tam se nemění nic, nároky na ochranu zůstávají v tuto chvíli stejné. Na druhou stranu je to pozitivní pro samotný park, protože jako památka UNESCO bude moci žádat o dotace ze speciálního programu ministerstva, který je určen na opravu památek ze Seznamu UNESCO. Samozřejmě přináší to prestiž celému místu a věříme, že Průhonice se stanou známějšími jak v České republice, tak i v zahraničí."

Čím je vlastně park, kam ročně zamíří statisíce návštěvníků, tak mimořádný, že si vysloužil zápis na světový seznam? To vysvětluje Jan Kirschner, ředitel Botanického ústavu Akademie věd ČR, který celý park spravuje:

"Průhonický areál je vlastně společným dílem přírody a lidského umu. Zejména umu hraběte Sylva - Tarouccy, který se přiženil do tohoto areálu a velice brzy přišel na nápad, že by příroda, která tady je, to znamená v podstatě meandry Botiče často se skalami, mohla být přetvořena do podoby přírodního parku anglického typu, kde jsou přírodní prvky zachovány a spíš umocněny kompozičně vhodnými zásahy. On tady zanechal spoustu původních stromů a porostů, projasnil je, přestavěl zámek. A celá kompozice je stavěná na tom, aby člověk byl překvapován při procházce parkem nádhernými výhledy."

Ředitel Botanického ústavu Jan Kirschner předpokládá, že zápis na Seznam UNESCO bude mít pro park zásadní význam:

"Průhonický park je místem pro krásné procházky a relaxaci, ale současně je místem, kde se provádí řekl bych špičkový botanický výzkum. Pro naši hlavní činnost, to znamená pro ten výzkum, to bude mít menší dopad. Ale předpokládám, že pro samotný park dosáhneme na některé specifické dotační tituly, které se k památkám UNESCO vztahují. Je to stát, který se zavazuje, že bude prioritně chránit a rozvíjet, zpřístupňovat a podporovat památku, která je zařazena do Seznamu UNESCO. Čili my očekáváme větší podporu, větší porozumění našim potřebám. A samozřejmě taky očekáváme, že bude třeba hlubší dozor nad tím, co tady děláme a jak odborně jsme na výši, pokud jde o park."