K čemu bude nový NERV?

Vláda České republiky ve středu rozhodla, že obnovuje činnost Národní ekonomické rady vlády označované zkratkou NERV. Tento příležitostný poradní orgán pracoval už za vlády Mirka Topolánka, teď ve čtvrtek se ale poprvé sešel v novém složení. Opozice i odbory kritizující programové prohlášení vlády si ale od činnosti NERVU mnoho neslibují.

Petr Nečas na tiskové konferenci po jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV), foto: ČTK

Na které ekonomy se vláda rozhodla spoléhat? Rada má 15 členů a jsou mezi nimi Vladimír Dlouhý, Pavel Kohout, Michal Mejstřík, Jiří Rusnok, Tomáš Sedláček a další, ti všichni už byli i v původní radě. Nově v ní zasednou Vladimír Bezděk, exministr financí Eduard Janota, Pavel Kysilka a další. Na svém prvním setkání se Národní ekonomická rada rozhodla, že se bude scházet jednou měsíčně a vznikne šest projektových týmů zaměřených na zlepšení jednotlivých oblastí ekonomiky. Více premiér Petr Nečas:

"Oblast veřejných rozpočtů a jejich stabilizace a zastavení zadlužování jako první okruh, jako druhý okruh důchodová reforma, třetím okruhem je samozřejmě zmenšování korupčního prostoru a také svýšení transparentnosti vydávání veřejných prostředků. Čtvrtý je okruh ekonomické politiky v rámci Evropské unie, pátá oblast je základní udržení konkurenceschopnosti a šestá je oblast podpory podnikání."

Petr Zahradník

Jedním ze starých členů NERVu je ekonomický expert Petr Zahradník. Ten očekává, že tentokrát by práce rady mohla být koncepčnější:

"Ten předcházející NERV vznikl ad hoc v časech krize a začátků českého předsednictví v průběhu již zaběhnutého vládního mandátu, kdežto tento začíná v podstatě s fungováním nové vlády a mám pocit, že tam bude daleko větší prostor pro ta koncepčnější řešení."

Lídr opoziční sociálně demokratické strany Bohuslav Sobotka hodlá rozhodnutí NERVu vždy podrobně prozkoumat:

"Já myslím, že souhlas či osvědčení NERVu pro nás není automaticky vizitkou kvality. V minulém volebním období se několik takových doporučení NERVu ukázalo jako nepraktických či rozpočtově škodlivých. Proto každé doporučení NERVu chceme samosatně posuzovat a nepochybně budeme předkládat také vlastní alternativy."

Podle vyjádření ČSSD postrádá programové prohlášení vlády vizi dalšího hospodářského rozvoje země a premiér Nečas se snaží tento nedostatek kompenzovat obnovením činnosti NERV. Podle ní žádný takto koncipovaný poradní orgán nemůže nahradit konzistentní, zřetelnou a všemi koaličními stranami podporovanou hospodářskou politiku vlády.

Josef Středula, foto: ČTK

Také Českomoravská konfederace odborových svazů dospěla k názoru, že způsob, jakým vláda hodlá řešit nedostatek financí ve státní kase, je špatný a situaci nevyřeší. Vysvětluje odborářský lídr Josef Středula:

"Hlavní body programového prohlášení hovoří o tom, že by se mělo prakticky ve všem škrtat a zejména na straně těch osob, které s krizí neměly nikdy nic společného. Jenže problém je v tom, že kdybychom teoreticky škrtali veškeré sociální dávky v rozpočtu České republiky, tak by pořád zůstával deficit veřejných rozpočtů ve výši 120-130 miliard korun."

Podle premiéra Nečase je NERV poradní orgán a vláda může podle jeho doporučení změnit názor. I Středula připouští, že NERV by mohl mít sílu směřování vlády korigovat. Vzhledem k obsazení rady je ale skeptický:

"Já nemám žádné naivní představy. Toto je skupina lidí, kteří mají liberální smýšlení, a tudíž neočekávám jiný pohled, než ten, který byl už u toho prvního NERVu. Takže si od nich v žádném případě neslibuji nic mimořádného."

Pokud vláda nepřistoupí na argumenty odborů a bude se snažit prosadit své úsporné plány za každou cenu, přistoupí prý odbory k protestním akcím.