Střídavá výchova v zahraničí

V dnešní rubrice "Ptejte se právníka" uzavřeme téma střídavé výchovy. Tentokrát se na ní zaměříme z mezinárodního hlediska. Hostem u mikrofonu byla právnička specializující se na rodinné právo Lenka Pavlová.

Užívá se střídavá výchova i v zahraničí?

"Užívá se zejména tzv. výchova společná, ale je pravda, že se právní úprava jednotlivých zemí a v některých zemích i na jednotlivých územích liší a pojem tzv. společné výchovy má jiný obsah i formu. Od úplného zákazu rozvodu např. v Irsku až po úpravu, která vztahy mezi rodiči a dětmi řeší na úrovni správní a nikoliv justiční, což je typické pro severské země, kde je současně rozvinutý a státem podporovaný systém ochrany a péče o rodinu včetně mediace. Tento systém se zaměřuje spíše na řešení konfliktů rodičů dohodou a zdůrazněním jejich osobní odpovědnosti, nežli autoritativní úpravou, která omezuje v první řadě především děti."

Jaká úprava platí na Slovensku?

"Slovensko mělo do roku 1993 stejnou právní úpravu jako u nás. Pochopitelně, vždyť to byl jeden stát. Později se naše právní úprava dost výrazně začala odlišovat, zejména v návaznosti na již zmiňovanou velikou novelu našeho zákona o rodině v roce 1998. Tato úprava na Slovensku již neplatí. V době, kdy se připravoval tento pořad se projednávala na Slovensku novela ohledně přijetí střídavé výchovy. Po velikých diskusích byla přijata a vstoupila v platnost od 1.7.2010. Ne každý však tuto novou úpravu vítá a nikdo se netají tím, že tato úprava má nejen své klady, ale také úskalí. Společná výchova měla napomoci zachování podílu obou rodičů na výchově dítěte, a to i v době po rozvodu manželství. Stejná očekávání se vkládají do tohoto institutu nyní i na Slovensku, kde se střídavá výchova zavádí s účinností novely zákona o rodině. Nová zákonná úprava měla vytvořit prostor, aby se na výchově mohli podílet rodiče oba a nikoliv jen jeden z nich, což byli do té doby v převažující míře pouze matky. Tato úprava měla rodičům zajistit rovný podíl na výchově dítě, na zajišťování jeho potřeb sociálních, materiálních i základních, leč se zdá, že od počátku praxe moc společnou a střídavou výchovu nerozlišovala a tyto instituty splynuly v uplatňování výchovy nikoliv společné, ale střídavé. Osobně jsem vždy chápala, že střídavá výchova je právní nastavení vztahu k dítěti, kdy ani dítě ani žádný z rodičů neztrácí práva a povinnosti, která měl v době existence manželství. Chápala jsem institut společné výchovy jak je uplatňován běžně v zahraničí, že stvrzuje zachování původních právních vztahů k dítěti."

---

V případ jakéhokoliv dotazu, týkajícího se nejen českého právního řádu, ale i mezinárodní problematiky nás neváhejte kontaktovat na mailové adrese:[email protected].

Děkujeme.