Z krajanského tisku
S datem 24. června 2010 vyšlo letos dvanácté, zároveň ale po více než dvaceti letech i poslední tištěné číslo Amerických listů.
„Bohužel naše databáze je založena na generaci, která dnes dost rychle odchází, a mladá generace dává přednost internetu,“ píší v rozloučení vydavatelé Amerických listů Věra a Petr Bískovi. Děkují všem podporovatelům, dopisovatelům a spolupracovníkům včetně Radia Praha a v závěru nechávají nezodpovězenou otázku, zda pro ně bude snazší převést noviny na internet nebo jít do penze.
Americké listy krátce informují o červnovém úmrtí spisovatele a bývalého politického vězně Oty Rambouska. Proslavil se především knihou Jenom ne strach, která vypráví příběh bratrů Mašínů. Aktivně bojoval proti nacistické okupaci a komunistické totalitě. Jako dvaadvacetiletý mladík se v roce 1945 zúčastnil bojů o rozhlas, během Pražského jara v roce 1968 stál u zrodu sdružení K-231, které mapovalo zločiny v komunistických žalářích. Po okupaci armádami Varšavské smlouvy odešel do emigrace, referují Americké listy.
Vystaven dehonestační kampani československých médií po srpnové okupaci opět odešel za hranice. Usadil se ve Spojených státech. Pomohl připravit k vydání Zprávu dokumentační komise K 231, která patří mezi důležité prameny o komunistické zvůli. Byla členem Rady svobodného Československa, stál u zrodu exilové K 231, přispíval do exilových médií, začal psát povídky a do veřejného prostoru vnesl téma bratří Mašínů, připomíná Nový domov.
Vídeňský rodák Eduard Harant, podnikatel v oblasti médií a ředitel nakladatelství, se angažuje ve prospěch české menšiny, zvláště ve školské oblasti, píší Vídeňské svobodné listy.
Jednota s uspokojením konstatuje, že chorvatský sněm schválil změny a doplňky Ústavního zákona o právech národnostních menšin, což jejich příslušníkům v budoucích volbách umožní nejen obvyklým způsobem hlasovat pro kandidáty politických stran, ale také zároveň volit menšinového poslance ze zvláštního volebního lístku.
Americké listy ve svém posledním čísle přinášejí z informací Ministerstva zahraničních věcí ČR údaje o počtu Čechů v zahraničí.
Proti dřívějšímu censu došlo k výraznému úbytku lidí hlásících se k původu československému a k obdobně velkému nárůstu obyvatel, kteří pociťují svůj původ jako český. V obou případech jde ale v součtu o zhruba dva miliony osob, a dalších téměř 800.000 se hlásí ke slovenskému původu, přečetli jsme v Amerických listech.
V dubnu Velvyslanectví České republiky ve Washingtonu uspořádalo ve spolupráci s tamní Americkou univerzitou konferenci na téma Čeští židé v Americe, informuje Český dialog. Šest půlhodinových příspěvků se věnovalo například původu česko-židovských jmen v Americe, chronologii přistěhovaleckých vln českých židů do Ameriky, ale také třeba statečnosti křesťanských konvertitů k židovství v Čechách v době totality.
