Před 40 lety byla v Československu otevřena první SOS dětská vesnička
SOS dětské vesničky slaví 40. výročí. Jakých bylo těch 40 let jejich fungování u nás, s jakými problémy se potýkají a jaké jsou jejich plány do budoucna?
Myšlenka SOS dětských vesniček je jasná: každé dítě potřebuje matku a má vyrůstat v rodinném prostředí. Vesničky nabízejí šanci dětem, které by jinak byly jen problematicky umístitelné do adoptivní nebo individuální pěstounské péče, třeba proto, že jde o několik sourozenců.
První vesnička mohla vzniknout díky mimořádně úspěšné celonárodní sbírce. To připomněla před 20 lety v rozhlasovém pořadu i Věra Hájková, která stála u zrodu vesniček v Československu.
"To byl výbuch lidské solidarity s opuštěnými dětmi a nejenom, že přicházely spousty příspěvků, nebyly to obrovské částky, nebyly to většinou ani velké částky, ale tím, že jich bylo tolik, tak my jsme velice rychle měli dost prostředků na to, aby se mohla začít stavět vesnička."
Začala se stavět v Doubí u Karlových Varů. 1. června 1970 pak proběhlo její slavnostní otevření. „Později byla otevřena další vesnička ve Chvalčově. V sedmdesátých letech byly SOS vesničky zestátněny. Po sametové revoluci byly pak sdružení navráceny a na počátku 90. let byla vystavěna další vesnička v Brně-Medlánkách,“ uvedla Michaela Klečková ze Sdružení SOS dětských vesniček a dodala, že přesný počet dětí, které jimi prošly, není znám:
"My bohužel nemáme přesné statistiky, protože v průběhu normalizačních let SOS vesničky stále fungovaly, ovšem pod správou státu a nedochovaly se z té doby žádné přesné statistiky. Takže my víme, že jich bylo přes 400, ale to přesné číslo neznáme."
Jak to vypadá s SOS dětskými vesničkami teď? Potýkáte se s nějakými problémy nebo je to teď úspěšné období?
"Samozřejmě finanční krize dolehla i na SOS dětské vesničky, takže shánění financí není jednoduché, nicméně všechny tři vesničky jsou v provozu, v současné době je v naší péči přes sto dětí a nejen v těch třech vesničkách, ale také v komunitě mládeže v Brně, která připravuje ty odrostlejší děti na vstup do samostatného života. Potýkáme se samozřejmě s finančními problémy, nicméně stále usilujeme o zvyšování počtu dětí a o nábor nových matek."
Kromě přijímání nových matek a dětí by sdružení, pokud to finanční situace dovolí, rádo otevřelo ještě jednu Komunitu mládeže, která by vzhledem k počtu dospívajících ve vesničkách, byla velmi zapotřebí.