Ve sbírce na pomoc SOS dětským vesničkám se vybralo více než milion korun

Více než milion korun se podařilo vybrat v tradiční vánoční sbírce na pomoc SOS dětským vesničkám. Zhruba měsíční sbírka pod Vánočním stromem se na Pražském hradě konala už po třinácté a vojáci Hradní stráže odsloužili u kasičky více než 600 hodin. Na co peníze ze sbírky půjdou, a kam chtějí směřovat dětské vesničky, to je otázka pro Zdeňku Kuchyňovou.

V České republice fungují tři vesničky, ve kterých žije více než 150 dětí, které nelze adoptovat a musely by žít v dětských domovech. V každém domku je jedna náhradní maminka a s ní tu žije pět až sedm dětí. Provoz vesniček ale něco stojí. Kromě vánoční sbírky a dotací podporuje pravidelně vesničky i řada firem, které jsou po ukončení sbírky pravidelně oceňovány. Představitel jedné z nich Jan Tuček má dokonce k vesničkám osobní vazbu.

"Moje maminka pracovala ve sdružení SOS dětské vesničky a já jsem měl tu možnost, přestože jsem měl vlastní matku, vyrůstat s dětmi, které tam byly s těmi svými adoptivními matkami. Navíc, přestože ta naše firma je mladá, lidé jsou v průměrném věku 25 až 30 let, tak když jsem se ptal, koho si myslí, že bychom si měli vybrat, volba byla téměř jednoznačná, byly to SOS dětské vesničky."

Jak uvedla ředitelka sdružení SOS dětských vesniček Lenka Pospíchalová, většina peněz ze sbírky půjde na vybavení rodinných domů a na jejich opravy, aby prostředí, do kterého děti přicházejí, bylo co nejlepší. Neuvažuje se o stavbě čtvrté vesničky?

Logo SOS vesniček

"V současné době neuvažujeme o rozšíření SOS dětských vesniček, ale budeme dál rozvíjet projekty na podporu mladých lidí. Ať už jsou to programy podporovaného bydlení anebo pořízení vlastních bytů. Spíše půjdeme cestou poskytování dalších služeb, než že bychom zvyšovali počet SOS dětských vesniček."

Ukazuje se, že příprava osamostatňování dětí je nezbytná a musí začít brzy. Například v projektu cvičného bydlení, kde si mladí lidé zkouší přípravu pro život, je nyní 11 lidí. Lenka Pospíchalová ocenila, že se hlásí na místa adoptivních maminek jiný typ žen než dříve. V minulosti to byly mladší ženy, které často viděly v práci ve vesničce naplnění svého života. Dnes jsou to spíše ženy s vysokoškolským, často pedagogickým vzděláním a starší.

"Hodně se nám hlásí ženy, kterým je 42 až 47 let a dost veliký podíl tvoří ženy, které vychovaly vlastní děti. A tyto ženy hledají nějakou další etapu svého života a myslím si, že to je pro nás skupina velmi dobrá a vhodná."

Jak dodala ředitelka SOS dětských vesniček, zcela jistě bude i v Česku v budoucnosti otevřena otázka, zda může být adoptivní matkou i vdaná žena. Například ve Finsku pracují v SOS dětských vesničkách manželské páry.