Dětským vesničkám SOS hrozí, že přijdou o část peněz do rozpočtu

r_2100x1400_radio_praha.png

Dětským SOS vesničkám, které poskytují kolektivní pěstounskou péči, hrozí, že brzy přijdou o významnou část peněz na svou činnost. Sdružení proto usiluje o novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

SOS vesnička Chvalcově u Kroměříže, foto: www.sos-vesnicky.cz
V Česku jsou tři vesničky SOS, ve kterých žije kolem 90 dětí. Přichází sem děti, které nemají šanci na adopci nebo individuální pěstounskou péči. Jde například o větší sourozenecké skupiny a děti z etnických menšin. Třetinu rozpočtu vesniček dosud hradila mateřská organizace SOS Kinderdorf International. To však brzy skončí, říká Jan Folda ze Sdružení SOS dětských vesniček.

"Organizace SOS Kinderdorf International dala jasně najevo, že vzhledem k členství Česka v Evropské unii a dobré ekonomické situaci bude podpora v průběhu následujících tří let ukončena. Znamená to, že z rozpočtu našeho sdružení vypadne 17 milionů korun. My jsme proto zahájili kampaň mezi poslanci a poslankyněmi s cílem změnit současnou legislativu, která je vůči zařízením pro výkon pěstounské péče, tedy i SOS dětským vesničkám poměrně nepřátelská."

Sdružení SOS dětských vesniček chce změnit zákon o sociálně právní ochraně dětí. Například zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jako je třeba Klokánek, mají od jara loňského roku nárok na státní příspěvek za každé dítě, které mají svěřené do péče. Dětské vesničky SOS se však do zákona nedostaly. Od státu dostávají na svoji činnost 24 procent svého rozpočtu. V Německu či v Rakousku, kde sdružení funguje dlouhodobě, jsou podobné organizace financovány dokonce stoprocentně. V zemích jako je Polsko či Maďarsko minimálně z 50 procent, dodává Jan Folda.

"Musíme si totiž uvědomit, že děti, které žijí ve vesničkách SOS a dalších podobných zařízeních, by nepochybně naplnily několik dětských domovů. Ty jsou rozpočtem financovány zcela a státní rozpočet tak de facto šetří finanční prostředky tím, že děti svěří do péče organizace jako jsou SOS dětské vesničky."

První vesnička už v Česku existuje od počátku 70. let. Ředitelka Sdružení SOS dětských vesniček Květuše Paichlová připomněla, že jsou třeba peníze hlavně na provoz domovů, kde děti se svými pěstouny bydlí. Mnoho prostředků spotřebuje také odborná příprava pěstounek. Těch je nyní 25.

"Hlásí se nám ročně 80 žen. Po výběrovém řízení jich zbývá 4 až 6. Je světový trend, a my ho určitě budeme následovat, že se do vesniček začínají nabírat i pěstounské páry. Pro vesničku je to oživení, protože pouze ten ženský element není pro děti nejvhodnější."

Ministerstvo práce a sociálních věcí nedávno představilo plán, jak snížit počet dětí v ústavech. Podle ministra Petra Nečase by v budoucnu až tři čtvrtiny dětí, které jsou dnes v ústavní péči, mohly žít ve svých nebo náhradních rodinách. Podporovat se má v budoucnu právě pěstounská péče a adopce.