Obraz ze zámku Kynžvart skrýval srbského velmože, vězněného v Čechách

I v dnešním vysílání Radia Praha se připojujeme k Srbskému týdnu, který až do neděle probíhá v celém Českém rozhlase. Dnes Vám představíme "srbského despotu" ze zámku Kynžvart. Jde o málo známý obraz srbského velmože, který byl pro své příliš ambiciózní cíle doživotně uvězněn v Čechách. Jeho identitu odhalil až kastelán kynžvartského zámku Miloš Říha, a to díky téměř nečitelnému nápisu. Rozhovor s ním natočila Milena Štráfeldová:

George Brankovič

"Máme na zámku Kynžvart v knihovně kancléře Metternicha portrét samozvaného srbského krále, který byl dvacet dva roků vězněn v chebském vězení. Má zajímavou historii. Jedná se o Georga Brankoviče. Brankovič byl potomek staré srbské dynastie Brankovičů, žil v 17. a na počátku 18. století. On měl poměrně velké vojenské zásluhy a úspěchy. Bojoval v sedmihradských a valašských službách, nakonec i ve službách rakouského císaře. A když ho rakouský císař Leopold I. povýšil v r. 1683 do uherského hraběcího stavu, tak mu to asi nějak trochu stouplo do hlavy a začal pomýšlet na srbský trůn. To se mu ovšem nepodařilo, protože Ludvík markrabě bádenský ho v r. 1689 ve vojenském táboře zajal a až do smrti, čili 22 roků, ho držel ve vězení v Chebu."

Na tom obraze je portrétován skutečně jako velmož. Jak ale opravdu žil ve vězení? V jakých podmínkách ho drželi?

"Tyto detaily moc neznám. Na zámek Kynžvart se tento portrét dostal s největší pravděpodobností zásluhou posledního chebského kata. V Chebu žil poslední chebský kat Karl Huss a ten v r. 1827 přišel na zámek a žil tady posledních deset let svého života. Už pověsil své katovské řemeslo na hřebík a Metternichovi uspořádal zámecké muzeum. A tento portrét si s největší pravděpodobností z Chebu přivezl s sebou. Na tom portrétu je opravdu Brankovič s královským hermelínem, což je samozřejmě fantazie autora, protože byl po dvaadvaceti letech určitě ve velmi zbídačeném stavu. Byl to nepochybně vězeň významný a v chebském vězení zemřel ve věku pětašedesáti let."

Zámek Kynžvart, foto: Archiv Radia Praha

Projevili někdy srbští návštěvníci Kynžvartu nebo nějaké srbské instituce, galerie nebo muzea zájem o tento obraz?

"Já se domnívám, že srbské instituce vůbec o tomto obrazu nebo o této historii asi ani nevědí, protože ten nápis je poměrně špatně čitelný. A v podstatě se mi podařilo identifikovat náležitosti až z muzejních katalogů z poloviny 19. století. Karl Huss sám i jeho následovníci, kustodi na zámku v 19. století, sepisovali katalogy sbírek. A tam je to poměrně podrobně popsáno, ovšem rukopisem, německým kurentem, takže některé údaje asi upadly v zapomnění. Od 2. světové války to byl anonymní obraz neznámého."