Malostranská beseda navazuje na tradici

Foto: ČTK

Malostranská beseda patřila k centrům svobodnějšího umění v 70. a 80. letech v Praze, dříve tu začínalo Divadlo Jára Cimrmana, ještě dříve sem chodíval Jan Neruda a v 16. století se tu podepisovaly důležité politické dokumenty. Bývalá radnice Malé strany ale hlavně novodobý hudební klub se v těchto dnech po několikaleté rekonstrukci znovu otevírá veřejnosti.

Foto: ČTK
Na Malostranském náměstí v historickém centru Prahy se uprostřed chůze zastavuje postarší muž a tahá ženu za rukáv: Podívej, to je ta Malostranská beseda. Oba hledí k nově zrekonstruované budově v rohu náměstí. Fasáda není tak barevná, jako dříve, ale zato dům jakoby o patro povyrostl. Na střeše přibyly tři věže a půdní výklenky, které čelo domu zvyšují. Nechme chodce obdivovat průčelí a vydejme se dovnitř za uměleckým vedoucím Malostranské besedy Davidem Hanzlíkem. Nejen muž na ulici, ale i on ví, co znamená, když se řekne ta Malostranská beseda.

"Celý ten tým kolem současné Besedy se tu původně scházel, známe to tu velmu důvěrně."

Je v tom tedy i trocha nostalgie po půvopdní Malostranské besedě?

Foyer,  foto: ČTK
"No každopádně. Já jsem Malostraňák, takže pro mě to má ještě větší kouzlo, já jsem tu zažil první koncert ve svém životě, první pivo, poznával jsem tu, jak to je mezi chlapci a dívkami..."

říká David Hanzlík. Společně stoupáme do nejvyššího podlaží. Dříve bylo nepřístupné, dnes je tady galerie.

"Stojíme v trámoví ze 16. století, které mi vyrazilo dech, když jsem sem přišel poprvé. Rozhodli jsme se sem instalovat výstavy umělců, kteří už jsou dostatečně etablováni na trhu a tento prostor si zaslouží a ten prostor si zaslouží je. Zrovna včera byla první vernisáž, a to výstava Zdeňka Lhotského a jeho skleněných plastik."

Pivnice v suterénu,  foto: ČTK
Říkáte původní trámoví ze 16. století. Přitom nejvíce viditelné jsou právě změny, které nastaly tady na střeše. Jak to jde dohromady?

"Narážíte na tři věže, které sem byly instalovány předloni. Je to návrat k 18. století, kdy tu ty věžičky byly. Jsme rádi, že se je obvodní úřad rozhodl na Malostranskou besedu vrátit, protože náhle je z besedy dominanta Malostranského náměstí. samozřejmě to trámoví se muselo částečně opravovat. průzklumem se zjistilo, že ty trámy jsou ze stromů, které byly káceny někdy kolem roku 1570. A určitě je velmi zajímavé, že rekonstrukce byla prováděna původní technikou, takže tady v podkroví, v tom ohromném množství trámů není použit jediný hřebík, jediný šroub."

A tady stojíme v tom bočním výklenku, levou část výhledu zaujímá dominantní Diezenhofferův chrám sv. Mikuláše, vedle náhled do vstupu Nerudovy ulice a v pravém okénku důvěrný pohled na malostranské střechy a nad nimi Pražský hrad. tak to je skutečně nádhera. Dole projíždějí tramvaje...

Hlavní sál,  foto: ČTK
A zanechám se kochajícího výhledem a sestupuji s Davidem Hanzlíkem do srdce domu, do jeho hudebního a divadelního sálu. Ve foyer visí výstava plakátů a fotografií jednoho slavného autorského divadla.

"Divadlo Járy Cimrmana tady v roce 1967 začínalo, bylo tady do roku 1971 a ta výstava je připomínka jejich začátků. A to i z toho důvodu, že my jsme 1. března otvírali Malostranskou besedu právě jejich hrou Akt."

Program klubu bude navazovat na besedu, jak ji znali diváci před jejím uzavřením. Jádro programu budou tvořit hudební koncerty: rock, jazzrock, folk, blues. Šest dní v týdnu hudba, v neděli divadlo, uzavírá umělecký ředitel Malostranské besedy David Hanzlík.