Rohačky, vlčky, rejdovačky - unikátní sáňky jsou vystaveny ve Vrchlabí

Víte, co to jsou rohačky, vlčky nebo rejdovačky? Jsou to sáňky a podívat se na ně mohou návštěvníci Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Výrobci kvalitních sáňek se potýkali s početnou konkurencí. Na výstavě jsou například výrobní katalogy jilemnického výrobce pana Mečíře, který nabízel širokou škálu různých typů a tvarů sáněk.

Kdy se v Krkonoších první sáňky objevily, to je otázka pro mluvčího Správy Krkonošského národního parku Radka Drahného.

"Sáňky se objevily v Krkonoších s lidmi, když začali hory osidlovat, protože sáňky považujeme za pomocníka při hospodaření lidí v horách. Známe odpověď na to, kdy se začalo sáňkování v Krkonoších rozvíjet nejvíce - zlatý věk sáňkování je někdy na přelomu 19. a 20. století."

Na výstavě se objevují sáňky s názvy jako rohačky, vlčky, rejdovačky. Jaký je mezi nimi rozdíl?

"Poměrně veliký. Rohačky jsou saně, které si přivezli první osadníci Krkonoš z alpských zemí. Jsou to saně, které byly používány k hospodářskému účelu na stahování například sena nebo dřeva z hřebenů hor do nižších partií, kde horalé žili. Rohačky jsou specialitou v Krkonoších. Vlčky a rejdovačky jsou sáňky, které byly výhradně používány k jakési formě zábavy. Vlčky jsou sportovnější verze sáněk a rejdovačky jsou sáňky, které mohli lidé vidět ještě v 60. a 70. letech minulého století. Byly používány při speciálních závodech, které byly v Krkonoších pořádány."

Vyrábějí se ještě dnes některé tyto sáňky?

"Vyrábějí. V Krkonoších je však už historie řezbářů a truhlářů, kteří sáňky vyráběli, zpřetrhaná. Vyrábějí se, pokud vím, rohačky na polské straně hor a to z důvodu, že mnozí nadšenci se snaží tradici rohačkových závodů obnovit, takže musí mít vyrobeny přesné repliky starých tradičních rohaček."

Na výstavě jsou i různé zmenšeniny kočárových saní. Jak je to dlouho, kdy se lidé ještě v kočárových saních po Krkonoších vozili?

"Ano, výstava připomíná i dobu, kdy se děti musely v zimě vozit nikoliv v klasických kočárcích, ale měly k tomu uzpůsobené sáňky. Ty měly lyžiny. Této kapitole je na výstavě věnována celkem velká pozornost, protože to byla určitá zvláštnost pro Krkonoše. Množství sněhu prakticky mladým maminkám nedovolovalo, aby své děti vozily po ulicích měst. Mnohé současné mladé páry i dnes na ulicích můžete potkat s kočárky, které mají upraveny tak, že místo koleček mají lyžiny."

Pamatují Krkonoše na sáňkaře i dnes? Je tam nějaká sáňkařská dráha?

"Sáňkování pochopitelně bylo, když tu řeknu hovorově, převálcováno moderními sporty jako je sjezdové nebo běžecké lyžování, ale v každém případě sáňkování má stále svou popularitu. Pomineme-li to, že každý tatínek musí se svým synkem jít si v zimě zasáňkovat na nejbližší svah, tak pro zdatné sáňkaře jsou v Krkonoších připraveny dvě sáňkařské dráhy. Jedna vede ze Špindlerovy boudy až do Špindlerova Mlýna, což je asi čtyři kilometry dlouhá trasa. Druhá vede po svazích Černé hory do Janských Lázní."