SOČR i Radioservis mají i přes hospodářskou krizi velké plány

Český rozhlas - to není jen více než pětaosmdesát let vysílání. Už desítky let pod jeho hlavičkou existují kulturní instituce, které s rozhlasem na jedné straně úzce souvisejí, současně ale žijí svým životem. Co všechno se v loňském roce zdařilo Symfonickému rozhlasu Českého rozhlasu a vydavatelství Radioservis a jaké jsou jejich plány v letošním roce, uslyšíte v dnešní kulturní rubrice, kterou připravila Milena Štráfeldová:

Symfonický orchestr Českého rozhlasu je jen o něco málo mladší nežli samotný Český rozhlas. První dvacetičlenný orchestr Radiojournalu vznikl už v r. 1926, pouhé tři roky po vzniku rozhlasu. Rozhlasové symfoniky dirigovali takoví mistři jako Václav Talich, Karel Ančerl, Sergej Prokofjev nebo Arthur Honneger. Dnes má SOČR přes stovku hráčů a už pětadvacet let ho jako šéfdirigent vede Vladimír Válek. Orchestr nesporně patří k nejlepším symfonickým tělesům v České republice. Jaký pro něj byl rok 2009, přibližuje ředitel SOČRu Jan Simon:

"Kromě úspěšné abonentní sezóny, která opět zaznamenala stoprocentní vyprodanost, bych rád zmínil zahajovací koncert Pražského jara. A potom to bylo několik zahraničních zájezdů orchestru, jednak španělské turné v lednu, v únoru jsme navštívili balkánské státy. Dále jsme vystoupili na Budapešťském jarním festivalu a zahájili jsme dvořákovský cyklus ve Wiesbadenu, kde provedeme v budoucích letech komplet dvořákovských symfonií."

I na Symfonický orchestr Českého rozhlasu však dolehla loňská hospodářská krize. Neomezuje sice svou činnost na domácích pódiích, zahraniční pořadatelé však podle Jana Simona odkládají koncertní turné až na rok 2011. Přesto rozhlasové symfoniky z Prahy posluchači v zahraničí uslyší i letos:

"V březnu nás čeká turné po zemích Beneluxu, vystoupíme v Belgii, Holandsku a Německu. Potom opět pravidelně, tak jako každý rok, vystoupíme na Pražském jaru, zejména se těším na koncert s vynikajícím klavíristou Radu Lupu. V létě pokračujeme v tradici našeho rezidenčního orchestru v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Takže těch aktivit i tak bude dost."

V repertoáru SOČRu za uplynulá desetiletí nechybí žádný významný světový či domácí hudební skladatel. Dokládají to i stovky vydaných klasických desek a cédéček s díly Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Johannesa Brahme nebo George Gershwina. Do dramaturgie SOČRu se loni promítlo i dvouletí Bohuslava Martinů:

"Martinů se v našich abonentních programech objevuje pravidelně, ale samozřejmě se nám začíná zjevovat Mahler a velké mahlerovské výročí. Takže v rámci příští abonentní sezóny chystáme provedení 3. symfonie tohoto autora."

S činností SOČRu do značné míry souvisí i činnost další kulturní instituce, která existuje pod hlavičkou Českého rozhlasu - vydavatelství Radioservis. To v příštím roce oslaví dvacet let své existence. Za tu dobu Radioservis vydal už desítky knih a zvukových nosičů, pro které využívá i zlatý fond Českého rozhlasu. V jeho nabídce nechybějí ani nahrávky SOČRu, s nímž od loňského roku pořádá i nový mezinárodní hudební festival Rozhlasový podzim. Společné plány pro rok 2010 upřesňuje ředitelka Radioservisu Kateřina Konopásková:

"Na tomto rozhlasovém festivalu samozřejmě Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystupoval a na závěr hrál se sólistkou Sofií Jaffé Šostakovičův houslový koncert. Naprosto úžasně. Takže jsme se domluvili, že ho určitě vydáme, a k tomu ještě přidáme něco ze Šostakoviče. A pak SOČR v březnu či v únoru bude hrát naopak s mladou českou houslistkou Sukův houslový koncert, takže tam jsme domluveni, že ho také budeme vydávat. To jsou minimálně dvě věci, které společně tento rok uděláme."

Rok 2009 byl pro Radioservis podle Kateřiny Konopáskové úspěšný, a to nejen proto, že přes hospodářskou krizi nedošlo k propadu prodeje jeho titulů:

"Nám se v loňském roce podařilo vydat 11 knižních novinek, což je na Radioservis opravdu hodně, až dvojnásobek. A cédéčkových novinek je přes 50 titulů. Určitě mne těší, že jsme přidali do edice Osudy, kterou děláme s Českým rozhlasem 3 - Vltava, paní Šťovíčkovou, velkou rozhlasovou osobnost, první zpravodajku ženu. Dále V komunismu jsme žít nechtěli, to je z pořadu Radia Česko Příběhy 20. století. A pokud půjdeme třeba k cédéčkům, tak mne velmi těší Obraz Doriana Graye od Oscara Wildea nebo Miláček. Těsně před Vánocemi to byla Vinárna u pavouka. Pak pokračujeme samozřejmě v Toulkách českou minulostí, kde už máme vydaných dvě stě dílů. Vyšla další Agatha Christie..."

Dopadům hospodářské krize se Radioservis zřejmě nevyhne ani v letošním roce:

"Knížek bude asi méně, zatím máme v plánu pět, šest titulů, ono se ale vždycky během roku něco objeví. U cédéček zatím, co se týká mluveného slova, s nějakým seškrtáváním nepočítáme, protože to je taková ustálená skupina lidí, která si je kupuje. Chceme se hodně věnovat četbám pro jeden hlas, opravdu četbám na pokračování neboli audioknihám, jak se dnes moderně říká."

Veškeré nabízené tituly Radioservisu jsou na internetové adrese www.radioservis-as.cz.

V jedné z našich příštích kulturních rubrik připomeneme 75. výročí vzniku i současné plány dalšího tělesa pod hlavičkou Českého rozhlasu - Dismanova rozhlasového dětského souboru.