Datum útoku na RFE teroristé stanovit nestihli
Bývalý irácký diktátor Saddám Husajn plánoval teroristický útok na sídlo Svobodné Evropy. Oznámila to Bezpečnostní informační služba dávno poté, co hrozba pominula. V pondělním prohlášení na internetových stránkách české civilní kontrarozvědky se dočteme podrobnosti k mnoho let starých a úspěšně odvrácených teroristických útoků. Byla to jedna ze tří reálných hrozeb, které kontrarozvědka zaznamenala. Pokračuje Vilém Faltýnek.
V letech 1999 až 2003 zachytili důstojníci BIS závažné informace o hrozbě teroristického útoku vůči Radiu Svobodná Evropa - Radiu Svoboda. To tehdy sídlilo v budově bývalého Federálního shromáždění v Praze v těsné blízkosti Václavského náměstí. Kontrarozvědka postupně zjistila, že útok irácké špionážní agentury DGI má přijít z okna bytu ve vzdálenosti zhruba 80 metrů od rádia. Teroristé odsud hodlali vypálit protipěchotní granát RPG 7. Kam přesně? Ptám se mluvčího BIS Jana Schuberta:
"Ta informace byla obecná, že Saddám Husajn dal pokyn násilně narušit irácké vysílání Svobodné Evropy a na tuto operaci uvolnil velké finanční prostředky. Já se neodvážím říkat, zda to mělo být namířeno přímo do místnosti irácké redakce."
Kromě protitankové střely měli teroristé připraveno nejméně šest samopalů, 11 pistolí a 2000 nábojů se zásobníky. Organizátory útoku byli diplomaté z irácké ambasády v Praze. To jsou hlavní fakta.
"Takhle konkrétní údaje my jsme neměli. Měli jsme tři zásadní informace: že Saddám Husajn dal své tajné službě pokyn narušit násilně irácké vysílání Svobodné Evropy, druhá zásadní byla z května 2002, že útok má být veden z okna protilehlého domu ve Washingtonově ulici, a třetí důležitá informace byla 12. dubna 2003, že někde ve sklepě, ve skladu nebo v garáži jsou schované zbraně,"
vysvětluje mluvčí Šubert. Zásah objektu zmíněnou střelou by měl devastující účinek a podle odborníků by se rozhodně neobešel bez obětí na životech.
Přípravy na útok nebyly ještě dokončené, když v roce 2003 Saddámův režim padl. Podle Šubrta ale tím nebezpečí nekleslo.
"Tady bylo nebezpečí, že nějaký militant z personálu ambasády nebo zkrat v něčí hlavě ještě vyvolá nějaký incident, že se nějakým způsobem budou ještě mstít. Takže nemůžeme říkat, že poté co padl Husajnův režim, to nebezpečí nebylo. Naopak."
Nakonec ale Iráčané na své ambasádě v dubnu 2003 dobrovolně zbraně vydali. Právě kvůli bezpečnosti stály před Rádiem Svobodná Evropa po několik měsíců obrněné transportéry.
Kolega Peter Gabaľ v té době ve Svobodné Evropě pracoval. Obrněné transportéry jsme viděli všichni na ulici. Vy uvnitř, zaznamenali jste v budově i další bezpečnostní opatření?
"Určitě, už celá 90. léta byla poznamenána útoky na americké cíle, ke kterým samozřejmě Svobodná Evropa patřila. To znamená, že vstup do budovy byl velice těžký, jenom v doprovodu někoho z pracovníků, přes několikerou ochranu, přísnější než je dneska na Úřadu vlády ČR, velice strohá, přísná a dobře organizovaná ozbrojená ochranka atd."
A tušili jste, jaké konkrétní nebezpečí vám hrozí?
"To je asi u každého individuální. Mě přesně to, co popsala BIS, napadlo, protože jsem měl výhled na Washingtonovu ulici, do těch domů a v jednom z nich jsem dokonce sám hledal bydlení. A protože jsem byl na vojně, tak mě přesně to napadlo, že s ručním protitankovým granátem není nic lehčího než zaútočit. To se přímo nabízelo, a spoléhal jsem na to, že tajné služby a policie pracují, jak mají. Kdyby měl člověk strach, tak tam nemohl pracovat."
Ještě dodám, že BIS později úspěšně eliminovala ještě dvě teroristické aktivity - přípravu útoku na pražské židovské objekty v roce 2004 a společně se španělskými kolegy zmařila v roce 2006 nákup výbušnin zahraničními teroristy, ke kterému u nás mělo dojít.
