Daňové povinnosti restituentů při pronajímání majetku

Ne každý restituent svůj znovu nabytý majetek osobně využívá. Mnozí ho pronajímají, neboť nadále žijí v cizině. O tom, jaké mají v tomto případě povinnosti, hovořil Jan Hloch s Magdalénou Vyškovskou z advokátní kanceláře Peterka partners.

Je časté, že restituovaný majetek je jejich vlastníky pronajímán. Mají z tohoto pohledu restituce také daňové dopady?

"Ano. Je velmi časté, že osoby žijící dlouhodobě či trvale v zahraničí, kteří jsou daňovými rezidenty jiných států, vlastní v ČR restituovaný majetek. Pokud mají z tohoto majetku příjmy - především příjmy z pronájmu, pak mají v České republice daňové povinnosti, zejména povinnost podat přiznání k dani z příjmů."

Můžete zjednodušeně vysvětlit, kdo je považován za daňového rezidenta v České republice?

"Vysvětlení rozdílu mezi daňovým rezidentem a daňovým nerezidentem, příklad SRN, Rakousko - splnění vnitřních kritérií v ČR a v druhém smluvním státě, pokud v obou státech, kritéria stálého bytu, těžiště životních zájmů a následně obvyklého zdržování."

S jakými případy se ve své praxi setkáváte ?

"Pokud hovoříme o restituovaném majetku, je nejčastější případ, kdy daňový nerezident vlastní nemovitý majetek v ČR, který pronajímá. Má tedy příjmy ze zdrojů v České republice, které i podle smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mohou být zdaněny v České republice.Z toho vyplývá povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob v České republice a zaplatit příslušnou daň, aktuálně ve výši 15 %. U příjmů z pronájmu může uplatnit buď skutečné náklady nebo náklady paušální, tj. 30 % z inkasovaných částek. Zároveň ale musí deklarovat -tedy přiznat - tyto příjmy ve státě, kde je daňovým rezidentem. Je totiž pravidlem, že daňový rezident přiznává ve státě, kde je daňovým rezidentem své celosvětové příjmy bez ohledu na tom, zda byly již zdaněny v jiných státech."

Je tedy tento příjem zdaněn dvakrát?

"Nikoliv. Každá smlouva o ZDZ, a ČR jich má uzavřeno přibližně 75, obsahuje metodu zamezující dvojímu zdanění. Takový příjem se sice uvede znovu do přiznání, kde je daná osoba daňovým rezidentem, ale zároveň se použije příslušná metoda zamezení dvojímu zdanění uvedená ve smlouvě. Buď se tedy příjem vyjme ze základu daně, to znamená, že se podruhé nezdaní, avšak použije se obvykle pouze k stanovení průměrné sazby daně, která se použije na vyčíslení daně z příjmů ze zdrojů ve státě rezidence. Druhou častou metodou je zápočet daně, tedy že se daň ve státě rezidence vypočte i z příjmů již zdaněného v ČR, ale daň zaplacená v ČR se započte - odečte od daně vypočtené v přiznání ve státě rezidence. Pokud si vezmeme jako příklad již zmíněné Rakousko a Německo, v obou případech se použije metoda vynětí s progresí."