Je české zemědělství konkurenceschopné?

Jsou české potraviny příliš drahé, nebo příliš levné? Názory na to se celkem pochopitelně liší podle toho, zda je člověk v pozici zákazníka nebo se podílí na výrobě a prodeji onoho zboží. Dají se ale tyto protichůdné dojmy nějak ekonomicky objektivizovat?

Pomozme si pro názornost čtvrtkilovou kostkou másla. Jsou to dva roky, co její obvyklá cena vyšplhala na čtyřicet korun. V říjnu 2007 to byla cena asi o čtvrtinu vyšší, než měsíc předtím. V řádu několika málo měsíců však šlo o zdražení takřka dvojnásobné. A mělo být hůř, noviny strašily dalším růstem ceny čtvrtky másla na 50, 60, možná i 70 korun. „Může za to 'mléčná horečka' ve světě, která táhne ceny základní suroviny pro jeho výrobu od počátku roku vzhůru,“ psal tehdy deník Mladá fronta Dnes. Ale nebyl to zdaleka jen problém český ani pouze mléčný. Analytici strašili globální krizí, kde celkový nedostatek potravin půjde ruka v ruce s jejich prudce rostoucími cenami.

Dnes je vše jinak. Farmáři na různých místech Evropy protestují proti nízkým výkupným cenám zemědělských plodin a produktů a třeba také vylévají mléko do polí...

Jan Veleba

"Oni chtějí tím vyléváním mléka upozornit veřejnost, upozornit ministerstvo zemědělství, že je třeba zkrátka s tím něco dělat. Pokud se týká českých 'mlékařících' farmářů, tak v letošním roce, na rozdíl od třeba takového Slovenska nebo Německa či Francie, tak se jim nedostalo vůbec žádné pomoci," opakovaně tvrdí prezident Agrární komory Jan Veleba a vysvětluje: "Farmáři, kteří dělají mléko, chovají mléčné krávy, tak už přes rok prodávají svoje mléko pod výrobní náklady. A to každý den, každý týden, každý měsíc. V letošním roce odhadem budou jejich tržby nižší o 7 miliard korun oproti minulému roku. Čili ti farmáři se dostali do obrovských existenčních potíží a jsou odhodláni podle mého názoru k jakýmkoliv zoufalým krokům."

A tak například 2. prosince budou farmáři v Praze opět protestovat proti krácení rozpočtu pro zemědělství na příští rok a proti propadu cen svých komodit.

Agrární analytik Petr Havel ale souhlasí s Velebou v jednom-jediném bodu: "Pokud se týká nízkých cen zemědělských surovin, to je v posledním roce skutečně realita. Nicméně není to problém jen České republiky, je to problém celé Evropy a v podstatě celého světa a je to jeden z důsledků ekonomické krize."

Faktem je, že české máslo už dávno nestojí 40 korun, ale kolem pětadvaceti. Ale chcete-li ho levnější, je z dovozu k mání polské, nebo - div se světe – belgické. I to je jeden z náznaků, že cesta k lepší budoucnosti českých farmářů a zpracovatelů určitě nevede přes zdražení potravin, i když dále zlevňovat zřejmě také nelze, vysvětluje Petr Havel: "Pokud se týká toho, jestli zemědělci mohou se svými cenami jít níž, no to asi zřejmě nemohou, pokud se budeme bavit o našich zemědělcích. Ale mohou jít významně níž se svými náklady, to znamená tím pádem výrazně zlepšit svoji současnou ekonomiku a samozřejmě mohou do budoucna i oni sami očekávat, i díky globálnímu ekonomickému oživení, lepší ceny. Ale základní problém našich zemědělců je příliš vysoká nákladovost jejich výroby."

Chceme ale slyšet konkrétní příklady. Jak je to třeba s oním často zmiňovaným mlékem?

"U nás prostě se produkce mléka dělá za 8 až 9 korun, protože se bohužel dělá ve stájích, kde musíte topit, svítit, vyvážet hnůj, mít někoho na krmení, opravovat kravín, platit nájem z pozemku a tak dále. V zahraničí, třeba Irové, dělají mléko (v přepočtu) za 5,20 Kč, protože prostě krávy vyženou na hory. Tam de facto žádné náklady nejsou. Nemají sice tak velkou užitkovost, to znamená nenadojí ty krávy tolik mléka, nicméně náklady jsou tak nízké, že udělají prostě mléko mezi pěti až šesti korunami."

Podle Petra Havla bychom proto místo poslouchání stížností farmářů měli raději číst statistické údaje: "Takoví Poláci nás válcují například tím, že jejich náklady na pracovní sílu jsou podstatně nižší. Pak jde o efektivitu výroby. V České republice je letošní hektarový výnos u obilovin 5 tun z hektaru. V takzvané EU-15, v západní Evropě, je průměrný hektarový výnos 7 tun. Jedna tuna pšenice jsou tři tisíce korun," což v této oblasti znamená v západní Evropě příjem na hektar (v přepočtu) o šest tisíc korun vyšší, než v českých poměrech, říká Petr Havel a souhrnně dodává: "A to bych mohl říct o jakékoliv komoditě v České republice. Prostě dělají to ti naši kluci blbě.“

Ale to nemůžu citovat...

"Můžete. Nebo neefektivně, nebo prostě špatně, nebo neekonomicky, nebo nekonkurenceschopně, na to je spousta synonym. Ale prostě dělají to blbě. Protože jsou zvyklí od předlistopadového období na nějakou pozici ve společnosti, nadhodnocenou finančně i kompetenčně. Jenže v konkurenci s evropskými farmáři z EU-15 jsou totálně v háji. Jsou zase nejlepší z těch nově vstoupivších zemí, ale není přece možné se dorovnávat k žákovi, který propadá. Musí se člověk přece dorovnávat k žákovi, který je jedničkář, ne?"