Vizovice - město známé slivovicí a pečivem
Vizovice leží východně od Zlína a jsou bránou Valašska. Kdo slyší název města, vybaví si pálenku, slavné vizovické pečivo a rockový festival. Vizovice mají i krásný zámek s unikátní kolekcí společenských her, které se dochovaly po původních majitelích.
Stejně jako vizovická slivovice, je daleko za hranicemi města proslulé i vizovické pečivo. Jsou to malé figurky z těsta. Ale pozor! Pokud by někdo pečivo ochutnal, nejspíš by musel navštívit zubaře. Není totiž k jídlu, ale k ozdobě a pěkně tvrdé. Poprvé se začalo péct na přelomu 19. a 20. století v pekařské rodině Lutonských. Používalo se ke zkrášlení vánočních stromků nebo doma na ozdobu. Vizovické pečivo se vyrábí z hladké mouky a vody. Pomocí nůžek a pinzety se pak tvarují nejrůznější zvířátka, která se pečou až pět hodin. Jednotlivé druhy pečiva měly dřív svůj speciální význam. Např. holubička byla symbolem lásky a klidu v rodině, žába byla ochránkyně čisté vody, kohoutek byl symbolem mužnosti a ježek prý dokázal z domu vypíchat všechny nemoci.
"Zámek začal vznikat kolem roku 1750 a o jeho podobu se postaral tehdy ne moc známý František Antonín Grimm.Byl poměrně pokrokovým stavitelem, protože tady vytvořil v době vrcholného baroka klasicistní budovu s barokním interiérem, čili absolutní modernu na polovinu 18. století."
Jak dodala kastelánka Jana Pluhařová, zámek ve stylu Ludvíka XVI. je dodnes ukázkou pozdního baroka na Moravě. Je zajímavé, že zámecký pán Heřman Hanibal byl prvním, kdo navrhoval svatořečení faráře Jana Sarkandra a to už v roce 1761. Světcem byl přitom tento holešovský farář prohlášen až roku 1995. Ale pojďme dál:
"Vstoupili jsme do zámecké kaple, která zapříčinila zdržení dostavby zámku. Možná právě proto je její podoba mimořádná. Jedná se sice o rodinnou kapli, ale je udělaná v honosnějším stylu jako odměna za to, že arcibiskupství povolilo bourání původního kostelíka. Kaple je opět takový mix. Prolíná se tu baroko, rokoko a klasicismus."
Kaple je zasvěcena Panně Marie matce dobré rady. Na tvorbě jejich interiérů se podílel slavný brněnský sochař a štukatér Ondřej Schweigel se svými žáky a je v ní i opravdový unikát.
"Na hlavním oltáři máme 365 relikviářů, které tvoří takový kalendář. Každý měsíc má vyhrazenu jednu kazetu a na každý den v roce je tu relikvie světce se jménem toho, který na ten den v roce připadá."
Nový zámecký pán byl také milovníkem umění a sbíral především obrazy. Jeho sbírka byla tak pozoruhodná, že se řadila hned za kroměřížskou arcibiskupskou obrazárnu.
"Obrazová sbírka čítá zhruba 350 olejomaleb a neméně tolik rytin. Jejím zakladatelem je sám zakladatel zámku Heřman Hanibal z Blümegan a můžeme se chlubit poměrně cennou kolekcí italských malířů. To jsou nádherné práce. Máme holandské mistry, české mistry, například Škrétu a Kupeckého."
Interiéry zámku jsou vybaveny původním nábytkem, obrazy, porcelánem a řadou uměleckých předmětů z pozůstalosti po původních majitelích. Těmi byli Stillfriedové z Ratěnic. Součástí expozice je i pokoj komorníka. Ten je vybavený podle dochovaných záznamů a pamětí původního majitele.
"Správce zámku pana Františka Kovaříka si zámecká rodina vychovala, byl majordomus objektu. Když potom během války rodina odjela do zahraničí na prázdniny na své druhé sídlo, tak on tady zůstal a podával jim zprávy. I o tom, že sem přišla německá posádka, ať se už radši nevracejí, že doba je těžká. Také se postaral o to, že stříbro a porcelán byl poschovávaný u obyvatel Vizovic a po válce se mu všechno vrátilo. Obrazy byly zazděné ve sklepě, takže během války se nic neztratilo. Z pana Kovaříka se pak stal kastelán, když zámek přešel do státní správy. A pracoval tady až do své smrti v roce 1967."
Památkáři spolupracují s potomky posledních majitelů. A tak tu můžete vidět jedinečnou sbírku stolních her. Na návštěvníku tu čekají pokoje šlechty i služebnictva, kulečníkový salon, jídelna s čínským porcelánem a největší místnost na zámku - reprezentační sál.
"Je to také nejvyšší místnost, protože zabírá i prostor druhého patra. Má nádhernou výzdobu stěn z roku 1757. Dosud nerestaurovanou, kterou prováděl malíř samouk jistý Arne Kraus, sloužící zakladateli zámku jako ministrant a kostelník."
Vizovice mají dnes bohatý kulturní život. Každoročně se tu konají koncerty Vizovického hudebního léta a to na počest místního rodáka Aloise Háby, zakladatele čtvrttónové hudby. Pak se hudební žánr mění. Následuje folklorní festival Valašský regál, pak přijde na řadu Masters of Rock. Novou tradicí v areálu proslulé likérky je srpnové Trnkobraní, slavnost a volná soutěž pěstitelů ovoce spojená s ochutnáváním slivovice a pojídáním švestkových knedlíků.
