Do letní filmové školy docházelo skoro 5000 diváků

V neděli skončil v Uherském Hradišti 35. ročník Letní filmové školy. Významná, divácky oblíbená letní akce prochází proměnou, na jejímž počátku stálo před dvěma lety odvolání uměleckého ředitele Jiřího Králíka. Nové vedení je o generaci mladší, má méně kontaktů na renomované zahraniční tvůrce a trochu jiné představy o dramaturgii i hospodaření. Nicméně na filmovku přijelo letos do Hradiště skoro stejně diváků, jako naposledy za bývalého vedení.

V Uherském Hradišti se v roce 2007 akreditovalo 5100 návštěvníků, letos jich bylo 4827. Za 10 dní bylo promítnuto 493 filmů. Do kina se chodilo doslova ve dne v noci. První ranní projekce byly v osm, poslední začínaly až o půlnoci. A diváci ani teď neváhali:

- "Já jsem přijel až dneska v poledne a zatím jsem viděl jenom tři filmy."

- "Tak ty tři čtyři filmy za den dáváme."

- " Kolik jsme jich viděly? To my si vůbec nepamatujeme, protože jsme jich viděly spoustu. Asi čtyři nebo pět..."

- "Já jsem dával dva filmíky a teď bych si dal třetí..."

- "Já jsem stihla dneska dva filmy, dvě přednášky a ještě se vykoupat."

Poslední dny festivalu probíhaly v tropických vedrech. Letní filmovou školu pořádá tradičně Asociace českých filmových klubů, kterou od roku 2007 vede umělecký ředitel Pavel Bednařík. Vzdělávací rovina programu podle něj patří k prioritám:

Bednařík: "Přimět diváky k tomu, aby film nevnímali jenom jako součást volného času, jenom jako zábavní podobu kultury, ale aby se naučili o filmu přemýšlet."

Pavel Bednařík

Bylo proto víc přednášek, než v minulosti, víc prezentací, víc se diskutovalo. Zatímco dříve program zdobila jména tvůrců známých i širší veřejnosti, letos si přišli na své spíš znalci. Promítaly se zejména filmy rakouské a belgické. Pavel Bednařík si cení zájmu diváků.

Bednařík: "Hlavním úspěchem je asi to, že se nám podařilo připravit program, který byl do jisté míry náročnější než všechny ročníky předtím tím, že tam bylo velké množství prezentací, přednášek, že se promítala pásma experimentálních filmů, že se promítaly filmy z Rakouska, z Belgie, které by si pravděpodobně nenašly tolik diváků jinde a že ti diváci jsou ochotní jít na filmy, které jsou jim neznámé."

V předsálí kin jsem ale zaslechl i kritické názory.

- "Zdá se nám, že letos není takový vývběr, jako býval dřív."

Miroslav Bambušek

- "Určitě, změny nastaly velké, už třeba jen v tom programu, že je to rozsekané na více sekcí. A mám pocit, že ta témata nejsou úplně naplněná. Není to pro diváka tak atraktivní, jako to bývalo."

Nováčci naopak chválili - atmosféru i organizaci.

- "Tak já jsem tady poprvé a jsem tady dokonce teprve druhý den a zatím vypadá organizace docela slušně, i když někteří lidé si stěžovali na posuny některých filmů a na výpadky během nich, já jsem zatím nic takového nezažil."

Diváky lákaly třeba projekce nových filmů, premiéry a předpremiéry. Jedním z nich byl snímek režiséra Jána Nováka Klíček, jehož hlavní hrdinové se propadnou dírou v čase do 50. let mezi politické vězně. Diváci viděli i nový film Roberta Sedláčka Muži v říji. Největší filmovou delegaci v historii filmové školy měl nízkorozpočtový Jan Hus scénáristy a režiséra Miroslava Bambuška:

Delegace Bambuškova (vlevo) filmu Jan Hus

Bambušek: "Ústřední figury jsou čtyři: Jan Hus, Oskar Brüsewitz, Riszard Siwiecz a Graham Banford. Jan Hus v tom filmu figuruje jako průvodce a generální téma. Úkolem toho filmu je aktualizovat fenomén Jan Hus."

Bednařík: "V případě Jana Husa je to domluva s autory filmu, kteří by pravděpodobně nemohli ten film úvést jinde. Je to film dosti náročný, dosti intenzivní výpověď, skoro bych řekl proroctví, které si najde jenom určitá skupina diváků."

Mezi diváky bylo vidět hodně mladých lidí mezi 20 a 25 lety. Do Hradiště ale jezdí také mnoho lidí z věrnosti už desetiletí a také tu potkáte filmové odborníky. Jiří Voráč pronesl přednášku o filmovém díle Čechokanaďana Emila Radoka:

Předpremiéra filmu Klíček se odehrála v uherskohradišťské věznici

Voráč: "Myslím, že je ještě brzo na to nějak to hodnotit, je to teprve druhý ročník pod novým vedením. Zatím tady nějaké zásadní, radikální změny nevidím, možná ta nejpodstatnější pokud jde o provozní věci, že tu není takový tlak na kinosály, to je myslím velmi dobrý posun. V dramaturgii žádné posuny nejsou, možná snad je tu tendence dělat sevřenější dramaturgické cykly, což je myslím dobrá věc."

Asociace filmových klubů také udělila symbolické ceny některým tvůrcům, mimo jiné klasikovi animovaného filmu Raoulu Servaisovi a slovenskému scénáristovi Ondreji Šulajovi. K úspěchům bych přiřadil fakt, že filmovka dokázala vzdorovat všudypřítomnému tématu československé nové vlny.

Foto: Autor