Ekofarmy na Šumavě
Minulý týden jsme byli na výletě v Hoslovicích, vesničky v centru šumavského Podlesí, kde stojí středověký vodní mlýn. Ještě tu zůstaneme a začneme tady naši cestu po šumavských farmách, které slouží také agroturistice. Projedeme se na koních, ochutnáme kozí sýry a svezeme se psím spřežením.
Hoslovice jsou známé díky svému vodnímu mlýnu, nově vybudované rozhledně, hypostezkám a rodeu. Vesničku si nejlíp prohlédnete právě z rozhledny, odkud vidíte od Šumavy až k Temelínu. Poprvé se o Hoslovicích píše už roku 1352. A jak obec ke svému jménu přišla? Patrně od jména Hostilka, tedy ves lidí Hostilkových.
A právě v této šumavské krajině je i ranč U Starýho kance. Vyrostl na místě, kde v roce 1994 zkrachovalo bývalé zemědělské družstvo. Ekologická farma změnila program a na zdejších pastvinách se dnes prohánějí krávy, uvedla Tereza Součková.
"Zjistili jsme, že tady v podhůří se nedá věnovat tomu, čemu se věnovalo zemědělské družstvo, to znamená orat, pěstovat pšenici, kukuřici a chovat krávy na mléko. Našim produktem je pastevně chovaný hovězí skot. Protože bychom tady chtěli žít tak, aby se nám to líbilo a protože bychom chtěli ještě jednu nožičku k tomu hospodaření, tak se snažíme věnovat agroturistice."
Právě na jaře se tu láme turistická sezóna - zabijačková končí a začíná období rožnění. Na turisty tu čekají domácí zvířata, vyjížďky na koních, jízdárna, mohou si zastřílet i z luku. Specialitou zdejší ekofarmy je rodeo a to se odehrává v místě, kterému tu říkají Corral.
"Corral tomu říkáme proto, že to je z anglického výrazu 'ohrada' a první věc, kterou jsme v tom začali pořádat, jsou westernové závody, rodeo v rámci seriálu Westernes International."
V sedle tu byl právě vicemistr rodea Patrik Urban. Jeho kůň příliš klidně stát nechtěl, ale pár minut to vydržel. A jaké závody letos pojede?
"Máme zatím přislíbeno osm závodů, osm seriálů. V republice je asi 15 nejlepších jezdců."
Kolik chodí diváků na rodeo?
"Pohybuje se to zhruba od 500 diváků po 2,5 tisíce. Zažil jsem jednou taky desetitisícovou účast v Šiklově mlýně, kde už to opravdu byl klasický adrenalin."
Proč jste se rozhodl zrovna pro rodeo?
"Za prvé, chodí tam hodně holek a určitě je to i adrenalin. Nejde o život, ale sem tam nějaké zranění je. Ale je to hlavně show pro lidi."
A pořádné show dokáží předvést i závodní psi, kteří v zimě tahají vozík a v létě třeba čtyřkolku a to doslova cestou necestou. Pokud je pro někoho psí smečka příliš velký adrenalin, může to zkusit s vozíkem taženým koňmi ze zdejší stáje, uvedla Tereza Součková.
"Máme tady desítky značených hypostezek a sami ještě umíme desítky dalších tras, které nejsou značené. Úzce spoluprácujeme s ostatními koňáky, takže oni jezdí k nám se svými turisty, my k nim. Kůň se dá ustájit a dojít si třeba na oběd ve Volyni, nebo na Javorníku, což je taková častá vyjížďka. Jinak základem stáda je český teplokrevník jako zvíře velmi vhodné pro agroturistiku, hodné, ovladatelné plemeno. Na českých teplokrevnících můžete i skákat, můžete je něco naučit, nejsou to jen plemena, která vezmete a oni na té procházce krokem jdou."
A my už míříme dál do malé vesničky Slunečná, kde na turisty čeká další farma. V těsné blízkosti je Lipno a nad Vltavským údolím se tu vypíná jeden z významných šumavských masivů Trojmezí s unikátním Plešným jezerem. A jak se sem majitel dostal?
"Tenkrát jsem jel domů do Kolína nad Rýnem. Když jsem jel kolem Linze, uviděl jsem konec deštivých mraků, kouknul do mapy a uviděl jsem, že tam leží Šumava, zamiloval jsem se na první pohled,"
říká bývalý fotograf Pavel Štěpánek. Farma byla naprostá ruina a málokdo věřil, že sem někdy přijdou turisté. Dnes je tu statek, penzion, sýrárna, pasou se tu ovce, kozy a krávy. V kopii historické chlebové pece se tu může upéct chleba i jehněčí. A co víc, v 850 metrech nad mořem tu dokonce zraje víno.
"V roce 1995 na podzim jsem začal a tenhle barák byl v nejhorším stavu. Nejlíp vypadal ten, který ještě není opraven,"
líčí začátky farmaření Pavel Štěpánek a ukazuje své zvířectvo:
"Támhle vidíte telátko, které je tři dny staré. Moc blízko nechoďte, protože to je dobrá máma. Tady vidíte různě kůzlata, ty mají siestu."
A siestu si mohou udělat ve Slunečné i turisti. Je odsud krásný výhled. Obec byla pojmenovaná podle své polohy - ležela totiž na osluněné straně horského hřbetu. Hovoří se o ní v roce 1670 a to díky tomu, že byla rozdělená mezi dvě panství. Před 2. světovou válkou žilo ve Slunečné 323 obyvatel, mnoho z nich v domácích dílnách zušlechťovalo sklo pro nedaleké sklářské hutě. Po válce ale počet obyvatel výrazně poklesl. Dnes jich zde žije jen asi 60 a Slunečná slouží hlavně pro rekreaci. Odpočívá tu i herec Vlastimil Brodský, který si toto místo oblíbil a prožil tu poslední léta svého života. Od ekofarmy je vidět kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven z prostředků zdejšího rodáka a sklářského obchodníka Johanna Georga Jirschika. Zdá se, že tu stojí osamoceně, teprve, když přijedete blíž, máte Slunečnou jako na dlani.
