Uzený kapr či zmrzlina s černým pepřem. Roste zájem o lokální potraviny i biopotraviny
V Česku roste zájem o lokální potraviny. Zatímco v roce 2020 se o ně zajímalo 30 procent lidí, letos je to 39 procent. Průzkum Akademie věd ČR také zjistil, že dvě třetiny dotázaných by dalo přednost lokální potravině, i kdyby byla dražší.
Více než polovina lidí uvedla, že alespoň občas lokální potraviny nakupuje, z toho 13 procent často. Nejčastěji nakupují ovoce, zeleninu, vejce a med. Od roku 2020 také významně ubylo lidí, kteří uvádí, že se o lokální potraviny nezajímají, a to ze 45 na 26 procent.
Že jsou lokální potraviny čerstvější, si myslí 17 procent lidí, 15 procent chce podpořit místní zemědělce a 13 procent je považuje za kvalitnější. Někteří také uvedli, že chtějí podpořit vlastní region nebo věří, že lokální potraviny lépe chutnají.
Zmrzlina s pepřem či uzené kapří maso
Mezi lokálními potravinami jsou skutečné lahůdky, například uzené kapří maso v oleji, paštika s játry a cibulkou, trhaná hovězí kližka s medem, mátou a skořicí, medová zmrzlina s černým pepřem a tak bycho mohli pokračovat.
Z průzkumu, kterého se zúčastnilo 1075 lidí ve věku od 15 let, mimo jiné vyplývá, že lokální potraviny častěji nakupují ženy, lidé starší 55 let, vysokoškolsky vzdělaní, nebo ti, kteří považují plýtvání potravinami za problém a pro které je důležitý dopad výroby potravin, které nakupují, na životní prostředí. Většina dotázaných si pro osobní odběr lokálních potravin ráda dojede, přičemž vzdálenost by ideálně neměla být delší než 20 kilometrů.
A proč někteří lokální potraviny nekupují? 23 procent uvedlo nedostupnost a 18 procent čas.
Biopotravinou roku se stal Bio přeštík v plechu
Mezi lidmi se zvyšuje také zájem o biopotraviny. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) patří Česko mezi 20 zemí světa s největším podílem ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy.
"Od roku 2017 se trh s biopotravinami téměř zdvojnásobil. Aktuálně se pohybujeme na zhruba 11 miliardách korun obratu na trhu s biopotravinami," uvedl ministr. Koncem loňského roku působilo v Česku 5341 ekologických zemědělců a 969 výrobců biopotravin, podíl obhospodařované ekologické půdy dosahoval 16,8 procenta.
Letošní Měsíc biopotravin je propojen s projektem „Poznej svého farmáře" a jeho součástí je také soutěž Nejlepší biopotravina roku 2024. Prestižní titul obdržela Biofarma Sasov za novinku, konzervu výběrového vepřového masa „Bio přeštík v plechu". Porota vybrala vítěze ze 140 biopotravin.
Biofarma Sasov získala ocenění za nejlepší biopotravinu pošesté. Přeštické maso má podle majitele farmy Josefa Sklenáře více tuku než běžně dostupné vepřové maso a jeho výkrm trvá déle, což zvyšuje jeho cenu a pro většinu zemědělců je chov nerentabilní. Sklenář upozornil, že černostrakaté přeštické prase je v současnosti ohroženo vyhynutím a plemeno je zařazené v genové rezervě.
Počet ekologických podnikatelů vzrostl za 10 let o téměř 52 procent
„Biopotraviny patří v České republice mezi nejpřísněji kontrolované produkty. Nikdo nesmí označovat jako bio potravinu, která nemá platný certifikát a nesplňuje pravidla ekologické produkce," uvedl ministr Výborný.
Výměra ekologicky obhospodařovaných ploch i počet ekofarem každoročně narůstá. Za posledních deset let vzrostl počet ekologických podnikatelů o téměř 52 %, z původních 4 412 v roce 2012 na 6 704 v současnosti. ČR má v ekologickém režimu zařazeno přibližně 4,15 % ploch orné půdy (k poměru orné půdy celkem), průměr EU činí zhruba 6 %.
