Šrotovné? Ekonomové kroutí hlavou

Vedle krize ekonomické i vládní je jedním z nejskloňovanějších slov dneška takzvané šrotovné, neboli příspěvek na pořízení automobilu za podmínky likvidace staršího vozu. Naděje na jeho zavedení jako součásti protikrizových opatření ve sněmovně prudce roste. Čeští ekonomové ale vůbec nejsou nadšeni.

Foto: ČTK

Na šrotovném nám velmi záleží, řekl nedávno místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle sociálních demokratů se osvědčilo v řadě okolních zemí. Přesně opačný názor má odstupující šéf resortu, lidovec Miroslav Kalousek, který o takovém opatření nechce ani slyšet. Tento názor s ním vesměs sdílejí i občanští demokraté. V rámci řešení vládní krize a dohody na podpoře příští úřednické vlády však ODS a ČSSD přicházejí i s kompromisním balíčkem protikrizových opatření a vše zatím nasvědčuje tomu, že státní příspěvek na nákup nového vozu v určité formě projde. Ekonomové ale kroutí hlavou.

"Šrotovné považuji za principiálně chybné opatření,"říká například hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Rozumím tomu, pokud vláda navrhne rychlejší odpisy pro podniky, díky nimž také stoupne poptávka po automobilech. Ale odpisy se týkají široké škály investic, nejen investic do aut. Naproti tomu, pokud by se mělo zavádět šrotovné na auta, tak proč ne třeba na ledničky nebo na vysavače. A pak je tu ještě jeden praktický problém – už teď díky šrotovnému jinde v Evropě a díky i opatřením české vlády jiným než šrotovné, výrobci malých aut nestíhají a prodlužují se čekací lhůty."

Z několika námi oslovených ekonomů dnes uslyšíte jen tři: to proto, že jsme nevypátrali ani jednoho s odlišným názorem a některé odpovědi zněly takřka jako přes kopírák. Srovnejte poslední slova Pavla Sobíška s argumentací analytika společnosti Patria Finance Davida Marka: "Nyní zavádět šrotovné, kdy domácí automobilky v podstatě jen tak-tak stíhají vyrábět díky šrotovnému v zahraničí, není potřeba."

Pokud jde o vliv na samotný automobilový průmysl, má David Marek ještě jednu vážnou výhradu: "Podíl autoprůmyslu u nás už je beztak nadprůměrně vysoký oproti jiným zemím a zvyšuje citlivost české ekonomiky na vývoj poptávky po automobilech ve světě."

Foto: ČTK

Ještě z trochu jiného úhlu pohledu na autoprůmysl hledí ekonom České spořitelny Jan Bureš, ovšem se stejným výsledkem. "Čeští výrobci automobilů na domácím trhu prodají pouze šest procent své produkce, takže je poměrně iluzí domnívat se, že vláda jakýmkoliv opatřením stimulujícím domácí poptávku mohla vynahradit propady poptávky v zahraničí. Proto já si myslím, že nedává velký smysl utrácet velké peníze ze státního rozpočtu a podporovat právě domácí poptávku. Myslím si, že je daleko důležitější udržet konkurenceschopnost domácích zaměstnavatelů."

David Marek odmítá laickou úvahu, že podpora zaměstnanosti v jednom průmyslovém sektoru se přenese i na ty ostatní. Podle něj to bude právě opačně. "Hlavní nevýhoda je ta, že bychom tímto podpořili selektivně jedno-jediné odvětví a to vlastně na úkor všech odvětví ostatních. Protože v okamžiku, kdy lidé využijí šrotovného, utratí peníze za nové auto, o to méně potom mohou utratit za jiné zboží. Takže ten negativní substituční efekt by mohl poškodit ostatní firmy v České republice."

Společnost Patria Finance navíc upozornila, že profit otevřené české ekonomiky v globalizovaném světě má svá omezení. Zavedení šrotovného v některých evropských zemích může podle ní v letošním roce podpořit vývoz tuzemských automobilek a výrobců dílů zhruba o 60 miliard až 80 miliard korun. Čistý efekt ale například v obchodní bilanci bude mnohem menší, protože růst výroby zase zvýší dovoz surovin, materiálů a polotovarů.

Proč tedy levice navzdory všem uvedeným argumentům prosazuje šrotovné? A proč pravice, ačkoliv v rámci kompromisní dohody zřejmě ustoupí, natolik zdůrazňuje svůj odpor? Podle Pavla Sobíška lze vypozorovat dva principiálně různé postoje k ekonomickým nástrojům. "Já myslím, že ten rozdíl jde zcela v duchu toho, jakým způsobem se má bojovat proti krizi. Zda pomáhat podnikům tak, aby tu krizi pokud možno překonaly s co nejmenšími šrámy, anebo podporovat poptávku tím, že se budou dávat peníze domácnostem, aby je nějakým způsobem utrácely. Šrotovné patří do té druhé skupiny a všechna opatření, která navrhla levice, jsou právě z té druhé skupiny."

I když by šrotovné na základě dohody obou stran mělo být schváleno, souboj se ještě povede o jeho parametry. Například zda bude výše příspěvku 25 nebo 30 tisíc korun, zda se bude vztahovat i na větší a dražší vozy, nebo jen na auta v pořizovací ceně dejme tomu do půl milionu korun. A také jak starý musí být odepisovaný vůz. Poslanec ODS Oldřich Vojíř například v České televizi uvedl, že se skřípajícími zuby návrh podpoří, pokud bude mít i ekologický rozměr a bude se vyplácet jen při sešrotování auta staršího dvanácti let.