Filmový Jeden svět připomene 20 let demokracie a globální problémy planety
Jeden svět je festival dokumentárních filmů o lidských právech. Ve středu začíná jeho nový ročník a z propagačního filmového spotu se nás dívá tvář Václava Havla v roli porodníka svobody. Dvacet let demokracie ve střední Evropě patří mezi dominantní témata letošního ročníku. Více v následující rubrice.
"My jsme před lety začali s jedním diskusním kinem, letos budou tři. Takže se mění kvantitativně počet filmů a kin, ale zároveň se mění i čas, který vyhrazujeme diskusi po projekci filmu."
Festival nechce diváky odrazovat od toho, aby si užívali života a možností, které vysvělý svět nabízí. Blaževič je ale přesvědčen, že lidé mají kromě toho i potřebu pomáhat, být solidární s utrpením druhých a přemýšlet o globálních výzvách.
Dramaturgyní festivalového programu je Michaela Klečková. Program je sestaven ze 123 snímků, které pořadatelé vybírali z 1600 přihlášených:
"Nabídneme tradičně tři soutěžní kategorie. Hlavní soutěž, kde jsou ty nejdůležitější snímky, které se za poslední rok natočily. Většina z nich byla premiérovaná v Sundance, v Berlíně nebo jsou úplně nové. Druhá soutěžní kategorie se jmenuje Máte právo vědět, to jsou lidskoprávní snímky, které se věnují závažnému porušování lidských práv a které nabízejí silné příběhy. Třetí soutěž se týká krátkých snímků do 35 minut. A kromě těch soutěžních kategorií máme i tématické kategorie a letos se zaměřujeme na 20 let od pádu železné opony, to je velký balík filmů, které jsou z velké části dostupné i na internetu, a druhé velké téma je Evropa v jednom světě a tato kategorie se zaměřuje na to, co všechno musí Česká republika řešit v půlroce svého předsednictví."Zahajovacím filmem 11. ročníku festivalu je snímek Barmský VJ. O něm Klečková řekla:
"Věnuje se barmskému hnutí v roce 2007, kdy mniši vyšli do ulic Rangúnu, aby se postavili vojenské diktatuře, a jak to všechno dopadlo. že opět byla ta demonstrace potlačena. A jakkoliv se zdá, že ten film vlastně vůbec není evropský, protože se odehrává na druhém konci světa, tak my považujeme za důležité netvářit se, že to je něco, co se nás netýká. My věříme, že jsme schopní nějak pomoct a Člověk v tísni už několik let v Barmě pomáhá rodinám politických vězňů a v letošním roce chceme vyzvat lidi, aby se taky zapojili do té pomoci."
Příkladem zajímavého filmu ze sekce Modrá zelená planeta o ekologických problémech současnosti je britský snímek Čas hlupáků:"Velkofilm, který se odehrává v budoucnosti, kdy průvodce filmem říká, že na přelomu tisíciletí všechno nasvědčovalo tomu, že si tu planetu ničíme, a proč jsme nezasáhli, proč jsme byli ti hlupáci. Film kombinuje záběry z celé planety, jsou tam záběry z několika katastrof, které se v poslední době odehrály, a zároveň je to jak populární, tak vědecký pohled na to, co lidé dělají své planetě a jak ji zachránit."
Vybrali jste 120 filmů z mnoha set. Jaké místo tam má česká produkce?
"My každoročně chceme dávat prostor českým snímkům a proto také nebazírujeme na tom, aby ty filmy byly pouze lidskoprávní. Vlastně i sociální témata a filmy, které vznikly v posledním roce a alespoň vzdáleně se blíží našemu zaměření, tak je chceme nabízet, a to zejména proto, aby zahraniční hosté, kterých přijíždí poměrně velké množství, aby měli možnost české filmy vidět. Letos máme 13 nových českých dokumentů."
Jak moc se vlastně čeští tvůrci věnují té lidskoprávní problematice? Mají o ni zájem?
"My to téma lidských práv a sociálních problémů bereme poměrně široce. Letos třeba máme snad za celou historii festivalu největší sbírků filmů, které se věnují holocaustu. je to pravděpodobně náhoda, ale máme opravdu silné snímky."
Možná to není náhoda, protože žijeme v letech, kdy odcházejí poslední přímí svědci. To je možná důvodem, proč se to filmaři snaží zachytit.
"To s tím je určitě spjaté a my máme třeba radost, že ve světové premiéře uvádíme poslední díl Zapomenutých transportů Lukáše Přibyla. Ten díl se jmenuje Do Polska. A to jsou filmy, které zcela vybočují z toho, co v České republice bylo o holocaustu natočeno. Je úplně neuvěřitelné, jaké archivy se mu podařilo nasbírat. Dokumentární záběry, které jsme - ačkoliv filmů bylo natočeno už mnoho - ještě neviděli. A ten snímek je také českým zástupcem v hlavní soutěži, protože jsme chtěli vypíchnout tu jeho mravenčí práci a jaké se mu podařilo nashromáždit materiály,"
říká dramaturgyně festivalu Jeden svět Michaela Klečková.
Tématický filmový projekt začal na bázi neziskové organizace a změnil se v renomovaný filmový festival. Expanduje úspěšně i do zahraničí. Pronikl do Německa, na Slovensko a do Srbska, kde všude probíhají festivaly na základě českého know how. Jeden svět se koná s úspěchem i v Rumunsku a letos poprvé také Keni v Africe.