Druhý díl Divnopisu představuje názvy 99 obcí
V létě Vám Radio Praha pravidelně přinášelo odhalení divných názvů našich měst, městeček a vesnic. Seriál Divnopis Marka Janáče, Pavla Tumlíře a Milana Harvalíka má už nejen rozhlasovou a televizní, ale také knižní podobu. Po úspěchu prvního dílu Divnopisu, vydalo nakladatelství Radioservis díl druhý. Co je v něm nového prozradil jeden z autorů Marek Janáč.
"Je tam mapa, takže se můžete podívat co z Divnopisu je od vašeho bydliště nejblíže. Pak se změnil trochu počet těch obcí. V té první knize jsme měli 101 obec - divné číslo a v té druhé jsme chtěli zachovat tu divnost a je jich tam 99. Pak se trochu rozrostly ty jednotlivé kapitoly. V první knize měla každá dvě stránky a teď má dvě stránky asi jedna nebo dvě kapitoly, všechny ostatní jsou tří až čtyřstránkové a jedna nebo dvě jsou až pětistránkové. Je tam více informací a kniha má o sto stránek víc."
Na nich se můžete dočíst třeba to, jak přišly ke svému názvu Poplze, Trpoměchy či Tři Sekery. Ačkoli Marek Janáč tvrdí, že zajímavá jsou všechna jména, jinak by se do knihy nedostala, přece jen má mezi nimi nějaké favority.
"Mě se líbí třeba Poděbaby. Je to obec lidí, kteří poděli kamsi své ženy - baby, ukryli je třeba před nájezdníky. Ono to velmi úzce souvisí s dnešními jazykovými hrátkami, kdy muž o své ženě řekne ´moje stará´. To má v podstatě velmi úzký vztah k té divnopisné obci, protože ten muž se tím snaží podvědomě bránit svou ženu před tím, aby mu ji někdo odvlekl či aby ji přijal za svou partnerku. Když totiž o někom řeknete, že je starý, tak si ho ti druzí, pokud ho nevidí, nebudou moc všímat, pokud ho nevidí. U těch Poděbab to bylo to samé. Mluvili-li muži o svých ženách jako o starých ženách, tak o ně nikdo v okolí neměl zájem a to přezdívkové jméno vzniklo právě díky tomu."
V knize se ale nedočtete jen o původu divných názvů obcí. Najdete tam i různé tabulky, kde se případný návštěvník dozví, jaká další turistická lákadla se v okolí nacházejí. Někdy se v jednotlivých kapitolách také objevují různé zajímavosti, s danou obcí spojené.
"Například existuje obec Šepetely, což je mimochodem podle šeptání, byli to lidé šeptaví, šepetelili. Na začátku 17. století byl u této obce nalezen největší český granát na světě. Má velikost holubího vejce. Představte si holubí vejce, kdo ho kdy neviděl, tak težko ví, jak je velké. Když se podíváte do literatury, máte mnoho zmínek o tomto unikátním granátu, ale nikde ho nemáte vyobrazený. On byl na konci 17. století zasazen do šperku, pak z něj byl vysazen a dán do jiného. To vše se odehrávalo už v zahraničí. K zajímavostem patří, že synové majitele pozemku, na kterém byl ten granát nalezen, tak nemuseli na vojnu. My jsme ten granát našli v......a poprosili jsme je o fotografii a tu jsme pro knihu koupili. Takže v Divnopisu se dozvíte o názvu Šepetel a o tom, co zajímavého se tam našlo i s obrázkem."
Možná jste si všimli, že Marek Janáč neřekl, kde vlastně onen šepetelský granát našli. A právě to je otázka pro Vás. Pokud nám napíšete jméno města, kde je nyní granát umístěn, a budete vylosováni, můžete si jej v druhém díle Divnopisu sami prohlédnout. Pokud byste tedy měli o novou knihu zájem, na vaše odpovědi čekáme do 18. ledna na emailu [email protected] nebo na adrese Vinohradská 12, 120 99 Praha 2.
